Anarchistická federace

Revoluční punk

Příběh jednoho pankáče, jenž se stal naší spojnicí s děním v Myanmaru.

Kyaw Kyaw

Během demonstrace, kterou 2. června 2021 pořádala Anarchistická federace společně s kolektivem Food not Bombs Žižkov v Praze na Václavském náměstí, zazněla ze záznamu také slova: „Probíhající boje v Myanmaru nejsou žádný vzdálený problém, ale obzvláště dnes je to problém celého lidstva. Musíme se postavit nejenom vojenskému puči v Myanmaru, ale jakékoli diskriminaci a každému útlaku. Stůjme při sobě v boji za lidskost.“ Nahrál je jako vzkaz pražské demonstraci Kyaw Kyaw, známý především coby zpěvák myanmarské anarchopunkové kapely Rebel Riot. Právě on nám zprostředkovává hodně informací o současném dění v Myanmaru. Informace od něj čerpá také týdeník Umanità Nova, jejž vydává naše sesterská federace v Itálii. Na svých stránkách tedy přinesl i Kyawův profil.

Kyaw Kyaw je revolucionářem vlastně odjakživa. Jeho politické probuzení přišlo dlouho před kolektivním uvědoměním, které se šířilo barmským protestním hnutím, a pocházelo z (pro některé) nepravděpodobného vlivu: punkové kultury. „Punk, to znamená být sám sebou. Je to vzpoura proti nespravedlnosti,“ říká Kyaw Kyaw. „Je na straně lidských práv a na straně boje za svobodu.“ Poprvé zakusil skutečný punk, když mu bylo 18, a to během Festivalu vody. Zpočátku ani neměl tušení, co vidí, a tak se zeptal svého přítele, kdo jsou ti „divní“ lidé. Poté, co mu bylo řečeno, že jde o punkery, měl mnoho dalších otázek o jejich kultuře a myšlenkách; nikdo toho ale moc nevěděl a internet ještě nebyl v Myanmaru k dispozici.

O něco později, když si na černém trhu prohlížel stánek s CD, narazil na kapelu, jejíž jméno znal z triček, ale jejíž hudbu nikdy neslyšel: Sex Pistols. Kyaw Kyaw tehdy netušil, že dolar vynaložený na koupi tohoto alba mu navždy změní život. Ačkoli si zamiloval hudbu téhle kapely, obzvlášť obdivoval její styl, módu a postoje. V jejich projevu rozpoznal nový druh svobody, která si nežádá souhlas společnosti. Záhy tedy opouští své předchozí favority, jako jsou Linkin Park, Avril Lavigne či Slipknot, a přechází k poslechu klasických punkových kapel jako The Ramones nebo The Clash, aby nakonec obrátil svůj zájem směrem k indonéské punkové scéně. I když oceňoval vzpurný postoj západních punkových kapel, byl si vědom skutečnosti, že tito umělci žijí v relativně svobodných zemích, kde jsou zpravidla zaručena lidská práva, zatímco indonéští punkeři čelili restriktivním podmínkám, které se víc podobaly těm v Myanmaru.

K zásadnímu zlomu v jeho životě došlo během Šafránové revoluce v roce 2007, kdy byl poprvé osobně svědkem mocenského násilí. Když viděl, jak vojáci pálí do davu ostrou municí, otřáslo to s ním až do morku kostí a hned věděl, že musí reagovat a najít způsob, jak vyjádřit svůj hněv nad brutalitou armády a svou podporu demokratickému hnutí. Dospěl k závěru, že toho nejlépe docílí s využitím svého uměleckého talentu, a tak založil punkovou kapelu Rebel Riot, v níž dodnes zpívá. V rámci této platformy se naučil směřovat své tvůrčí síly tak, aby odhaloval nespravedlnost ve své zemi, a punková mentalita, kterou přijal, mu dala sebevědomí, aby tak činil, aniž by se obával, koho by tím mohl urazit.

Nebojácnost Kyawa Kyawa si nakonec našla specifický cíl: nacionalistické mnichy protimuslimské sekty Ma Ba Tha, které nešetří ve své slavné skladbě nazvané „Fuck Religious Rules“. I když si je vědom toho, že vstupuje na choulostivé území jako laik, který tímto způsobem veřejně útočí na mnichy, dává jasně najevo, že osobně má velký respekt k Buddhovi a těm učitelům a praktikům, kteří se snaží držet jeho učení, a že jeho kritika směřuje na každou organizaci, která vynucuje pravidla, jimiž se mají řídit ostatní. Svůj hněv zaměřuje zejména na ty, kdo používají buddhistickou rétoriku k ospravedlnění brutality. Není tedy divu, že jeho upřímnost v této i v dalších otázkách, včetně genocidy Rohingů, vyústila v několik výhrůžek smrtí.

