Další díl zahradnického seriálu o tom, že i v zimně můžeme mít čerstvé výpěstky.

V předchozích dílech jsme se zabývalx otázkou, jak to udělat, abychom i v zimě, popř. brzy na jaře mělx stále přísun čerstvých potravin. Jednou z možností, vhodnou pro úplně každého, je příprava naklíčených semen. Pro zahradnictvo je tu pak příležitost sklízet některé druhy zeleniny i v zimních měsících. Nu a nyní se podíváme na další možnost, a tou je skladování nezpracovaných výpěstků.

Celé to opět záleží na tom, jaké má kdo možnosti.

Jsou potraviny, které jsou na skladování nenáročné, jako třeba ořechy, kterým de facto stačí zajistit pouze suché prostředí. Jen pokud nejsou ještě suché, určitě je neuzavírejte neprodyšně do nějakých nádob.

Náročnější to už bývá se zeleninou. První skupinou, kterou se vyplatí skladovat, je cibule a česnek. O česneku jsme si už dost povědělx v jednom z předchozích dílů. Co se týče skladování, obě plodiny vyžadují chladnější prostředí a menší vzdušnou vlhkost. Takto dokážou vydržet poměrně dlouho.

* * *

„Co se týče cibule a česneku, skladujeme je letos kvůli suchu zavěšené ve svazcích v bývalé venkovní garáži. Zatím to vypadá, že na ně venkovní mrazy kolem sedmi pod nulou v noci neměly žádný vliv. Pokud by teplota měla ještě klesnout, asi bychom je dalx dočasně do nějakého teplejšího, i když vlhčího prostředí. Poměrně dlouho vydrží i ty kusy, které máme přímo v kuchyni, aby byly rovnou po ruce, když jsou potřeba. Loni jsme několik kusů zapomnělx nějakou dobu ve vlhkém sklepě, takže nakonec skončily na kompostu.“

* * *

Často skladovanou plodinou jsou brambory. Ty doporučujeme mít ve sklepě při nižších teplotách a ve tmě (netvoří tak rychle klíčky), nejlépe v síťovaných pytlech či děrovaných bedýnkách. Dlouho vydrží i ve spíži, nejlépe je mít je hned na podlaze, kde bývá nejnižší teplota. Pokud nemáte vlastní brambory (často zaberou větší plochu zahrady vzhledem k jejich větší spotřebě coby oblíbené a nenáročné přílohové zeleniny), můžete si pořídit zásobu u spřátelené farmářky*e – takto to máme například zařízeno v západočeské skupině Anarchistické federace.

Na uchování ve sklepích se velmi často používá kořenová zelenina jako celer a mrkev, řepa, kedlubny giganty, ředkve… Jednotlivé rostliny uložíme na zem nebo do bedýnky do vrstvy písku.

Zelenina na zimní uskladnění by měla být dostatečně vyzrálá a sklizená pokud možno za suchého a slunného počasí. Neměla by předtím namrznout, ani být zbytečně mokrá – může pak rychleji zahnívat. Obecně zelenina vyžaduje pro skladování teplotu okolo 2–8 °C. Zpravidla ale musíme vycházet z podmínek, které máme k dispozici. Ideální pro skladování je chladný a vzdušný sklep s dostatečnou vlhkostí. Měl by tedy být dobře větraný. Vzdušná vlhkost některým druhům nevadí, ale nesmí být zas extrémní – podpořila by skládkové choroby. Pokud by byla zas nízká, hrozí rychlejší vysychání a vadnutí zeleniny.

Ze zeleniny se dá dále ukládat v čerstvém stavu tuřín, vodnice, kapusta, zelí, brokolice… Tady se ale zatím nemůžeme podělit o žádnou vlastní zkušenost.

Nemáme také žádné zkušenosti s krechty, které můžete využít, když máte zahradu, ale ne sklep. Jde vlastně jen o vykopané díry v zemi, do nichž je uložena zelenina, zateplené slámou a zčásti nebo zcela zasypané.

