Rozhovor s kolektivem nedávno otevřeného autonomního centra, které se nachází v Praze-Holešovicích

V Praze byl otevřen nový autonomní prostor s názvem 254. Kde ho najdeme a proč se jmenuje zrovna takhle?

Nachází se v Holešovicích, v Argentinské ulici číslo 18. Číslo 254 v názvu označuje velikost prostoru v metrech čtverečních, které jsme vykoupili*y z kapitalistického fungování, založeného na imperativu maximalizace zisku a na tržní logice.

Autonomní centrum 254 asi nespadlo z čistého nebe. Jaká byla jeho geneze?

Volně navazujeme na tradici autonomních prostorů, jako byly třeba Ladronka v devadesátých letech, Milada v nultých, Salé v letech desátých nebo Klinika. Od vyklizení Kliniky, a ještě víc po skončení komunitního centra Zdena, nám chyběl prostor, kde bychom se mohli*y scházet, potkávat s jinými, dělat kulturní a politické akce, aniž bychom museli*y počítat každou korunu, nebo se obávat, že akce bude zrušena kvůli příliš kontroverznímu programu. Zkrátka chyběl nám prostor, který by také poskytoval místo a zázemí pro emancipační sociální hnutí a aktivity. Je fajn, že existuje Trhlina, ale ta je na některé aktivity malá.

Takže pár lidí, kteří se potkávali na Klinice a kteří jsou součástí antiautoritářského prostředí, nabídli prostředky (z nichž některé získali z kryptoměn) na koupi prostoru. Vznikl spolek Sdílené prostory, který prostor v Holešovicích koupil. Nicméně lidé, kteří dali peníze na koupi, nejsou členy spolku, a ani se nepodílejí na chodu 254.

Chod samotného prostoru ale zajišťuje kolektiv, jehož členové a členky nejsou součástí Sdílených prostorů. Tento kolektiv se postupně utvářel cirka od začátku roku 2024, a to především z lidí, kteří a které už byli*y zapojení do některých existujících iniciativ nebo kolektivů. Těmto kolektivům spolek Sdílené prostory rozeslal něco jako pozvánku s infem a výzvou k zapojení se do kolektivu, který bude v budoucnu prostor spravovat a rozhodovat o jeho chodu a povaze. A tak jsme se začali*y scházet a společně diskutovat o tom, jak by to mohlo fungovat, a později – když už byl prostor pořízený – se k diskusím přidala i praxe.

Proč se AC 254 stalo součástí sítě Sdílené domy a co z toho plyne?

Součástí spolku Sdílené prostory jsou i Sdílené domy jako právnická osoba a naopak, Sdílené prostory jsou součástí Sdílených domů. A to z toho důvodu, abychom zajistili*y kontinuitu i v momentě, kdy by fyzické osoby, které založily*i Sdílené prostory, z různých důvodů odešly*i nebo přestaly*i být aktivní. Tím je zajištěno, že prostor je „navždy“ vykoupen z kapitalistického realitního trhu a je tak prostorem, na jehož samosprávě se podílí kolektiv lidí, kteří mohou experimentovat s jinými sociálními vztahy, než nám nabízí a vnucuje současná kapitalistická společnost.

Na jakých principech je centrum organizováno?

Je to samosprávný prostor. Snažíme se fungovat bez šéfů, hierarchie a tržní směny, spíše na základě konsenzu, rovnosti, antiautoritářství, vzájemné pomoci a sdílení. Konkrétně se to třeba projevuje v tom, že bar i kulturní akce, jako třeba koncerty, fungují tak, že podobně jako třeba na Klinice nemáme pevné ceny a lidi „zaplatí“ podle toho, kolik mohou a chtějí. Je nějaká doporučená „cena“, ale pokud nemáte, můžete dát méně, nebo pokud si to naopak můžete dovolit, tak můžete dát víc a podpořit tak prostor a jeho fungování. Takže spíše než na tržní směně je to založené na logice sdílení, tedy „každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb“. Na Klinice to fungovalo docela dobře, tak s tím chceme experimentovat i tady, obzvláště když nad sebou nemáme bič obrovských nájmů, které bychom platili*y nějakým landlordům.

Jak se vyvedla slavnostní otvíračka?

Na první otvíračku k nám přišlo odhadem skoro 300 lidí, což nám udělalo obrovskou radost. V dolním sále zahráli Puredada a Elektomir Industrijevič Sarinov a skoro až do rána pokračovala diskotéka DJstva jako řemen. V horní části prostoru byl program klidnější, pro návštěvnictvo jsme připravili*y jídlo, bar a k zapůjčení hromadu deskovek, která se už od té doby o něco rozrostla.

Od otvíračky máme víceméně pravidelně otevřeno od středy do pátku s tím, že některé týdny bývá otevřeno i v sobotu. Další dny otevíráme zatím jen v případě, že se konají akce.

Co může návštěvnictvo od centra očekávat? Jak se tvoří program a jaké jsou sny a plány do budoucna?

Rádi bychom v první řadě kolem 254 vytvořili*y funkční kolektiv, který by se o chod autonomního centra samosprávně staral. Pokud by se někdo chtěl zapojit a sdílí naše politické hodnoty, tak je vítaný či vítaná. Program se tvoří tak, že někdo z kolektivu nebo někdo mimo něj přijde s nápadem na akci, načež kolektiv tento návrh probere (pokud je to potřeba) a následně ho přijme nebo odmítne, pokud je nápad nějak v rozporu s našimi hodnotami nebo pokud jednoduše nejsou kapacity na jeho realizaci.

Obecně bychom chtěli*y, aby se z 254 stalo místo setkávání, kde se mohou lidé družit, seznamovat, bavit se, vzdělávat a kout i nějaké pikle, protože 254 chápeme také jako místo, které má poskytovat zázemí pro všechna emancipační sociální hnutí a aktivity. Vzhledem k tomu, jak se společnost posouvá doprava, máme pocit, že taková místa pro sebeorganizaci budou potřeba.

Mohou se případní zájemci*kyně nějak aktivně zapojit do správy centra, přípravy programu, nebo mohou prostor po domluvě nějakým způsobem využívat?

Jak jsme říkali*y, jsme otevřeni všem, kdo sdílejí naše hodnoty, něco jako volnost, rovnost a vzájemnou pomoc. Nicméně členství v kolektivu přináší nejen svobodu, ale i převzetí spoluodpovědnosti za fungování prostoru. Takže je možné se zapojit i příležitostně, s jednorázovou pomocí nebo s nápadem na nepravidelné akce a aktivity. Pokud má někdo takový nápad, ať už je to přednáška, koncert, benefiční akce, schůzka kolektivu, výstava, workshop nebo víceméně cokoliv dalšího, tak se nám stačí ozvat přes mail nebo sociální sítě – odkazy na ně lze najít třeba na našich stránkách (ac254.org). A pokud se někdo chce zapojit do kolektivu a aktivně se podílet na správě centra, tak se nám stačí ozvat stejnými kanály.

17.12.2024 -bj-

Czech/slovak Autonomy