Jak jsme slavilx První máje? (2008–14)

AF30: Třetí díl ohlédnutí za prvomájovými akcemi Anarchistické federace

V předchozím díle jsme opustilx náš seriál v roce 2007, kdy antiautoritářské První máje dostávaly především antifašistický nádech. Nejinak tomu bylo i v následujícím období, i když to už bylo charakteristické rozhodnutím nereagovat čistě na neonacistické pochody, ale držet se své agendy. Hlavní roli v tom začala hrát Antifašistická akce (AFA), která prodělala značný vnitřní přerod a pustila se několik let po sobě do akce zatím nevídaného rozsahu, nazvané Festival proti rasismu. ČSAF se k ní přidala, samostatně však organizovala setkání na Střeleckém ostrově této akci předcházející.

2008

Náckové oznámili, že se sejdou na pražském Žižkově. Z iniciativy AFA se nakonec ujal nápad udělat místo pouhého reagování na nácky blokádou něco pozitivního, každému otevřeného, kreativního a svým způsobem velkolepého – Festival proti rasismu. ČSAF, Anarchofeministická skupina a časopis A-kontra však nechtěly ochudit Prvomájovou tradici o setkání na Střeláku. Tam se nakonec sešlo asi 130 lidí, naštěstí bez mohutné policejní asistence, přičemž na programu bylo vytváření květin z papíru, jež pak byly položeny k památníku Prvního máje z roku 1890. Poklidnost akce znepokojila snad jen novinářstvo, co přišlo lovit senzační akční snímky. Jelikož přicházeli stále další lidé, rozrostl se i počet anarchistických praporů. Před druhou se odebralo asi 200 přítomných s transparenty „Odpor žije, boj pokračuje! Chicago 1886 – Praha 2008“ a „Kapitalismus proti lidem, lidé proti kapitalismu“ na krátký pochod na Palackého náměstí. Odtud se pak lidé vypravilx na Císařskou louku, kde probíhal za účasti mnoha set lidí festival a kde mezitím ČSAF připravila svůj distro stan.

2009

Z iniciativy ČSAF se konalo tradiční protikapitalistické setkání na Střeleckém ostrově. Tam si anarchisté*ky připomnělx kořeny Prvního máje, načež se vydalx na krátký pochod Prahou v čele s transparenty „Společně proti všem formám útlaku“ a „Nerozdělují nás rasy, ale třídy“. Pokračování se konalo na Císařské louce v podobě Festivalu proti rasismu, jenž probíhal v režii AFA a kde se ČSAF prezentovala proslovem o kořenech prvomájové tradice a stánkem s distribucí svých tiskovin a propagačních materiálů. Festivalu se zúčastnilo více než 7000 lidí. O živou hudební produkci se na dvou pódiích postaralx mj. Edelweiss Piraten, Green Smatroll, La Fraction (Francie), PSH, Envy (Japonsko), Propagandhi (Kanada), PNS, Roxor, Sporto, Brutal Knights (Kanada) a Lara 303. Na programu bylo také několik přednášek, např. o zapatismu, anarchismu pro 21. století, antifašismu či o dělnické třídě v době krize. Ke zhlédnutí byla výstava „Oběti neonacismu po roce 1989 v ČR“. Vstup na festival byl opět zdarma.