* * *

„Jelikož nemáme k dispozici písek, vyplnilx jsme bedýnku hlínou a do ní vložily mrkve (ponořeny skoro celé), červenu řepu (kořen a spodní část) a kedlubny giganty (kořenový bal). Zdá se, že to všem rostlinkám svědčí, dál omezeně rostou a po vyjmutí ke kuchyňské přípravě jsou krásně čerstvé.“

„U řepy se dají sklízet mladé čerstvé lístky a je možné je přidávat do salátů. Mladé výhonky celerové nati lze zas přidat do polévek.“

* * *

Překvapivě dlouho dokážou vydržet čerstvé dýně – ideálně menší druhy, a to i přímo v kuchyni či ve spíži. Pokud jim dopřejeme chladnější sušší prostředí, tak o to déle. Je ale třeba je kontrolovat, zda jejich slupka někde nezačíná měknout. Je dobré je čas od času obrátit a dají se přikrýt černou textilií.

Samostatnou kapitolou je pak skladování ovoce. Nejčastěji skladujeme jablka, zejména pozdní odrůdy, a některé druhy hrušek. Zkuste odděleně od sebe skladovat odrůdy, které máte k dispozici. Následně zjistíte, které jsou nejlepší pro skladování a které je dobré skladovat jen krátce nebo nějakým způsobem zpracovat po sklizni. Neskladujte příliš zralé „nacucané“ kusy, stejně tak kusy natlučené či s poškozenou slupkou. Ovoce se také snažte nevrstvit na sebe, ideální je, když jsou kusy v jedné vrstvě (máte i lepší přehled, zda se nějaké nekazí).

Obecně se tvrdí, že je dobré ovoce skladovat odděleně od zeleniny, jelikož ovoce by mohlo natáhnout pach zeleniny. Při skladování společně s bramborami může docházet k urychlení procesu zrání ovoce. V případě, že máte jen jednu sklepní místnost, dejte zeleninu na opačnou stranu než ovoce, nebo je ještě můžete oddělit příčkou.

* * *

„Předloni jsme sklidilx naprosto vynikající goldeny, avšak už dost zralé, takže jsme pak muselx při skladování průběžně dost kusů vyhodit. Rok předtím jsme takovou chybu neudělalx, sklidilx dříve a ve sklepě to bylo následně znát, vydržely mnohem déle. Loni se kvůli jednomu jarnímu mrazíku žádné neurodily, jiná jabloň nakonec vydala jednu menší přepravku plodů, které jsme ale spotřebovalx ještě na podzim.“

* * *

Je třeba mít na paměti, že výše popisované skladování není věčné, nýbrž vždy jen dočasné. Rozhodně můžete zkoušet na jednotlivých kusech, jak dlouho vám vydrží čerstvé. Doporučujeme pravidelně kontrolovat uskladněné kusy a ihned vyřazovat ty zahnívající či uvadající. Před samotným skladováním je dobré mít orientační plán, jak s uskladněnou zeleninou a ovocem naložíte. Někdy hrozí nebezpečí, že když nemáte skladované věci na očích, často si nevzpomenete, že je třeba je průběžně jíst a zpracovávat. Nemá cenu skladovat je déle, než vám začne zahrádka vydávat v další sezoně nové plody. Pokud usoudíte, že uskladněné potraviny nestihnete samx zkonzumovat, není nic snazšího než pozvat přátele o víkendu na oběd, z části jim navařit a část jim rozdat.

Rozhodně si nic nedělejte z toho, že nemůžete svým skladovaným plodinám dopřát ty nejideálnější podmínky. Berte to jako prostor pro učení se a experimentování.

* * *

„Je moc příjemné a uspokojující projít se v klidu napěchovaným sklepem a pomyslet přitom na to, že kdyby se něco stalo, tak máme dostatečné zásoby – nejen pro sebe, ale i pro své sousedy a přátele.“

Předchozí díly seriálu:
Na federační zahradě (0)
Na federační zahradě (I): Klíčky
Na federační zahradě (II): Česnek
Na federační zahradě (III): Zimní sklízení

1.3.2025 Zahradnictvo AF

DIY