Koksovno, jsi na hovno!

Zpráva o průběhu letošního Klimakempu, který se konal na Ostravsku.

Hned na začátku patří platformě Limity jsme my! velké poděkování za uspořádání dalšího ročníku tuzemského Klimakempu. Ten se konal v termínu od 3. do 9. října a jako základna mu sloužila loděnice Děhylov nedaleko Ostravy. Jeho hlavním požadavkem bylo okamžité a funkční řešení energetické krize, která nyní přivádí mnoho lidí do situace, kdy si nemohou dovolit platit doma za energie. Klimakemp také požadoval odchod od uhlí spravedlivý pro zaměstnance a místní obyvatelstvo – ne korupci a podporu velkých hráčů. Skládal se z debat a praktických workshopů představujících reálná řešení, která by mohla přinést konec energetické chudoby a sociální spravedlnost nejen v Moravskoslezském kraji. Závěr Klimakempu pak tvořily akční dny, kdy se vyrazilo demonstrovat do ulic Ostravy a došlo na blokádu ostravské Koksovny Svoboda.

Celého Klimakempu se aktivně účastnili také anarchistky a anarchisté, jelikož pro nás je sociálně spravedlivé odvrácení klimatické krize jedním z pilířů boje za svobodnou a samosprávnou společnost, světlou budoucnost pro dnešní mladé a pro příští generace, stejně jako dílčí součást boje proti bezohlednému kořistnictví, které známe pod označením kapitalismus.

Klimatický tábor je otevřeným místem pro protest za klimatickou spravedlnost, pro dialog, učení se a vytváření cest pro spravedlivou změnu. O průběhu a podobě rozhodují všichni společně na pravidelných plénech, která jsou otevřená všem – každý tedy může vyjádřit svůj názor a vzít si konkrétní úkol nebo se zaručit za nějakou oblast. Snaha o udržitelnost se v kempu odráží ve výrobě vlastní elektřiny z obnovitelných zdrojů – k dispozici jsou solární panely. Jídlo pro všechny je připravováno čistě vegansky, a pokud možno z lokálních surovin. O plná bříška se na Klimakempu staral kuchyňský tým Cocina Perdida. K přesunu v rámci kempu nebo po blízkém okolí, například do turistických kluboven, kde byla možnost přespat nebo se osprchovat, byl k dispozici bike sharing, který zajistil kolektiv Bike Kitchen Brno. Dětský koutek myslí zase na ty nejmenší. O potravu ducha se stará knihovnička, kde nechybí ani publikace z Nakladatelství AF.

První den Klimakempu (pondělí 3. října) se nesl ve znamení příprav a stavby zázemí celého tábora, a tak se zelená plocha Loděnice Děhylov brzy proměnila do požadované podoby. Kuchyně ja nachystaná. První workshop, který se na táboře konal, byl úvodem do kampaně Energie lidem, které jsou Limity součástí společně s dalšími ekologickými a sociálními organizacemi. V rámci workshopu byly přiblíženy systémové příčiny energetické chudoby, jaká opatření nám mohou pomoci ji vyřešit, ale mluvilo se také o péči v aktivistických skupinách.

Druhý den Klimakempu (úterý 4. října) se tábor probudil do slunečného rána. V provozu je infotent, kde se mohou nově příchozí dozvědět vše, co potřebují. Například o bohatém programu, který je čeká. Ale také to, jak je možné aktivně se zapojit do chodu tábora.

Dopoledne se mluvilo o tom, proč se Klimakemp koná zrovna u Ostravy, a to mimo jiné s ohledem na krizi bydlení, která region trápí už dlouhou dobu. Diskuse s Michalem Fellerem, Veronikou Dombrovskou a dalšími místními o ekologických a sociálních problémech Ostravska odhalila, jak se firma Heimstaden dostala nespravedlivě k bytům OKD, které byly původně slíbeny horníkům, a stala se tak největším tuzemským soukromým pronajímatelem. Teď je známá špatnými podmínkami pro nájemníky, krátkodobými smlouvami a neustále hrozícím vystěhováním. Heimstaden má na Ostravsku pod kontrolou byty, firma Asental zase pozemky. Majitelem je Zdeněk Bakala – bývalý uhlobaron vydělal na klimatické krizi a teď blokuje i transformaci regionu a za své pozemky si účtuje nehorázné ceny. Transformace regionu navíc neprobíhá spravedlivě. Peníze končí u znečišťovatelů, lidé nebyli do rozhodnutí zapojeni a krajem plánované „strategické projekty“ nepřinesou nic místním ani klimatu. Černá kostka v centru Ostravy nebo obří skleník s exotickými rostlinami problémy zdejších lidí opravdu nevyřeší. Energetickou chudobu nebo špatný vzduch, kvůli kterému se lidé stěhují pryč, neřeší vůbec.

