AF30: Zapatistické povstání je jen o rok starší než Anarchistická federace. Připomeňme si, jak jsem vzhlíželx k naší starší sestře.

Zapatisté*ky se v druhé polovině 90. let stalx jedním ze zdrojů inspirace, která se zhmotnila v mezinárodním alterglobalizačním hnutí, a jejich vliv neminul ani naši federaci (ČAF, ČSAF, AF).

První informace o zapatistickém povstání se objevovaly již v roce 1994 v časopisech A-kontra a Autonomie. První číslo anarchistického časopisu Svobodná mysl (č. 1/1995), z jehož iniciativy v létě 1995 federace vznikla, přineslo na pokračování článek „Vzpoura proti státu“, přeložený z Love&Rage, jenž uváděl do kontextu povstání. Vedle něj pak časopis zveřejnil do tří čísel rozložený rozhovor s Marcosem, který s ním vedli členové Anarchist Black Cross. A právě tento rozhovor byl prvním textem, jenž nám osvětlil ideje a způsob práce zapatistů. Marcos v něm mluví o potřebě učit se indiánskému pohledu na svět i o minulosti EZLN (Zapatova armáda národního osvobození), kdy došlo ke splynutí s místními komunitami. Tématu se věnuje i většina dalších čísel Svobodné mysli.

Iniciativy solidarity se zapatistickým povstáním

Prvním veřejným vystoupením na podporu zapatistů byla 29. června 1996 malá demonstrace ČAF před mexickým velvyslanectvím v Praze. Účastnilo se jí asi 30 lidí a byla svolána na podporu uvězněných členů EZLN obviněných z podpory terorismu na základě jejich předchozí účasti na vyjednávání s mexickou vládou.

Zapatisté se stali jedním z ústředních témat antiautoritářských hnutí. To vedlo mimo jiné k tomu, že se nad tímto tématem začala také setkávat a mluvit nejen o možnostech podpory povstání v Chiapasu, ale zejména o možnostech globálního odporu proti neoliberalismu. Informace o těchto setkáních jsme sdíleli v našich tiskovinách i my.

Koncem května 1996 se v Chiapasu konal „Americký kongres proti neoliberalismu“ a téměř současně v Berlíně „Evropský kongres proti neoliberalismu“. Toho se účastnili také delegáti ČAF. Na přelomu července a srpna 1996 pak zorganizovala EZLN přímo v Lacandonském pralese světové fórum „Za lidskost a proti liberalismu“ za účasti tisíců lidí z více než 40 zemí. Začátkem února 1997 navštívili za finančního přispění skupin z Německa a Švýcarska dva členové ČAF setkání prozapatistických skupin v Barceloně. Hodnotila se zde consulta (dotazník) zapatistů, kteří se skrze ni chtěli dozvědět více o postoji různých skupin po celém světě k jejich povstání, ale zejména příprava nadcházejícího barcelonského kongresu. Jedním ze závěrů dvoudenního přípravného setkání bylo, že další se bude konat v Praze. ČAF se po dřívějším návrhu německých a švýcarských přátel rozhodla tuto akci organizačně zastřešit pod hlavičkou Iniciativy solidarity se zapatistickým povstáním, na které by se podílely i subjekty, jež se přímo za anarchistické neoznačují.

Pražské setkání se konalo koncem března 1997 v tehdejším sociálně-kulturním centru Black Hand za účasti asi 130–150 lidí z Německa, Rakouska, Španělska, Švýcarska, Francie, Itálie, Řecka, Velké Británie, Irska, Belgie, Mexika, Slovenska a Čech. Ústředním bodem jednání byla příprava Barcelonského kongresu. Pro české anarchisty byly zklamáním zejména dvě věci. Jednak plánovaný rozpočet barcelonského kongresu v kontrastu s tím, jaké solidární projekty by se daly za ty peníze realizovat přímo v Chiapasu, a pak přítomnost delegátů reprezentujících proudy reformní či autoritářské levice. I přes tuto kritiku nakonec na přelomu července a srpna 1997 nechybělx čtyři anarchisté z Čech na barcelonském II. mezinárodním fóru za lidskost a proti neoliberalismu. Reportáž od člena ČSAF přinesla Mysch&Masch Gazeta č. 12,5. Mimo jiné v ní rozpačitě poznamenává: „Tady jsme poprvé zjistili, že v západní Evropě existuje fenomén zvaný kongresový turismus.“