2010

V tomto roce jsme se rozhodlx zaměřit více na kritiku námezdní práce, kterou jsme přirovnalx ve svém prohlášení k prostituci a zvolilx lehce bulvární podtitul Prvního máje „Za práci, co není děvka prodejná“. Ten jsme však po kritice z hnutí, jenž přišla, upozadilx. Samotnému prvomájovému setkání předcházely akční dny v regionech, například úpravou výloh a vchodů Úřadů práce a personálních agentur (Hradec Králové, Pardubice, Česká Třebová, Ústí nad Orlicí, Trutnov) či rozdáváním letáků v ulicích, diskusemi s kolemjdoucími (Olomouc) a vyvěšováním transparentů a stříkáním šablon (Praha). Anarchistický První máj začal v Praze na náměstí Republiky, k dispozici bylo nové číslo Zdola a leták radící, jak se chovat na demonstraci. Asi 200 lidí si vyslechlo projev kritizující námezdní vztahy v kapitalismu a za skandování hesel „Nejsme stroje – lidské zdroje!“ nebo „Vaše krize – naše bídy“ se vydalx na náměstí Jana Palacha. Před Rudolfinem došlo ke konfliktu s ochrankou TV Nova, kterou tvořili lidé mající blízko k neonacistické skupině Autonomní nacionalisté. Ti se museli dát na útěk. Vtipné pak bylo, když policie vysvětlovala štábu, aby si na podobné akci nebral neonacisty. Na místě došlo na proslov o komodifikaci vzdělávání a přesun na Střelecký ostrov, kde zazněl závěrečný projev a byly položeny věnce k pamětní desce. Jako symbolická tečka byla „popravena“ figurína symbolizující kapitalistický systém.

Kolem druhé odpoledne se přítomní vydalx na Císařskou louku na MAY DAY festival pořádaný AFA. Tam se lidé vedle hudby mohlx účastnit přednášek, workshopů a promítání a zastavit se u stánků mnoha organizací, včetně toho ČSAF. Festival navštívilo kolem 10 000 lidí a šlo asi o jednu z největších akcí místního antiautoritářského hnutí.

2011

V roce 2011 se členstvo ČSAF rozdělilo na Prvního máje do tří skupin. První pomáhala se zajišťováním antifašistického festivalu MAY DAY v Praze, další se účastnila antifašistické blokády v Brně a ta třetí se ujala pořádání menší připomínky kořenů Svátku práce na Střeleckém ostrově, aby se posléze přidala k té první. Dopoledne přišlo na ostrov asi 60 lidí, kteří po piknikovém posezení a poslechu folkových písniček vyrazilx s transparentem „Společně proti všem formám útlaku“ k pamětní desce, kde zazněl nejprve neformální proslov jednoho z anarchistů a po následné recitaci mladého básníka promluvili mluvčí sdružení Alerta a ČSAF. Vše bylo završeno položením květin a věnce s černo-rudou stuhou s nápisem „Chicago 1886 / Praha 1890/2011“ a minutou ticha za popravené chicagské anarchisty. Účastnictvo se pak pochodem vydalo na MAY DAY festival za skandování hesel a recitace básní F. Gellnera a E. Bondyho.

Na festivalu, který již počtvrté pořádala AFA, byl v zadní části připraven i program, o nějž se staralo členstvo ČSAF. Bylo tu distro ČSAF, Anarchistického černého kříže (ABC) a Priamej akcie, benefiční bazar, infostan s výtisky nástěnných novin A3 a propagačními materiály ČSAF, stánek s obloženými houskami, které byly benefiční na konkrétní vězněné obránce zvířecích práv, zároveň byla možnost jim napsat pohled. Mezi stany pak byla výstava skládající se ze tří instalací věnujících se ABC a v Rusku stíhanému anarchistvu, 15 letům ČSAF a nakonec projektu A3. ČSAF měla také jeden z projevů na hlavním pódiu, jenž připomněl boj za osmihodinovou pracovní dobu a odmítl kapitalistický systém. Festival jako celek měl opět obrovský úspěch a za vyzdvihnutí stojí zejména přednášky takových postav, jako jsou John Holloway, Octavio Alberola či Alan Carter.

