Reportáž z oslavy 30 let Anarchistické federace

Kulaté výročí vzniku Anarchistické federace (AF) je vždy dobrou záminkou se sejít a slavit. Letos si připomínáme 30 let naší existence, a jak jsme už dříve předeslalx, oslavovat hodláme celý rok. To byl také důvod, proč jsme se sešlx v sobotu 1. března na půdě smíchovské Eternie. Šlo o neveřejné setkání pro stávající členstvo, exčlenstvo a blízké kamarádstvo AF.

Při rozesílání pozvánek jsme si uvědomilx, na kolik lidí, které bychom rádx vidělx, nemáme aktuální kontakty. I tak ale vyrazila do světa více než stovka pozvání. Někteří se omluvilx, jelikož už mělx jiné (zpravidla rodinné) plány, některé na poslední chvíli schvátila nemoc, od některých nepřišla žádná reakce. Přesto se nás nakonec na místě sešlo skoro 80, přičemž někteří dorazilx i s dětmi. To se ukázalo být jako asi nejideálnější počet pro takovou akci, už kvůli množství připraveného občerstvení.

Jelikož jsme v jedné z Existencí v rámci jejího hlavního tématu konstatovalx, že jídlo je tmelem komunity, nemohl samozřejmě chybět bohatý raut. Federační cateringová četa dřela ve jménu kolektivního potěšení chuťových buněk celé odpoledne, aby se na tabuli mohla objevit hromada domácího falafelu – vynikajících cizrnových karbanátků s koriandrem, petrželí a římským kmínem. Nechyběla spousta chlebíčků, napeklx jsme úžasnou focacciu s olivami a připravilx misky s pomazánkami – jednou z červené čočky se smaženou cibulkou a druhou (ne)vajíčkovou. Vše si později strávnictvo velmi pochvalovalo, stejně jako na pánvi dělaný rajčatový salát s cibulkou a olivovým olejem nebo o něco později přibyvší bezlepkové muffiny. Představily se také na plátky krájené kedlubny nedávno sklizené naší zahradnickou sekcí. Veškeré jídlo bylo symbolicky ozdobeno 30 vlaječkami Anarchistické federace. Kdo chtěl, mohl přispět do kasičky, která se nacházela u rautu, na náklady spojené s oslavou, což také mnozí učinilx.

Současně s přípravou rautu jsme se postaralx o zútulnění prostoru půdy a vyzdobilx ho množstvím vlajek a transparentů. Osazenstvo Eternie nám bylo nápomocno, kdykoli jsme potřebovalx, a jeho vstřícnosti si velmi vážíme. V čele byl umístěn DJský pult s gramofony, na nějž navazovala distribuce publikací našeho nakladatelství, merch ukrajinské sítě Kolektivy solidarity a antifašistické bojové jednotky Kayfariki. Později přibyly k rozebrání také materiály od kamarádstva ze skupiny Kolektivně proti kapitálu, kterou zčásti tvoří exčlenstvo naší federace a s níž nás pojí vřelé přátelské styky.

Po půl šesté se začalo scházet první oslavenstvo, které nedlouho po šesté přivítal náš moderátor, aby shrnul účel setkání a rámcově představil nadcházející program. Jednotlivé body byly přerušovány pauzami, během nichž se všichni věnovalx čilé konverzaci. Přeci jen v některých případech šlo o setkání po mnoha dlouhých letech a rozhodně si bylo o čem povídat. Trochu blbé ale je, když takových starých známých máte kolem sebe najednou desítky. Nakonec zjistíte, že jste vlastně s nikým pořádně nepokecalx, i když jste se celý večer nezastavilx.

Prvním hřebem programu bylo promítání. Šlo o sestřih videí a fotografií z aktivit Anarchistické federace v posledních letech, jenž jasně vypovídal o tom, že se toho neděje zrovna málo, a to navzdory tomu, že se zrovna moc pečlivě nevěnujeme zaznamenávání jednotlivých akcí. Ačkoli šlo v podstatě o improvizaci z narychlo posbíraných materiálů, mělo video úspěch a svůj účel – přinést obrazovou informaci a motivovat – splnilo.

Kulturním hřebem oslavy se stal recitační blok. Zahájil ho dlouholetý člen jen pro tuto příležitost napsaným slamem, jenž v sedmi kapitolách, z nichž každá obsahovala přibližně pět slok, s humorem bilancoval oněch dlouhých 30 let se všemi vzestupy a pády, se zidealizovanými představami kontrastujícími s realitou, s pitoreskními postavami, které prošly řadami federace, aby ve finále převeršoval, jak to v AF chodí v současnosti, a svůj slam zakončil verši: Víme už, že revoluce na obzoru není. / Víc staráme se jedni o druhé. / Už nepíšem na všechno prohlášení. / Víme, že co neuděláme, to nebude. Po něm nastoupil zástupce přítomného exčlenstva s trochou klasiky, kterou obohatil krátkým historiografickým úvodem. Následně zarecitoval dvě básně od S. K. Neumanna – „Příteli, jenž četl mé verše v parlamentě“ a „Improvizace protestu“ –, „Já byl Sám“ od B. Bohuslava z anarchistického časopisu Omladina, nakonec přidal z hlavy na vyžádání vtipnou zúčtovací triádu „Anarchisti“ od J. Macha a neopomněl vyslovit federaci slavnostní přání. Oba vystupující si pak mohli vychutnat zasloužilý potlesk.