Iniciativa na podporu EZLN

ČSAF dále pokračovala v podpoře a informování o zapatistech. Moravská skupina ČSAF v roce 1997 kupříkladu vydala propagační samolepky a kazetu revolučních písní Viva Zapata!, které na podporu zapatistického povstání vyprodukovala barcelonská skupina solidarity s EZLN. Federace přinášela informace ve svých tiskovinách, na letácích a na webových stránkách a činí tak vlastně dodnes.

Dvě členky pražské skupiny ČSAF pak stály u zrodu Iniciativy na podporu EZLN, která se po dřívějších diskusích zformovala koncem roku 1997 a oficiálně vznikla u příležitosti 4. výročí zahájení povstání, tedy 1. ledna 1998.

Do Iniciativy byli od začátku zapojeni i aktivisté ekologických uskupení či lidé z prostředí pražského autonomního hnutí. Za cíl si Iniciativa vytkla „informovat českou veřejnost o situaci v mexickém Chiapasu a také organizovat solidární kampaně“. Své prohlášení formulovala ale velmi opatrně s ohledem na převládající primitivní antikomunismus: „Nikdo ze stoupenců iniciativy nepatří ke KSČM, někteří z nás se podíleli na předlistopadových petičních akcích a demonstracích proti stalinistickému režimu. I přesto chápeme složitost bolestné latinskoamerické reality. Fakt, že jedním z více ideových zdrojů zapatovského hnutí byl i marxismus, nás proto neodrazuje od kritické podpory EZLN.“ K Iniciativě se záhy přímo či nepřímo přidali další lidé, včetně několika členů a členek anarchistické federace.

Na začátku byla Iniciativa velmi aktivní. Hned v den svého ustavení zaslala dopis mexickému prezidentovi, v němž podpořila požadavky „domorodých obyvatel na jejich důstojný a svobodný život“. Den nato se konala narychlo svolaná demonstrace před mexickým velvyslanectvím coby reakce na masakr v chiapaské vesnici Acteal. Sešlo se zde asi 30 lidí, převážně v kuklách a s loučemi v ruce. Další akce s podobnou účastí se konala na témže místě o deset dní později v rámci mezinárodního akčního dne na podporu domorodého obyvatelstva v Chiapasu. Dne 14. února proběhla v Praze u příležitosti zahájení výstavy Vzbouřený Chiapas demonstrace, při níž 80 lidí prošlo s transparentem „Zapata vive, la lucha sigue. Zapata žije, boj pokračuje“ centrem města. Na Staroměstském náměstí byla sehrána scénka přibližující okolnosti vzniku povstání. Akce měla poměrně pozitivní ohlas v médiích.

Vedle uspořádání putovní výstavy fotografií Jitky Kozákové a Petry Binkové, která nesla název Vzbouřený Chiapas, vydala Iniciativa v nákladu 500 kusů stejnojmennou dvanáctistránkovou brožuru. Na „Den podpory EZLN“, vyhlášený na 21. března 1999, zorganizovala Iniciativa v pražské kavárně Utopia besedu o situaci v Chiapasu.

I když se původně deklarovalo, že činnost Iniciativy skončí „až v případě vyřešení konfliktu v Chiapasu tak, aby to odpovídalo představám původního obyvatelstva“, konec byl mnohem rychlejší. Příčinou bylo zejména to, že pro nikoho ze zainteresovaných nebyla Iniciativa prioritní aktivitou. Navíc se většina z nich v následujícím období soustředila na organizování v rámci Iniciativy proti ekonomické globalizaci (INPEG), která připravovala protesty proti summitu MMF a Světové banky v Praze v roce 2000.