2012

Jelikož se v rámci diskusí ujal návrh zkusit opět něco nového, utvořila se širší platforma v rámci antiautoritářského hnutí, včetně ČSAF, a místo festivalu v jeden den bylo připraveno více menších akcí rozložených do několika dní (od pátku 27. 4. do úterý 1. 5. 2012) a několika míst Prahy. „Akční dny 2012“ sestávaly z bohatého programu. Z osvětové části stojí za zmínku „Večer na téma environmentální přímá akce“, skoro čtyřhodinová panelová diskuse na téma anticiganismu, přednáška „Řecká krize, romské Kosovo?“ či promítání filmu 161>88, na které zavítalo přes 300 návštěvníků. V klubu Cross pak byla osvětě věnována celá sobota a neděle. Jeden z přednáškových bloků tu zajišťovala také ČSAF. Pozornost se na něm soustředila na studentský Týdnu neklidu, na hledání anarchistické politiky a na zkušenost rekuperovaných podniků v Argentině. Asi 800 lidí se v sobotu odpoledne přišlo podívat na „Anarchistický jarmark“, jehož součástí byla také „Migrantská pouliční hra“, kterou připravila Iniciativa Ne rasismu! Každý den probíhaly také hudební akce a došlo i na fotbalový turnaj nazvaný příznačně „Love Football Hate Racism“, na který se zapsalo 22 týmů. Součástí akčních dnů byly vedle dalších diskusí, přednášek a promítání třeba také veganská večeře, divadelní představení, angažovaná módní přehlídka či bezpeněžní zóna v ulicích Žižkova.

Na samotný První máj byly naplánovány hned dvě na sebe navazující demonstrace. Tu první svolala na jedenáctou dopoledne na Střelecký ostrov ČSAF coby připomínku kořenů Prvního máje a příležitost k zdůraznění antikapitalistické kritiky. Ač mělo jít o menší setkání, dorazilo na něj asi 150 lidí. Příjemným rozptýlením se stalo vypískání Jany Bobošíkové, stejně jako vystoupení našeho oblíbeného písničkáře či recitace člena ČSAF. Zazněl proslov ČSAF a jeden improvizovaný na téma, že systém se nezalekne nenásilných prostředků odporu. Poté se účastnictvo zařadilo za transparent „Systém proti lidem, lidé proti systému“, ale muselo nějakou dobu stát, jelikož se vyjednávalo s policií, která se bála násad od košťat, na kterých byly vlajky, protože by mohly být užity jako zbraně a mohly by jim rozpůlit hlavy (slovy vyjednávající policejní hlavy). Jakmile průvod vyšel, začalo se skandovat v reakci na účelové prohlašování praporů za zbraně: „Naše zbraň je v našich srdcích“. Masivní policejní nasazení bylo opakovaně komentováno sloganem „Je nás pár, je nás pár, bojí se nás kapitál“ a policisté byli recesisticky vyzýváni k „dezerci“ skandováním hesla „Nechraňte ty kokoty, co vám šahaj na platy“. Demonstraci to velmi oživilo a skandování (vesměs anarchistických a protikapitalistických hesel) ani na chvilku neutichlo. U Karlova mostu se k nám připojila skupina s bubny a v jejich rytmu se pokračovalo až na náměstí Republiky.

Tam hned za deset minut začínala ústřední demonstrace akčních dní nazvaná „Miřme na správné cíle“, která dohromady čítala asi 700 účastníků*ic. Po nějaké době čekání a proslovech z korby přistaveného auta prokládaných reprodukovanou hudbou jsme vyšlx na pochod. Po zastávkách u sídla CTI a kanceláří Penta a jim věnovaných proslovech jsme dorazilx na Můstek, kde se právě konal mítink Dělnické strany. Z obou stran létaly především plastové lahve a jak se dalo předpokládat, skoro jediné mediální pokrytí z několika akčních dní měla právě tato krátká a svým způsobem nijak významná epizoda. Na straně demonstrace předvedlo několik fízlů přehnanou angažovanost, když agresivně a zcela nesmyslně začali strkat do lidí v čele průvodu. Policejní vyjednavač byl pak požádán, aby si je uklidnil a aby nevyvolávali zbytečné konflikty. Pak už se bez problémů došlo na Střelecký ostrov, kde byla akce závěrečným proslovem ukončena.

