Na federační zahradě (VI): Setí

Jaro je náročné období v životě zahradnictva. Práce je ažaž, například se setím…

Naše čtenářstvo si jistě povšimlo, že jsme si dalx s novým dílem zahradnického seriálu docela načas. Po ještě zimních dílech jsme tak trochu čekalx (no, skoro jsme si bylx jistx), že dojde k prodlení, jakkoli se v hlavách rodily nápady a záměry. Na jaře se prostě snažíte zahradě dát každou vhodnou chvíli, a když jste k tomu nuceni ještě chodit do práce, spíš ty zbývající chvíle věnujete odpočinku, rodině či kamarádstvu, něž abyste něco sepisovalx. Jste rádx, když na jaře stihnete aspoň zablokovat jeden klerofašistický pochod nebo oslavit anarchistický První máj pod černo-zelenými prapory.

V tomto díle se vrátíme na začátek jara, abychom předalx pár zkušeností ohledně setí. Jak jsme psalx již dříve, těch rad najdete na internetech a v knihách spousty, takže je dobré nebýt jednostranné*í a šáhnout po více zdrojích. Obecným záměrem našeho seriálu je – spíše než radit – inspirovat k vlastní iniciativě, a především k jejímu kolektivnímu uplatňování a sdílení. Ale teď už k tomu setí, a to přímo na záhony (o přípravě sazenic si povíme jindy).

Základem jsou tři otázky: Co zasít? Kam to zasít? A kdy to zasít? Je dobré znát na ně odpověď ještě v zimě. Tzn. udělat si rozvahu, jelikož různé druhy rostlin je dobré vysévat v různé době. Některé vyžadují půdu bohatou na živiny (např. dýně), jiné krásně zvládnou chudou půdu a ještě ji obohatí (např. hrách). Některé je dobré zasít co nejdříve (např. špenát), jiné až po „zmrzlých“ (např. ačokču). Rozvahu provádíme s ohledem na rozlohu záhonů, kterou máme k dispozici, s přihlédnutím k tomu, že některé rostliny mohou na sebe navazovat (např. fazolky zasejeme na záhon po jarní sklizni špenátu či ředkviček).

Semínka si můžete připravovat samx, alespoň ta méně náročná na semenaření. Dobré je také sdílení semínek, jelikož když už je někdo má, má jich často více, než potřebuje – skvělá příležitost propojovat se mezi sebou či pro udržování dobrých sousedských vztahů. Ale není žádnou ostudou, když si nakoupíte semínka v obchodě. A pokud se nechystáte semenařit, tak je celkem jedno, jestli používáte F1 hybridní osivo. Existují ale i trochu alternativnější a rozhodně zajímavější zdroje, zmínit můžeme např. permaseminka.cz. Vždy je dobré mít aspoň nějakou jistotu, že tx, kdož se věnují semenaření, vědí, co dělají, a dodávají dobré a nepřestárlé osivo.

Vysévejte zavčasu. Postupující změna klimatu má za následek, že poslední dobou jsou teplejší konce zimy/začátky jara a zároveň pak jaro a léto bývá sušší. Když vysejete rostliny včas, budou mít větší kořenový systém a budou na teplejší počasí lépe připraveny.

Záleží na rozsahu záhonu, zda postačí jen udělat si řádky, popř. kolíkem díry, nebo zda použít něco „velkokapacitního“. Fajn věcí pro velké záhony jsou secí strojky. Mohou být buď ruční – za málo peněz hodně muziky –, anebo sofistikovanější, přesnější, které jsou ale vhodné, když už to myslíte vážně a ve větším formátu.

Před samotným setím si připravte záhony tak, aby se vám s rostlinami po celé jejich vegetační období, tedy od vysetí po sklizeň, dobře pracovalo. Používáte-li kapkovou závlahu, je fajn ji natáhnout dopředu, pustit do ní krapet vody a do míst, kde kape, dát sazenice či semena. U průsakových hadic je vhodné spíše nejdříve udělat výsev a pak je natáhnout, buď před vzejitím rostlinek (zalévání máte bez práce, ale pokud si nejste jistx semeny, tak můžete zalévat to, co vám třeba nikdy nevyklíčí), nebo po vzejití (možnost poškození semenáčků, pracnější umístění s ohledem na opatrnost k malým rostlinkám). K závlahovým hadicím používejte filtr, jinak se vám zaserou.

Záhony je fajn co nejdříve po vzejití rostlin zamulčovat, ideální asi je nechat je zamulčované celý rok a na výsev či propracování půdy mulč jen rozhrnout (ani v přírodě zpravidla neexistují holá místa).

A poslední důležitá rada tohoto dílu: všechny výsevy nezapomeňte dostatečně zalévat.