Největší stávka v moderních dějinách Číny skončila částečným úspěchem. Provázely ji tvrdé státní represe. [AKTUALIZACE]

Výsledkem represí proti stávkujícím jsou dva nezvěstní aktivisté, přes šedesát zatčených a ještě více zraněných a hospitalizovaných. Jeden z pohřešovaných aktivistů byl na dva dny unesen tovární ochrankou. V pondělí 28. dubna 2014 se dělníci vrátili ke strojům.

V průběhu několikatýdenní stávky začala továrna zastrašovat stávkující a někteří byli přinuceni za doprovodu policie a armádních jednotek jít do továrny, ale odmítli pracovat. Místo toho hráli karty, povídali si a vzdorovali policistům, nasazeným v dílnách kvůli zastrašování pracujících. Mezinárodní agentura Reuters sice oznámila, že polovina dělníků přestala stávkovat, což nebyla pravda a jiné agentury to popřely. Zdálo se dokonce, že stávka naopak vedla k dalším protestům obyvatel proti drahé půdě, bydlení a parkování. Adidas, jedna z korporací, pro kterou komplex vyrábí, oznámil, že přesune výrobu do jiných továren a pomůže managementu přerušit dělnickou stávku, která je výsledkem obrovského vykořisťování. Většina pracovníků těchto továren jsou migranti – 300 milionů lidí v Číně je nuceno pracovat v příšerných podmínkách většinou pro západní korporace a za mizerné platy. Přišli z čínského venkova pracovat do továren, aby přežili. Jsou výrazně diskriminováni, hlavně v oblasti práva na bydlení, na zdravotní péči a na vzdělání pro své děti.

represe proti stávce

Do stávky se postupně zapojilo na 60 tisíc pracujících. Počet stávkujících se za první dva týdny ztrojnásobil. Veškerá výroba v komplexu Dongguan byla přerušena – což právě vedlo k mezinárodnímu znepokojení touto stávkou (nebyly to její příčiny, které spočívají ve vykořisťování pracovníků). V loňském roce firma vyrobila přes 300 milionů párů bot. Továrna v Dongguanu, v centru průmyslové zóny v Jižní Číně, je jednou z největších na světě, podle odhadů v ní pracuje kolem 45 tisíc dělníků, převážně žen. „Yue Yuen vyrábí jednu pětinu veškeré světové sportovní obuvi, včetně značek jako Nike, Crocs, Adidas, Reebok, Puma, Asics, New Balance, Timberland a Rockport. Stávka v ústředí Yue Yuan Industrial Holdings Limited (jejíž mateřskou společností je tchajwanská Pou Chen Group; na Hang Seng Index na hongkongské burze byla Yue Yuen do roku 2009 jednou ze společností s bezpečnými cennými papíry) v Hong Kongu, největšího výrobce sportovní obuvi na světě, trvá už přes deset dní. Po nedávných stávkách v IBM a Walmartu, které se také odehrály v Deltě Perlové řeky (Pearl River Delta), hrozí, že se stávky rozšíří po celém regionu, jako se to stalo po stávce v Hondě ve Foshanu v roce 2010. Stávka v Yue Yuen je zatím největší protestní akcí od té doby. Dělníci vyšli do ulic poté, co zjistili, že pracovní smlouvy, které podepsali se společností, se nedodržují a že jim tato společnost už skoro dvacet let platí na sociálním pojištění výrazně méně, než by měla. Podnik nabízí polovičaté návrhy, a tak se přidává víc a víc dělníků, protesty se rozrostly i o solidární stávky pracovníků z dalších oblastí, které pro Yue Yuan vyrábějí také,“ uvádí se na libcom.org.

Dělníci požadovali, aby zaměstnavatel dodržoval své zákonné povinnosti, co se týče bydlení a úhrady sociálního pojištění. Zaměstnavatelem je společnost se sídlem na Tchaj-wanu, která se snaží vyhnout placení svých dluhů vůči zaměstnancům. Stávka se rozšířila poté, co společnost ohlásila, že by pracovníkům nabídla od 1. května nové smlouvy, ale že odmítá doplatit své dluhy na ubytování a sociálním pojištění. Stávkující také požadovali 30% zvýšení platů.

V pondělí 28. dubna st dělníci po skončení jedné z největších stávek v moderní historii země vrátili do práce. Předcházela tomu opatření, která protestující označují za typické zastrašování ze strany úřadů.

Vládnoucí čínská „komunistická“ strana se bojí, že nezávislé hnutí pracujících bude ohrožovat její moc, a tak je v zemi povolen jediný odborový svaz, napojený na vládu. Pracující ovšem začali pociťovat svoji sílu díky nedostatku zaměstnanců, který změnil vztahy na pracovním trhu v jejich prospěch, a stávka ukázala odhodlání hlavně starších továrních dělníků, kteří se blíží důchodovému věku.