Není nad vynikající společný oběd na podzimním slunci. Stojí už i velké šapitó, nad nímž se skví transparent „Změňme systém, ne klima!“.

Odpoledne se zase rozebíral vztah mezi patriarchátem a destrukcí planety, hovořilo se o klimatickém hnutí na Ukrajině před válkou a během ní nebo o radikální imaginaci, tedy o tom, co to znamená představit si radikálně jinou budoucnost. Kdo chtěl, mohl se přidat k workshopu psychologické první pomoci. Podvečer patřil panelové diskusi „Velké projekty, nebo zlepšení pro lidi? Jak může vypadat spravedlivá transformace v našem kraji“. Debata, na které vystoupili Zuzana Klusová (SOS Karviná) a Jiří Krist (Místní akční skupiny Opavsko), byla navíc streamována, takže si ji mohli vyslechnout i ti, kteří se na místo z nějakého důvodu nemohli dostavit. Program zakončilo promítání a debata o filmu Chvála neposlušnosti.

Třetí den Klimakempu (středa 5. října) si jeho účastníci a účastnice užívají babí léto a samozřejmě bohatý denní program. Ten dopolední tvoří besedy o spravedlivé transformaci školního stravování či o otázkách růstu a nerůstu. Alternativou pak je workshop o solárních panelech. Po obědě a odpovídající siestě se povídá o udržitelném městském zemědělství. Univerzity za klima se postaraly o filozofické čtení spojené s debatou a proběhla také první část akčního tréninku, který je doporučen všem, kdo se připravují na víkendovou přímou akci občanské neposlušnosti. Hitem se stávají palačinky a posouvají všeobecnou pohodu o level výše. Pozdní odpoledne nabídlo další část tréninku a besedy o zelené obnově krajiny v souvislosti s klimatickou změnou a energetickou bezpečností nebo o tom, proč kapitalismus ničí přírodu. Hlavním bodem programu se hned po veganské grilovačce stala podvečerní streamovaná panelová diskuse „Jak ven z krize bydlení?“, jako hosté vystoupili Eva Lehotská (Komunita Bedřiška), Jan Malý Blažek (Masarykova univerzita) a Jakub Nakládal (Re-set, Paměť města). Samotný večer pak patřil divadelní kultuře a ohňové show. Paralelně se v daný den aplikovaly na solidární zateplovací brigádě v Ostravě dovednosti představené na pondělním workshopu. Jednalo se zejména o výměny oken a instalaci těsnění.

Čtvrtý den Klimakempu (čtvrtek 6. října) začal pro raní ptáčata procházkou krajinou Ostravy za doprovodu Jana Lenarta z Ostravské univerzity. Zatímco přijížděli noví lidé, promluvil dopoledne Arnoš Novák o tom, jak pomocí nerůstu dosáhnout sociálně-ekologické transformace, odehrál se klaunsko-aktivistický workshop a Michal Berg se zabýval otázkou, jak si doma zařídit levnější elektřinu, na příkladu bytových domů s fotovoltaikou. Vyhřívání na sluníčku vystřídal odpoledne opět akční trénink na sobotu a další doprovodný program, z něhož vyberme například „Zábavný kvíz o EPH aneb jak zničit Daniela Křetínského a pěkně se u toho pobavit“, případový příběh transformace na Ostravsku, workshop o lesních okupacích nebo právní workshop. Podvečer patří tradičně panelové debatě, tentokrát na téma „Vzít si svetr nestačí: jak zajistit dostupné energie všem“, v jejímž rámci vystoupila Anna Michalčáková (Unie komunitní energetiky), Dominik David (katedra energetické bezpečnosti, Masarykova univerzita), Dušana Dokúpilová (Slovenská akadémia vied) a Josef Patočka (Re-set: platforma pro sociální ekologickou transformaci). Hovořilo se mimo jiné o opatřeních, která můžeme přijmout, systémových řešeních energetické krize a o tom, jak zajistit přístup k čisté a dostupné energii. Den končil rapovým večerem.

Pátý den Klimakempu (pátek 7. října) zahajuje akční víkend. Je otevřený a koncipovaný tak, aby všichni měli možnost komfortně se zapojit – bez ohledu na tělesné schopnosti, handicapy, věk, gender, sexuální orientaci apod. nebo třeba to, že s sebou mají děti. Jak napsali organizátoři: „Protikladem etiky soutěže je pro nás etika péče. Nikoho nenecháme napospas nepřízni osudu. Každému se dostává stejného přijetí, stejné solidarity a stejné následné podpory. Proto máme na místě právní a zdravotnický tým a také tým emoční první pomoci. Podpora a pomoc nekončí na kempu, ale trvá i po něm, pro každou a každého, kdo ji potřebuje.“

