Anarchistická federace

Konzumovat s citem a rozumem

O nástrahách, motivacích a možnostech etické spotřeby.

etická spotřeba

O etické spotřebě můžeme vlastně mluvit kdykoliv, když ve vztahu k produktům a službám, které pořizujeme, bereme aktivně v potaz jejich dopad na lidi, společnost, životní prostředí a zvířata a svým způsobem na sebe samé. Etická, nebo také odpovědná, spotřeba je v posledních letech poměrně často skloňovaný pojem. Na pultech obchodů se objevuje řada certifikátů a označení, které se pod tuto škatulku dají zařadit. Existují ekovýchovné programy zaměřené tímto směrem.

Nástraha neoliberalismu

Obecně má ale propagace odpovědné spotřeby svá úskalí. Ač na jednu stranu může přinášet svá pozitiva a při antikapitalistickém pojetí (viz ZDE) dokonce tvořit jeden z předpokladů společenské změny, na druhou stranu může velmi snadno sloužit k neoliberální indoktrinaci. Jde totiž o vnucení myšlenky, že za špatné sociální podmínky, ničení životního prostředí a další neduhy vlastně nemůže systém, politické a ekonomické elity. Naopak, mohou za to konzumní nároky každého jedince. Systém, v tomto případě „volný trh“, se jim pak jen přizpůsobuje a plní požadavky poptávky. A těmi požadavky je prý co nejvíce různého zboží za co nejnižší ceny. To znamená, že každý jako jednotlivec se má cítit odpovědný za stav světa.

A právě takto funguje neoliberální systém: náklady, rizika a odpovědnost přenáší na jednotlivce a společnost, zatímco zisky ponechává na straně kapitálu, tedy elit, které ve skutečnosti mají rozhodující slovo. „Volný trh“ je předkládán jako pouhý nástroj sloužící spotřebitelům, od nichž se vlastně vše odvíjí. Skutečnost je ale taková, že je opravdu nástrojem, avšak v rukou úplně někoho jiného, jemuž přináší vskutku tučný profit.

Je až charakteristické, že apel na odpovědnou spotřebu směřuje zejména na střední vrstvy. Jan Keller ve svých pracích popisuje, jak je v současnosti největší zátěž směřována právě na tyto vrstvy, zatímco ta horní si užívá v daňových rájích. Mnozí příslušníci postupně ubíjené střední třídy mají rádi možnost volby a často si rádi připlatí za dražší „zdravější“ či „etičtější“ výrobek, svou „výjimečnost“ pak ještě stvrdí volbou aristokrata prezidentem a nakonec i větším plýtváním.

Rozhodně bychom se neměli bát přijmout zodpovědnost a rizika, ale stejně tak bychom se neměli bát vzít si bohatství, které si uzurpuje menšina těch nahoře na úkor zbytku společnosti.

Odpovědný spotřebitel

V jedné z příruček je odpovědný spotřebitel popsán následovně: Při pořizování zboží a služeb zohledňuje, jakým způsobem a za jakých podmínek je zboží vyráběno, distribuováno a prodáváno. Sleduje dopady na životní prostředí, na životy lidí a zvířat, kterých se proces výroby a spotřeby přímo týká. Podporuje výrobce, distributory a prodejce, kteří se chovají ohleduplně k životnímu prostředí, lidem a zvířatům. Snižuje svou spotřebu zboží a služeb na rozumnou míru. Zamýšlí se nad nákupem každého výrobku a služby.

Dovolil bych si vypíchnout zejména poslední bod. Od toho se totiž vše ostatní odvíjí: Přemýšlet.

Je třeba si uvědomit, že i odpovědná spotřeba může mít svá „ale“: Proč shánět na zvířatech netestovaný krém na vrásky, když něco takového není vůbec zapotřebí? Proč přemýšlet, jaké si koupit auto s nízkou spotřebou, když by stačilo domluvit se s někým ze sousedství na spolujízdě či zorganizovat důraznou kampaň s požadavkem posílení veřejné dopravy? Proč kupovat Fair Trade čokoládu, když se dá obejít i bez ní, a je opravdu tak „fair“ kupovat ji v hypermarketu nadnárodní korporace? A dál by se dalo pokračovat.

V životě nejde být ve všem a zcela zásadový. Neznamená to samozřejmě rezignovat na své zásady a snahy po etickém jednání. Často musíme rozmýšlet míru kompromisů. Nejde však o to ji pro jednou stanovit, ale pokud možno čas od času ji přehodnotit a posunout zas o kus dál.

Jak na to?

Je-li vám myšlenka etické spotřeby sympatická a nevíte odkud začít, není problém naznačit několik oblastí, na které klást důraz. Nakonec zjistíte, že mnoho věcí spolu bezprostředně souvisí.

V první řadě dbejte na sebe a dopřejte si zdravou stravu. Zdravý životní styl můžete spojit s vegetariánstvím (strava bez mrtvých zvířat) či rovnou veganstvím (strava bez živočišných produktů). Nejenže prospějete vlastnímu tělu, ale nebudete se podílet na utrpení hospodářských zvířat a podporovat masný průmysl.

Jestliže nechcete ubližovat zvířatům ani jinak, odmítejte kožešiny a výrobky z kůže, nepoužívejte výrobky testované na zvířatech (zejména jde o kosmetiku a drogistické zboží).

Jak pro vaše zdraví, tak i pro přírodu bude bezesporu mnohem lepší konzumovat výrobky ekologického zemědělství, tzn. takového, při němž není užíváno pesticidů, syntetických hnojiv a geneticky modifikovaných organismů.

Jak to jen jde, snažte se vyhledávat suroviny, které pochází z vašeho okolí či blízkého regionu. Máte je tak více pod dohledem a přispíváte zároveň k rozvoji svého kraje. Více jsme se aspektu lokalizace věnovali v Existenci č. 1/2013. V něm jsme také poukázali na možnosti farmářských trhů, bedýnkového nákupu, samozásobitelství, bezpeněžních zón, sdílení či zakládání spotřebních družstev.

Jestli si nedokážete odepřít nějakou pochoutku z cizích krajů, např. kakao, kávu, čaj či čokoládu, můžete sáhnout po produktech označených logem Fair Trade. Programy pod touto značkou by měly zaručovat, že pěstitel základní suroviny (velmi často jde o družstva) za ni dostal „férově“ zaplaceno a že při jejím získávání nebyla zneužívána např. dětská práce.

I způsob, jakým cestujete, má velký vliv. Individualistická automobilová doprava je velkým producentem skleníkových plynů, znásilňuje veřejný prostor, rozkouskovává krajinu a tím omezuje život mnoha živočichů. Preferujte chůzi, jízdu na kole a využívání veřejné dopravy.

Při ohledu na životní prostředí je jedním z nejdůležitějších aspektů nakládání s energií. Než se začnete zabývat otázkou, z čeho se vyrábí, zamyslete se nad tím, kde by se dala ušetřit. Navíc je dobré mít na paměti, že energetické úspory v domácnosti jsou často také úsporou finanční.

No a poslední oblastí, na kterou bych v tomto velmi stručném přehledu poukázal, je odpad. Otázkou není ani tak házení odpadu do správných popelnic, jako spíše snaha o jeho co nejmenší produkci.

Jde to i bez nakupování

Zůstaneme-li u tématu odpadu, můžeme zmínit i jedince či skupiny, které odpad zpětně přeměňují na užitné věci. Tzv. dumpster diving je lidově řečeno vybírání popelnic. Zejména velké supermarkety denně vyhazují obrovské množství potravin, které se dají ještě použít. Tak proč je tam nechávat? Často se stane, že se ponoříte do kontejneru a týden nemusíte jít nakupovat a ještě se můžete rozdělit s kamarády. Některé supermarkety takové praxi brání znepřístupněním kontejnerů či poléváním věcí chemikáliemi.