Poté co úřady během stávky nařídily zaměstnavateli „dát situaci do pořádku“ a došlo k drobným ústupkům ze strany vedení firmy, byli někteří stávkující podle svědectví dělníků zatčeni policií. Rozhodující požadavky zůstaly nakonec nesplněny a stávkující se vrátili do práce jen kvůli represím.

V průběhu stávky byl aktivista Čang Č’žu z Nezávislého odboru pro pracovní právo Čchunfeng policií uvězněn na čtyři dny. „Zakázali mi další kontakt s dělníky,“ řekl tiskové agentuře AFP a dodal, že jeho kolega Lin Tung zůstal v cele. „Policie zatýkala stávkující přímo v dílnách za to, že nepracovali, přes šedesát lidí je ve vězení,“ řekl jeden z dělníků, který se bojí zveřejnit svoje jméno. „Továrna je pod kontrolou policie.“ „Dělníci nevyhráli, vláda nás přinutila vrátit se do práce,“ dodal pětačtyřicetiletý Li.

Podle čínských zákonů má zaměstnavatel povinnost měsíčně ukládat peníze na účty zaměstnanců ve fondu sociálního pojištění, dále se podílet na zajištění zdravotní péče a důchodů. Zaměstnavatelé se tomu ovšem často vyhýbají. „Když nemáte sociální pojištění, vaše celoživotní práce byla zbytečná, až vás pošlou domů,“ říká Li, který jako skoro všichni ostatní dělníci z této továrny přijel z chudé vesnice, kam se jednoho dne vrátí.

Ke stávce se rozhodli právě zaměstnanci, které brzy čeká důchodový věk (obvykle v 60 letech u mužů a v 50 letech u žen). Tisíce stávkujících vyšly do ulic, ale policie je násilím donutila vrátit se do továrny. „Nemáme velké požadavky. Chceme jen to, aby nám vyplatili zákonné částky na sociální pojištění a důchody,“ uvedl Van, jeden ze stávkujících ve středních letech. Podle něj se v loňském roce díky stávce podařilo dosáhnout zvýšení mzdy na 2800 jüanů (450 dolarů) měsíčně. „Teď nám ani neslíbili, že doplatí dlužné částky do fondu pojištění. Dosáhli jsme minimálního výsledku,“ dodal Van.

Podle slov aktivistů se úřady v poslední době začaly stavět kladně k individuálním žalobám podávaným na zahraniční společnosti a investory z Hongkongu nebo Tchaj-wanu. Ale tato jejich shovívavost má své meze.

Geoffrey Crothall z China Labour Bulletinu vydávaného v Hongkongu uvedl, že místní úřady „tvrdě tlačily na dělníky, aby přestali stávkovat a vrátili se do práce“. Reakce úřadů na vlnu dělnických protestů, které za letošní tři měsíce vzrostly o třetinu proti minulému roku, závisí vždy na rozsahu stávek: „Někdy jednají přiměřeně, někdy zvolí represe. Obvykle je to spojení cukru a biče, jak jsme viděli i při tomto konfliktu. Donutili firmu k ústupkům a potom vyvinuli velký nátlak na pracující, aby stávku ukončili a vrátili se do práce.“

Například sedmnáctiletá Tchan se vrátila do práce ze strachu z propuštění. „Tovární úředníci nás varovali, že stávkující propustí bez jakékoli kompenzace. Stávka se nám nepovedla, nedosáhli jsme takového výsledku, jaký jsme chtěli.“

„Ano, prohráli jsme, pod náporem násilí jsme byli nuceni vrátit se do práce, ale naše srdce jsou naplněna hrdostí, protože jsme se všichni účastnili tohoto boje za svá práva. Je to historický mezník. Tato akce se stala svědectvím o tom, že hnutí pracujících má vyšší úroveň, že překročilo hranici běžných požadavků... Tato akce byla zastavena, ale skončila opravdu? NE! Je to jen zkouška, jen začátek. Po této zkušenosti se pracující Yue Yuen stanou víc organizovanými a začneme statečně bojovat za to, co nám patří!“ uvádí se v závěrečném prohlášení stávkujících dělníků.

Zdroje:
http://www.aitrus.info/node/3717
http://www.ndtv.com/article/world/huge-china-strike-peters-out-as-workers-cite-intimidation-514996
http://revolution-news.com/china-60000-workers-continue-historic-strike-defying-repression-by-the-state-and-pressures-from-western-corporations/
http://www.aitrus.info/node/3721