Kyaw Kyaw bere svou meditační praxi vážně. Jak by se dalo očekávat od rebela, přišel s vlastní formou uvědomění, když odmítl myšlenku přijmout jakékoli tiché útočiště nabízené v klášterech a meditačních centrech po celé zemi s tím, že jen zřídka viděl nějaké pozitivní účinky u svých přátel, kteří se zapojili do takových kurzů. Během dne se snaží formálně i neformálně cvičit, snaží se nahlížet obsah své mysli a sledovat, jak přeskakuje z jednoho objektu na druhý. Jeho umělecká a duchovní filozofie je tak jedinečná, že o něm byl byl natočen dokumentární snímek Můj Buddha je Punk. [O radikálním přístupu k buddhismu vydalo Nakladatelství AF knihu Radikální buddhismus – malá čítanka (nejen) pro anarchisty.]

Kyawova jedinečná kombinace dhammy a punku byla dále rozvinuta, když se rozhodl víc zapojit do pomoci chudým komunitám. Když si uvědomil, kolik času je o víkendech promarněno opíjením, zvracením a někdy i spaním na ulici, rozhodl se místo toho věnovat se rozdávání jídla potřebným. Založil tedy regionální skupinu globální anarchistické iniciativy Food not Bombs (Jídlo místo zbraní, FNB) a shání dary na financování jejích aktivit. V poslední době během rozdávání potravin v rámci Food not Bombs Yangon se Kyaw Kyaw často stará o zábavu pro děti.

Až donedávna žil Kyaw Kyaw jako revolucionář, jen bez formální revoluce. Vše se změnilo 1. února, kdy v Myanmaru zahájila armáda puč a povstání proti vojenské moci se okamžitě ujala většina generace Z. Stejně jako mnoho Barmánců ani Kyaw Kyaw zpočátku nevěděl, jak reagovat, ale záhy se připojil k protestům. Během protestů nebylo těžké ho poznat, a tak brzy začaly kolovat fotografie, jak v davu demonstrantů ukazuje pro myanmarské protesty typický symbol – tři zvednuté prsty. Brzy se tedy dostal do hledáčku bezpečnostních sil a dozvěděl se, že má být brzy zatčen. Na rozdíl od mnoha jiných, kteří se skryli, aby se vyhnuli zatčení, zůstal doma s vědomím, že je tak jako tak zranitelný a že může být kdykoli zatčen. Naštěstí v den, kdy si pro něj šla skupina vojáků, vyšlo do ulic na 3000 stávkujících dělníků a vojáci byli kvůli tomu posláni do jiné části Yangonu.

Jak se protesty změnily v násilné, přestal Kyaw Kyaw stejně jako mnoho jiných chodit tak často ven, ale jeho účast na povstání nepolevila. Spojil síly s dalšími barmskými punkovými umělci, aby vytvořili skladbu „Cacerolazo: The Night Will Not Be Silenced“ a později produkoval píseň „One Day“. Videa k oběma písním byla nahrána po střelbě v ulicích, kde Kyaw Kyaw, jeho kapela a nahrávací skupina proklouzli v časných ranních hodinách ven, aby získali potřebné záběry, než je zpozoruje armáda.

Kyaw Kyaw uvádí, že umělcům se represe opravdu nevyhýbají, zatčen byl například populární reggae zpěvák Saw Phoe Kwar. Takže navzdory tomu, že je celosvětově známý a má obrovskou podporu punkerů po celém světě, není pověst umělce pojistkou proti zatčení, pokud se armáda rozhodne, že jí někdo způsobuje příliš mnoho problémů na to, aby mohl zůstat svobodný.

Brzy vyjde nové album Rebel Riot nazvané One Day. Kapela k tomu uvádí: „Každá skladba na tomto albu je o naší energii a pocitech. Zahrnuje odsouzení diskriminace etnické menšiny Rohingů či vykořisťování dělnické třídy a další politické postoje… Album vydáme v Myanmaru i v zahraničí a výtěžek z jeho prodeje použijeme na podporu probíhajících akcí Food Not Bombs a revolučních hnutí.“

Pokud chcete podpořit aktivity FNB Myanmar, zveme vás na benefiční koncert, který za tímto účelem pořádáme 25. června společně s Pilsen DIY gigs a FNB Plzeň v plzeňské klubu Belfast, kde zahrají punkové kapely Antigen, Slavery a Thalidomide.

Zdroj:
https://umanitanova.org/?p=14296

Související odkazy:
Problémy Myanmaru nejsou tak vzdálené
V Praze proti juntě
Naše požadavky jsou neskromné
Solidarita s protestujícími v Myanmaru
A3: Proti juntě v Myanmaru
„Potřebujeme globální solidaritu“
Výzva k mezinárodní solidaritě s Hnutím občanské neposlušnosti
„Děláme to, v co věříme. Věříme v to, co děláme.“
Solidaritu s těmi, kdo bojují proti puči v Myanmaru


V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy