Dvakrát sláva Jamesi C. Scottovi

Recenze na knihu „Dvakrát sláva anarchismu“ od nakladatelství Neklid

Nakladatelství Neklid si velmi vážím už proto, že přichází z velké části s novými texty, které nějakým způsobem buď přímo rozvíjejí anarchistickou teorii, nebo přinášejí témata, podněty a otázky, které ji mohou dále rozvíjet. To je také důvod, proč si tak lačně pořizuji jejich knihy, včetně té od Jamese C. Scotta, která nese název Dvakrát sláva anarchismu.

Přiznávám, že zpravidla přicházím s obavami k publikacím z per akademiků, jelikož se často neobejdou bez přemíry cizích slov a souvětí, která jako někdo mluvící obyčejným jazykem musíte číst opakovaně, abyste pochopili jejich smysl. Tato kniha ale není tím příkladem, je naopak jasná a srozumitelná (poprvé volám sláva), a ve slovníku cizích slov jsem hledal jen slovo „vernakulární“, které jsem tam sice nenašel, ale už z kontextu je zřejmé, že znamená něco jako „lidový, domácí, domorodý“.

Hned na začátek bude dobré zmínit, že James C. Scott se nepovažuje za anarchistu, je ale někým, kdo s anarchismem sympatizuje, má hluboký přehled o jeho teoretických základech, avšak nepročetl se k němu, nýbrž díky svému výzkumu se k němu spíše probádal. To, co pak ve své práci nabízí, je pohled na věci skrze anarchistickou optiku (podruhé provolávám sláva), čímž se řadí do proudu, jenž někdy bývá označován jako anarchistická antropologie. Také je třeba říci, že Scott není a priori proti státu, jenž není jedinou institucí ohrožující svobodu, jen jeho představa o úloze státu je diametrálně odlišná od dosavadní státní praxe. Přesto tvrdí: „Jakmile se revoluce stane státem, stává se znovu mým nepřítelem.“

Rozhodně nečekejte nějaký ucelený rozbor toho, co je anarchismus. O tom kniha určitě není. Naopak se skládá z fragmentů a dílčích postřehů, které si Scott zaznamenal v průběhu desítek let svého výzkumu. V duchu práce Colina Warda mu anarchistická optika umožňuje nalézat anarchistické principy a strategie v každodenním jednání mnoha různých lidí a zároveň odhalovat vliv nepřirozené autority a jejích unifikačních tendencí, proti nimž stojí živorodá rozmanitost lidového. Díky anarchistickým brýlím Scott vidí obrazy spontánní spolupráce bez hierarchie nebo státní kontroly, stejně jako ochoty tolerovat chaos a improvizaci.

Scott v praxi spatřuje, že buržoazní demokracie znemožňuje jakoukoli změnu. „Instituce, jejichž účelem je umožnit pokojnou a spořádanou legislativní změnu, tuto změnu obvykle nedovedou zajistit.“ Pokud nějaká „hnutí něčeho někdy dosáhla, pak to bylo v momentech, kdy se chovala agresivně a konfrontačně a současně byla nejméně organizovaná a hierarchická“. Nižší třídy si v průběhu dějin zpravidla nemohly dovolit luxus veřejné politické organizace, a tak se vzdor projevuje prostřednictvím lidové „infrapolitiky“, což může zahrnovat „věci jako zdržování v práci, pytláctví, rozkrádání majetku, přetvářku, sabotáž, dezerci, absentismus, squating nebo útěk“.

Ve své práci pak popisuje, jak takové projevy neposlušnosti vedly k porážce armády Konfederace nebo jak ochromovaly napoleonská tažení. A nabádá, jak je procvičovat při tak fádních situacích, jako je chůze na červenou přes vozovku, kde nic nejede, protože „k demokratické politické změně přispívá porušování zákona a narušování pořádku“.

Scott se ve svých fragmentovaných úvahách zabývá tím, jak unifikace vytlačuje ony vernakulární postupy; jak je důležitá hra se sobě vlastním chaosem; jak by místo hrubého národního produktu měl být sledován ten lidský; jak jsme čím dál závislejší na velkých hierarchických institucích; jak maloburžoazie představuje vzácnou zónu autonomie a svobody ve státních systémech; jak škodlivé jsou důsledky kvantitativního měření kvality; jak důležitý je konkrétní příklad, aby zafungovala mezilidská solidarita; jak se stala vizuální reprezentace řádu a disciplíny uhelným kamenem autoritářského divadla…

Velmi důležitou a zajímavou částí této publikace je její obsáhlý doslov z pera Boba Kuříka, který knihu uvádí do kontextu Scottova celoživotního výzkumu každodenních forem rezistence, postřehů z něj plynoucích a dalších prací, v nichž je rozvádí a přibližuje na konkrétních příkladech.

Tato kniha by rozhodně neměla chybět v knihovně žádného anarchisty či anarchistky, stejně jako těch, kteří se tak sice nemají potřebu označovat, ale mají potenciál dívat se na procesy kolem sebe anarchistickými brýlemi.

James C. Scott: Dvakrát sláva anarchismu. Svobodná knihovna (edice Neklid) 2021, 300 stran, cena 275 Kč, k dostání v e-shopu Roleta39.

Další recenze na knihy od Neklidu:
Evoluce a revoluce
Kapitalismus smrdí. Už dlouho
Boj za chléb a růže
Kde přistát?
S etickým kompasem a vizí
My jsme důstojnost
Chybějící kapitola Vzpoury proti zkáze
Jak vše bude jednou jinak