10. výročí povstání

Začátkem roku 2004 jsme si připomněli 10. výročí povstání. ČSAF zorganizovala sérii akcí solidarity se zapatisty, která byla zahájena 17. ledna piketem před mexickým velvyslanectvím. Příprava na poslední chvíli měla za následek velmi slabou účast pouhých patnácti lidí. Asi o pět lidí více navštívilo následný program v infocafé Krtkova kolona složený z promítání filmu Storm the Mountains, přednášky Alice Dvorské a závěrečné (dlouhé a zajímavé) diskuse.

Další připomínkou bylo č. 1/2004 A-kontra, které mělo zapatismus jako hlavní téma. Mimo jiné zde vyšel text Ch. Daye „Duálna moc v džungli Lacandon“, povídka od Marcose „Durito II aneb Neoliberalismus z perspektivy Lakandonského pralesa“, materiál o historii anarchismu v předrevolučním Mexiku či text J. Hollowaye „Dvanáct tezí o anti-moci“. Jako příloha čísla vyšla v nákladu 4000 kusů a ve spolupráci s romským časopisem Amaro Gendalos brožura 10 let revoluce – Zapatisté v Mexiku, jejímiž autory bylx členka a člen ČSAF. V dalším čísle A-kontra (č. 2/2004) pak vyšel Marcosův text „Sedm myšlenek o světě“, doplněný reakcemi Egona Bondyho a Ondřeje Slačálka, a materiál o anarchismu v mexické revoluci.

Trvalá podpora

I v následujících letech A-kontra pravidelně informovala o dění v Mexiku a o zapatistech: o aktuálním vývoji v EZLN (č. 3/2005), nekrolog komandantky Ramony (č. 1/2006), o Jiné kampani (č. 3/2006), překlad „Šesté deklarace z Lacandonského pralesa“ (č. 1/2007), o Marcosově knize erotických příběhů a o emancipaci žen v zapatistických komunách (č. 1/2008).

V létě 2007 vyrazilo hned několik anarchistů a anarchistek na další mezinárodní setkání (encuentru) v Lacandonské džungli, kterého se účastnilo přes 2300 lidí ze 43 zemí. Reportáž otištěná v A-kontra (č. 1/2008) reflektuje nekritické zaslepení některých západních účastníků i limity zapatistické reality.

Kde to šlo, snažilx jsme se zúčastnit či vypomáhat na akcích, které se tématu zapatismu věnovaly. Jmenujme třeba přednáškové turné Ernesta Ledesma z mexického Centra politických analýz a sociálních a ekonomických výzkumů, které proběhlo začátkem května 2008 v Praze, Zlíně, Bratislavě a Brně, nebo festivaly MAY DAY v roce 2009 a 2011 či promítání dokumentárního filmu Zapatista, který v roce 1999 natočil Rick Rowley.

O situaci v Chiapasu průběžně informoval web AF, povídání o zapatistech a jeden z Marcosových textů se dostaly také na stránky dětského časopisu Klíčení a zapatistům se v roce 2013 věnovalo lednové číslo nástěnných novin A3. Za zmínku bezesporu stojí i dvě knihy z produkce Nakladatelství AF. Koncem roku 2012 vyšla detektivka Nepohodlní mrtví (Co schází, to schází), jejímiž autory jsou Subcomandante Marcos a Paco Ignacio Taibo II. a která je doplněna obsáhlým doslovem o zapatistickém hnutí. V květnu 2017 vyšly česky Marcosovy Příběhy Starého Antonia.

Od roku 2011 se u nás velmi populárním způsobem podpory povstaleckých indiánů stal dovoz kávy, která pochází právě od družstev z autonomních území. Její distribuci jsme se v rámci AF svého času aktivně věnovalx. Po vzniku družstva Black Seeds tato aktivita polevila.