Ústřední akcí dne je „Demonstrace za důstojné bydlení a dostupné energie“ v centru Ostravy. Začíná od 11.00 před PLATO Ostrava, takže páteční dopoledne je ve znamení přesunu z Klimakempu na místo srazu. Cílem demonstrace je společně ukázat firmám Haimstaden a Asental, co si myslíme o jejich špinavém byznysu, a společně si představit město bez developerů, uhlobaronů a spekulantů. Demonstranti a demonstrantky požadují zajištění podmínek pro důstojný život v nájmu tím, že v důstojném bydlení teče voda, funguje vytápění a elektřina, neprofukují okna, nezatéká střechou a nelezou tam štěnice. Zmíněným společnostem je vzkázáno, že nelze přenášet zodpovědnost za správu nemovitostí na nájemníky. Zatímco jejich nemovitosti dlouhodobě chátrají, čerpají přesto dotace na modernizaci bydlení, ačkoli zateplení většiny nemovitostí není na dohled. Dotace mají jít na zkvalitňování životních podmínek nájemníků, ne lidem v komisích, ne makléřům. Navíc bylo poukázáno na to, že podmínky bydlení musí být nastaveny stejně pro všechny, bez ohledu na rasu a původ.

Atmosféru akce několika stovek lidí podporuje růžový samba band. Vedle klimakemperů dorazili i místní lidé, a to hlavně kvůli energetické chudobě a problémům s dostupným bydlením. K vidění jsou transparenty „People not profit“, „Sousedská komunita je víc než zisk“, „Zdanit bohaté“, „Kapitalismus může za naše posraný životy“ či „Město pro lidi, ne pro zisk“ a cedule „Vyvlastnit Heimstaden“, „Energii lidem! Jestli ne tak přijdem“, „Heimstaden z města ven!“, „Heimstaden neinvestoval nic, po mně chtějí 1,5 milionu“, „Křetínský má malý zámeček, my malý byteček“… Po hlučném pochodu městem došlo v parku Čs. letců na společný piknik a proslovy.

Po návratu na Klimakemp se pokračovalo s akčními tréninky, utvářely se afinitní skupiny a pokračovala právní poradna. Den byl zakončen folkovým večerem za přispění Severního nástupiště a I s tebou.

Šestý den Klimakempu (sobota 8. října) si většina jeho účastníků a účastnic oblékla bílé overaly a vyrazila do akce. Více než stovka lidí úspěšně zablokovala provoz znečišťující koksárny Svoboda v ostravské čtvrti Přívoz. První skupina pod rudým praporem a s transparenty „Sbohem koksovno, ničíš klima, jsi na hovno!“, „Zdanit bohaté“, „Limity jsme my“ či „Za budoucnost bez uhlí“ obsadila vchod areálu koksovny. Druhá skupina pod černým praporem a s transparentem „Kde stát selhává, my blokujeme“ se rychle přemístila do areálu a vylezla na nakladiště koksu. Ze střechy objektu byly následně vyvěšeny transparenty „Kapitalismus může za vaše posraný životy“ a „Pohodu všem“. Aktivistky a aktivisté tak úspěšně zablokovali vývoz koksu z areálu podniku.

Příklad koksovny ukazuje lokální a globální rozměr problémů spojených s klimatickou krizí. Po útlumu těžby v regionu se černé uhlí do koksovny dováží ze zahraničí a ani vyrobený koks v regionu nezůstává, ale je vyvážen do Spojených států. Je to starý fosilní křáp, který zbytečně kazí ovzduší a lidé se kvůli němu stěhují pryč. Provoz Koksovny Svoboda se neslučuje s dosažením skutečně spravedlivé transformace. Koksovna Svoboda je jedním z míst, kde byla zjištěna největší koncentrace silně karcinogenního benzo(a)npyrenu. Proto musí skončit.

Kolem jedenácté vyzývá policie klimatické aktivisty k opuštění prostoru. Ti toho samozřejmě nedbají. Novináři jsou drženi mimo areál. Doráží fízlové v plné zbroji, kteří část demonstrantů zadrží a převezou na fízlárny. Před nimi se zanedlouho shromáždí další aktivistky a aktivisté, aby zadržené kamarádky a kamarády podpořili a ujali se jich po propuštění. Nakonec se všichni účastníci a účastnice akce za velkých ovací úspěšně vrátili do zázemí kempu.

Mezitím se v Praze klimatické aktivistky a aktivisté připojili k odborářské demonstraci s obřím transparentem „Energie lidem, ať zvládneme zimu s klidem!“ a s menším „Koksovno, jsi na hovno“, aby tak symbolicky propojili obě protestní akce, jelikož Klimakemp a okupace koksovny neřeší svým požadavkem na spravedlivou transformaci jen environmentální, ale do značné míry i sociální rozměr klimatické krize.