2013

V roce 2013 se v Praze na Prvního máje konalo hned několik akcí. Tou první bylo položení květin u hrobu anarchistického organizátora Viléma Körbera. Po poledni následovalo z iniciativy ČSAF menší setkání na Střeleckém ostrově. Vzhledem k tomu, že probíhala rekonstrukce prostoru ostrova, mělo setkání spíše symbolický charakter a záměrně nebyla nikde zveřejněna pozvánka. Na místě se sešlo asi 35 anarchistů a anarchistek, vyslechlx si několik songů od tradičního písničkáře, proslov ČSAF a pak položilx květiny u pamětní desky.

Od druhé hodiny odpolední se konala demonstrace nazvaná „Párty skončila“ coby vzkaz vládnoucím elitám. Proto když asi 300 až 400 lidí procházelo Pařížskou ulicí, výkladní skříně luxusního konzumu bedlivě chránila policie a po 20 minutách hlasité hudby, sloganů a mávání černo-rudými prapory byl zase klid. Ale zpět na začátek: zazněly projevy, první od platformy pořádající akci a druhý od ČSAF, a za rytmu, který udával samba band, následoval pochod k pražskému magistrátu. V čele průvodu zaznívala antikapitalistická a anarchistická hesla, zadní část zas byla ozvučena mobilním sound systémem.

Po setmění se konalo premiérové promítání filmu Bitvy o Miladu, a to přímo u čtyři roky chátrajícího bývalého squatu. Za velkého zájmu policie se tu sešla stovka lidí, která i přes technické nedostatky promítání odměnila snímek potleskem.

2014

Byla opět zorganizována Platforma 1. máje, kterou tvořilx zejména aktivisté a aktivistky z Prahy, především z kolektivu VAP. ČSAF, která měla tou dobou v Praze minimální zastoupení, se přidala spíše symbolicky.

Demonstrace byla svolána od 13.00 na náměstí Kinských. Ještě předtím ale došlo k několika vzpomínkovým aktům. Prvním bylo položení květin u hrobu Viléma Körbera. Další veřejně neavizovaná akce se konala kolem poledne za účasti několika desítek lidí, zejména z řad ČSAF, na Střeleckém ostrově. Zde si připomněli kořeny Prvního máje. Na náměstí Kinských se pak sešly dvě stovky lidí. Policie výjimečně nijak zvlášť neprudila, takže se záhy vyrazilo do ulic s transparenty: ekoanarchistickým „Planeta Země neumírá, je zabíjena a ti, co ji zabíjí, mají jména a adresy…“, subkulturním „Vegan. Straight edge. Antifa“, anarchopacifistickým „Lepší svět je možný“ a sociálně anarchistickými „Pod vládou kapitálu jsme jen lidské zdroje“ a „Za práci, co není děvka prodejná“. Během pochodu bylo rozdáno 600 výtisků prvomájového speciálu anarchistického zpravodaje Zdola.

Na Karlově náměstí byl přečten projev za ČSAF, který zdůraznil potřebu budovat silné anarchistické hnutí. Na něj navázalo vystoupení našeho písničkáře. Mezi stromy v parku byla instalována výstava o Food not Bombs (FNB) a potravinové soběstačnosti. K dispozici bylo volné distro anarchistických tiskovin a nabídka občerstvení, ale to už plochu parku skrápěl vydatný déšť a mnozí účastníci začali shromáždění opouštět. Tím tedy padl i původní záměr organizačního kolektivu uspořádat na Karláku několik diskusních skupin na různá témata. Tato část programu se v přesunula spolu s asi 50 účastníky*icemi do klubu Pilot.

V Ústí nad Labem se ten den konaly akce odporu vůči pochodu neonacistů ulicemi, do nichž se zapojilo minimálně 300 lidí.