Jde o strategii, kterou můžeme nazvat v neutrálním slova smyslu jako parazitickou. Kdyby nebylo plýtvání, nefungovala by.

Další strategií, kterou takto můžeme označit, je tzv. shoplifting, tedy drobné krádeže v supermarketech. Zjednodušeně řečeno je její filozofií přemisťování věcí z míst přebytku (korporátních obchodů) do míst nedostatku (nemajetným). Nutno podotknout, že tato strategie budí silné kontroverze.

Cesta zboží

Až vezmete do ruky nějaký produkt, nebojte se občas zamyslet a představit si, jaká asi byla jeho cesta od úplného počátku, tzn. získání surovin, přes zpracování, lidskou práci, transport a prodej až do vašich rukou. Možná, že vám dojdou souvislosti, které do budoucna změní váš pohled na to, co konzumujete.

Nenechte se uchlácholit certifikáty a obalamutit reklamou a PR firem, které vám budou tvrdit, že jejich výrobky splňují etické standardy a jejich nákupem prospějete přírodě i společnosti. Často jde jen o na zeleno natřený kapitalismus, jehož cílem je prodat.

A především se nejdříve rozmyslete, jestli něco opravdu potřebujete či zda neexistuje nějaká lepší alternativa. Neřiďte se jen citem, ale i rozumem.

(V článku jsou použity na internetu dostupné zdroje týkající se odpovědné spotřeby.)

Vyšlo v Existenci č. 2/2013 na téma „etická spotřeba“.

Související odkazy na afed.cz:
Etická spotřeba
Lokalizace
Založte si spotřební družstvo
Několik rad pro začínající gerilové pěstitele
LETS a časové banky

7.1.2017 -oh-

Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací

web Nakladatelstvi Anarchisticke federace

Podporujeme

Uhlí, nebo život? Energetická [r]evoluce v Podkrušnohoří

6. 4. 2017, Praha

4. večer z cyklu Pražské jaro klimatické spravedlnosti …(více)

Benefit na Fotbal proti rasismu

6. 4. 2017, Praha

Benefiční koncert na podporu Fotbalu proti rasismu, každoročně konaném ve Věžničce u Jihlavy (tento rok 5.-7. května). …(více)

Demonstrace: Neničte Kliniku, neničte město!

9. 4. 2017, Praha

Pokud se nic nezmění, Klinika bude pravděpodobně v létě vyklizená. Pojdme to změnit. Přijďte 9. dubna na demonstraci. …(více)

Linuxový workshop

10. 4. 2017, Praha

Nainstalování Linuxu (Linux Mint) na vlastní notebook - instalace samotné linuxové distribuce, doinstalování potřebných aplikací, vyzkoušení & otázky a odpovědi. Zazálohujte si předem svoje data. Večeře bude. …(více)

Zinfest Brno

22. 4. 2017, Brno

Festival (nejen!) punkových a hardcorových fanzinů + koncert …(více)

Fotbal proti rasismu

5. 5. 2017, Věžnička u Jihlavy

Pomalu se probouzíme ze zimního spánku a plánujeme desátej fotbal. Známe datum a známe místo. Všechno ostatní přijde časem. …(více)

Anarchistický knižní festival

13. 5. 2017, Praha

Již pátý Anarchistický knižní festival letos proběhne v sobotu 13. května od 12:00 do 22:00 v Autonomním sociálním centru Klinika na pražském Žižkově, podobně jako v minulých dvou letech …(více)

Benefice Pro Kliniku!

2. 6. 2017, Praha

Benefiční večer na podporu komunitního centra, možná nějakej ten křest, oslava života, veganské hody a možná i nějakej blešák. Více informací již velmi brzy. …(více)

Klimakemp 2017

21. 6. 2017, Most

Vy jste také limity. Pojeďte s námi na KLIMAKEMP. …(více)