Přemýšlelx jsme původně, zda neudělat seznamovací kolečko, abychom vzájemně mělx představu, kam si koho z přítomných zařadit. Vzhledem k velkému počtu lidí by to ale bylo nerealizovatelné, a tak jsme zvolilx alespoň „grupír metodu“, při níž přítomní vytváří skupiny podle toho, kam se řadí dle vyslovené otázky. Tou stěžejní asi bylo roztřídění přítomných na členstvo, exčlenstvo a ostatní kamarádstvo.

Když jsme tedy mělx aspoň trochu jasno, koho si kam zaškatulkovat, došlo na představení některých činností Anarchistické federace. Nejprve se představilo Nakladatelství AF. Mluvilo se o smyslu anarchistické publicistiky zaměřené zejména na teorii, historii i stávající praxi a byly představeny nejnovější knihy, poslední i chystaná Existence. Jako další promluvil zástupce AF v kolektivu komunitního centra Trhlina, seznámil s fungováním prostoru a vyzval k jeho návštěvě. Následovalo kvír členstvo, které je součástí kolektivu Dekonstrukce, a neopomnělo vyzdvihnout svou zásluhu na tom, že bylo ve federaci přijato jako standard experimentování s inkluzivním jazykem. Dále byly představeny sportovní aktivity spojené zejména s tréninky bojových sportů a účastí na mezinárodních antifašistických turnajích. Následně došlo na uvedení federačních aktivit ve spojitosti se solidární pomocí našemu kamarádstvu na Ukrajině, zejména při organizování dovozu terénních aut. A jako poslední vystoupili zástupci našeho zahradnictva, aby pohovořili o snaze dávat své zálibě vrtat se v hlíně kolektivní rozměr.

Po další pauze se v přítomném členstvu podařilo celkem rychle najít někoho, kdo byl ochoten pronést slavnostní přípitek, na nějž došlo kolem osmé. Každý obdržel kelímek, jejž si mohl naplnit červeným či bílým vínem, slivovicí, kterou dovezl exčlen, v druhé půlce 90. let „oblékající dres“ ostravské skupiny federace. Abstinetstvu, kterého bylo až překvapivě hodně, musela stačit voda – mohlo alespoň volit množství bublinek. Přípitkový proslov, ač improvizovaný, byl osobní, srdečný a zároveň vtipný. Samotný přípitek pak byl doprovázen skandováním části exčlenstva, která se nechala strhnout vzpomínkami na oslavné popěvky svých mladých let.

Další pauzičku využilx někteří z nás k tomu, abychom udělalx skupinové foto s transparentem „Impérium padne, solidarita zvítězí“. Šlo o symbolický akt podpory našemu kamarádstvu na Ukrajině, které vyhlásilo na dny 24. února až 3. března týden akcí solidarity s Ukrajinou. Situace v zemi se nelepší a na geopolitické úrovni jde strmě do hajzlu, proto je každý projev solidarity vítaným povzbuzením v boji proti okupační armádě.

Na závěr programu došlo na další hřeb večera. (Zjevně těch hřebů bylo víc než na Kristově kříži – pokud si můžeme dovolit malé předvelikonoční srovnání.) A to na dorty. Sešly se nám dva – jeden byl kulatý vegan-čokoládový a druhý obdélníkový vegan-brownees s červenou řepou, kusy jahod a tofu krémem. A vězte, že byly vynikající. Jen se po nich zaprášilo.

Od asi půl deváté do desíti byla naplánována pouštěčka, která se ale protáhla až do půlnoci. Za pultem otáčelo desky trojčlenné plzeňské DJstvo a nutno dodat, že mu to šlo od ruky. Zároveň hlasitost hudby umožňovala, aby se přítomné návštěvnictvo mohlo spolu nerušeně bavit, čehož také v plné míře využívalo.

Bylo úžasné spojit na neveřejné akci nové i starší aktiviststvo (jak to stále nějakým způsobem aktivní, tak to již de facto neaktivní). Na hlubší prolnutí a poznání bude jistě více času v budoucnu při nějakým menších akcích a slavnostech. Rozhodně ale bylo pro mladší úžasné vidět, že stejné myšlenky sdílejí lidé ve věku jejich rodičů. A pro starší, kteří takovou možnost nikdy nemělx, bylo naopak zadostiučiněním, že to, čemu dávalx základy, dál pokračuje a jde zároveň svou vlastní cestou. Všichni si setkání moc pochvalovalx a některé exaktiviststvo dokonce neváhalo zpětně napsat své díky za tuto oslavu a možnost být na ní. Moc si toho ceníme.

Ať žije Anarchistická federace!

(Oslavy tímto nekončí.)

13.3.2025 Slavnostní výbor AF

Akce AF/IFA