Recenze na knihu „Ruský kolonialismus: průvodce“ od nakladatelství UTOPIA LIBRI

Když jsem se na prosincovém pražském anarchistickém bukféru pídil po nějakých zajímavých novinkách, moc jich od toho květnového nepřibylo. Ale i tak jsem neodcházel s prázdnou. Vedle Wardova úvodu do anarchismu od Nakladatelství AF jsem si pořídil knihu Ruský kolonialismus: průvodce, kterou vydalo nakladatelství UTOPIA LIBRI. A rozhodně to byla dobrá volba.

Jako první bych vyzdvihl vizuální stránku knihy, kdy je každá – jednostránková – kapitola doplněna ilustrací v kombinaci černé a červené barvy. O ilustrace ke knize, které jsou samy o sobě emotivní a velmi vypovídající, se postarala skupina ukrajinských umělkyň a umělců: Sergiy Maidukov, Alisa Gots, Nikita Kravtsov, Nataliia Kozeko, Danyl Štangeev, Natašaa Stešenko a Ave Libertatemaveamor.

Z Ukrajiny pochází také autor textů – Maksym Eristavi, novinář, který jen pár dní před plnou invazí ruských vojsk na Ukrajinu začal na Twitteru zveřejňovat obsáhlé vlákno s přehledem ruských koloniálních invazí, k nimž došlo během posledních 111 let. Přitom se snažil poukázat na určité vzorce, jež jsou těmto dobyvačným výpadům společné. Putinovu nejnovější agresi tak velmi přesvědčivě zarámoval do kontextu imperiální praxe, která se ukazuje jako vnitřně vlastní ruské říši, bez ohledu na to, kdo jí zrovna vládne.

Je škoda, že v knize není nějaká úvodní kapitola, která by stručně shrnula pronikání ruského kolonialismu na sousední území od 16. století, kdy začala být zabírána obrovská rozloha Sibiře, a později další a další místa. Bylo by z toho hezky patrné, že ruský kolonialismus má vskutku dlouhou tradici. Kniha začíná rokem 1911, tudíž obdobím, kdy byla na vrcholu carská moc, přesouvá se přes revoluční rok 1917 a následnou dobu násilného upevňování moci bolševiků a celou sovětskou éru, přes rozpad Sovětského svazu až do dnešních dní, kdy se „ruské impérium, aktuálně pod hlavičkou fašistického putinismu,“ rozhodlo nejprve „ztrestat Ukrajinu územním rozštěpením“, aby na ni následně v roce 2022 plnou silou zaútočilo. Je až zarážející, jak je vlastně úplně jedno, kdo zrovna v Kremlu drží žezlo, a jakou ideologií se právě zaštiťuje či ve skutečnosti reprezentuje.

Kniha obsahuje skoro padesátku příběhů, plných krve a utrpení. Seznámíte se s krutými osudy Tuvanů, Kazachů, Uzbeků, Kyrgyzů, Tádžiků, Karačajů, Balkarů, Čerkesů, Abchazů, Čečenců, Ingušů, Baškirů, krymských Tatarů, Čuvašů, Marijců, Erzjanů, Mordvinců, Udmurtinců, Kalmyků, Burjatů, Karelanů, Evenků, Chantů, Dolganů, Něnců… Budete svědky výpadů do Íránu, Ukrajiny, Ázerbájdžánu, Arménie, Gruzie, Dagestánu, Estonska, Běloruska, Moldavska, Lotyšska, Litvy, Sachy, Mongolska, Polska, Finska, Rumunska, Bulharska, Maďarska, Československa, východního Německa, Afghánistánu a Sýrie.

A zjistíte, jaké – bez ohledu na vládnoucí režim – používá Kreml metody, aby si daná území podmanil a připojil k svému impériu, ať už přímo nebo tím, že na nich udržuje sobě naprosto loajální vlády. Není nouze o genocidy, přesídlování obyvatel, osadnickou kolonizaci, řízené hladomory, etnické čistky, zřizování loutkových států, masový teror, rusifikaci, vymýcení svébytné národní kultury, uvalení válečné daně, zákazy rodného jazyka, poškození životního prostředí, drancování přírodních zdrojů, srovnávání celých osad se zemí, odebírání dětí, tanky potlačená povstání a neposlušnost, nahnání mužů do prvních linií války, masové znásilňování, kobercová bombardování… A to vše pod záminkami, jako jsou „obrana před invazí cizích vojsk“, „před násilnými etnickými rozbroji“, „před vlnou násilí“, „osvobození“, „civilizování“, „vyvedení z feudalismu“, „ochrana národnostních menšin“… Kreml také využívá osvědčenou paletu manipulativních technik jako podněcování rozkolů, potlačování identity, falšování referend a voleb, šíření dezinformací, obviňování z fašismu, rozdmýchání etnického napětí, bombové útoky, provokace v blízkosti hranic… Signifikantní je, že když se impériu nedařilo, snažilo se o uzavření dohod, díky nimž si upevnilo své územní zisky nebo/a záhy je ve všech případech stejně porušilo. Naprostá většina imperiálních útoků Ruska se obešla bez jakékoli odezvy mezinárodního společenství, pokud nepočítáme občasné verbální odsouzení agrese následované tichem. Už od carský dob se nese argument odmítnutí pomoci napadeným v duchu myšlenky, že by to jen zbytečně „provokovalo Rusko“.

Ruské říši (jak už to u impérií bývá) jsou vlastní metody zotročení a podmanění; manipulace a zrada jsou naprosto v pořádku, jelikož zájem impéria je nade vše; a především ani trochu nezáleží na lidech. Vše, co se v knize dozvídáme o více než století trvajících kolonizačních snahách, se nám krásně promítá do současné reality ruské invaze na Ukrajinu. A je nám jasné, že není možné ustupovat, že je třeba bojovat a všemi možnými prostředky se stavět imperialismu. My u nás tak můžeme činit například bojem vůči ruské páté koloně, která pod heslem míru hlásá nutnost přijetí dohod, čímž mají na mysli uznání imperiálního nároku Ruska a podrobení napadeného území s vědomím toho, že Kreml případné dohody poruší, jelikož nikdy nejednal jinak.

Maksym Eristavi: Ruský kolonialismus: průvodce. UTOPIA LIBRI, 2024. 128 stran, cena 280 Kč. K dostání na utopia.cz.

23.2.2025 -jk-

Review War