U příležitosti 25 let od zahájení zapatistického povstání jsme se na toto téma zaměřilx v anarchistické revue Existence (1/2019). Jak jsme podotklx v editorialu: „ Věnujeme se… na našich stránkách živému hnutí, které prodělalo dynamický vývoj a v boji nepolevuje. Navíc prosazuje principy, které jsou anarchistům a anarchistkám vlastní či velmi blízké.“

Výprava za život

Během anarchistického prvomájového setkání na Střeleckém ostrově v roce 2021 jsme představilx záměr zapatistů*ek doplout k evropským břehům a zde se setkat s těmi, kteří vedou různé emancipační boje. Někteří účastníci se pak na výzvu vydalx s vlajkami a se španělským nápisem „Výprava za život začíná. Čeští anarchisté/ky vás očekávají“ pořídit společnou fotografii vyhlížení zapatistů mířících do Evropy.

Šlo o součást celoevropské kampaně, které se u nás účastnily i další skupiny zapojené do koalice, jež si vzala za své pozvat zapatisty*ky na jejich cestě po Evropě také do Česka a následně zde jejich pobyt zajišťovat. Už 1. ledna, tedy u příležitosti 27. výročí zapatistického povstání, se AF přihlásila ke společnému prohlášení EZLN a (zejména) evropských skupin podporujících toto povstání. AF zároveň vložila několik tisíc do fondu na pokrytí nákladů spojených s plánovanou návštěvou, zapojilx jsme se do prodeje hry Zapatistická autonomie, která byla benefiční za tím samým účelem. Propagovali jsme knihu Zapatistická výprava za život od nakladatelství Neklid. AF se také připojila k otevřenému dopisu Mexickému velvyslanectví v Praze kvůli zdržování vydávání pasů zapatistickým delegátům. V rámci koalice jsme kvůli obstrukcím protestovalx před francouzskou ambasádou v Praze a 24. září 2021 jsme se před mexickou ambasádou v Praze zapojilx do mezinárodní solidarity se zapatistickými komunitami. Dále jsme na našem webu mapovalx přípravy zapatistů*ek na cestu a jejich vstup na evropskou půdu.

V České republice pobývala skupina zapatistů a zapatistek ve dnech 27. září až 3. října 2021. Během té doby se konalo několik setkání a diskusí, jedna dokonce spojená s tématem boje za autonomii v Rojavě. V uvedeném týdnu jsme na našem webu zveřejňovali texty o zapatistickém povstání, jeho historii, vlivu ve světě, přínosu k emancipaci žen či jeho dlouhodobé podpoře v Česku.

Válka slov

V roce 2022 jsme se věnovalx jednomu z inspiračních vzorů zapatistického povstání, a to postavě anarchisty Ricarda Florese Magóna. Jeho sté výročí úmrtí jsme si připomnělx knihou, která mj. obsahuje text Iana Campbella, jenž v něm hledá styčné body Magónových myšlenek a současné zapatistické praxe.

V roce 2022 jsme také zveřejnilx prohlášení EZLN odsuzující napadení Ukrajiny ruským impériem. O rok později jsme se věnovalx nové decentralizované struktuře autonomních domorodých komunit v Chiapasu. A další rok jsme referovalx o prvním setkání Mezinárodního mítinku rebelií a odporu 2024–2025, které se konalo v Oventiku na zapatistických osvobozených územích.

Nejnověji Nakladatelství AF vydalo knihu o zapatistickém hnutí a jeho globálním ohlasu. Nese název Válka slov – zapatistické hnutí a jeho globální přesahy, jejím autorem Petr Profen Mareš a vyšla u příležitosti 31. výročí zahájení zapatistického povstání. Autor pak knihu představil v neděli 16. února v nuselském infoshop Trhlina na Minitrhu knih.

Další díly seriálu AF30:
Jak jsme zakládalx federaci?
Sdílení zkušeností
Jak jsme slavilx První máje? (2015–24)
Jak jsme slavilx První máje? (2008–14)
Jak jsme slavilx První máje? (2000–07)
Jak jsme slavilx První máje? (1996–99)
Jak jsme zachraňovalx regionální tratě?
Na federační oslavě
Jak jsme slavilx založení federace
Jak jsme se vzdalx národnosti
Jak jsme se soudilx se Slovenskem
30 let Anarchistické federace

15.7.2025 AF

AF/IFA