U příležitosti Mezinárodního dne žen uvádíme kapitolu z knihy „Feminismus pro 99 %“

Feminismus, jejž máme na mysli, si uvědomuje, že musí reagovat na krizi epochálních rozměrů: na propad životní úrovně, rýsující se hrozbu ekologické katastrofy, zuřící války, sílící vyvlastňování, masovou migraci střetávající se s ostnatými dráty, šířící se rasismus a xenofobii a na ztrátu těžce vydobytých práv – jak sociálních, tak politických.

Chceme čelit těmto výzvám. Feminismus podle našich představ se vyhýbá polovičatým řešením a pouští se do boje s kapitalistickými příčinami bujícího barbarství. Odmítá obětovat blahobyt pro mnohé ve prospěch ochrany svobody jen pro některé a hájí potřeby a práva mnohých – chudých žen, žen z pracující třídy, migrantek, žen, jejichž identita je spoluurčována jejich rasou, queer žen, trans* žen, žen s postižením i žen, které jsou nabádány k tomu, aby se považovaly za příslušnice „střední třídy“, přestože je kapitál vykořisťuje. To ale není všechno. Tento feminismus se neomezuje na „ženskou otázku“, jak je tradičně vymezena. Staví se za všechny vykořisťované, ovládané, utlačované a chce se stát zdrojem naděje pro celé lidstvo. Proto ho nazýváme feminismem pro 99 procent.

Feminismus pro 99 procent se inspiruje novou vlnou stávek žen a vyrůstá z praktických zkušeností stejně jako z teoretické reflexe. Když nám neoliberalismus proměňuje genderový útlak přímo před očima, vidíme, že jediný způsob, jak ženy a genderově nekonformní lidé mohou získat svá práva anebo realizovat již uzákoněná práva, vede přes proměnu základního společenského systému, který tato práva vyprazdňuje. Legální interrupce samy o sobě chudým a pracujícím ženám mnoho nepřináší, neboť nemají ani prostředky na jejich zaplacení, ani přístup na kliniky, kde se vykonávají. Spravedlnost v oblasti reprodukčních práv vyžaduje bezplatnou, všeobecnou, neziskovou zdravotní péči a ukončení rasistických a eugenických praktik uplatňovaných v lékařských profesích. Podobně je pro chudé a pracující ženy rovnost v odměňování žen a mužů jen rovností v bídě, neobsahuje-li práci, za niž dostávají důstojné mzdy, dostatečná a prakticky uplatňovaná pracovní práva a nový způsob organizace práce v domácnosti a poskytování péče. Zákony postihující genderově podmíněné násilí jsou rovněž jen krutým žertem, přehlížejí-li strukturální sexismus a rasismus trestního soudnictví, a nezasahují proti policejní brutalitě, masovému věznění, hrozbám deportací, vojenským intervencím a obtěžování či zneužívání na pracovišti. A konečně: právní emancipace je jen prázdným gestem, pokud nezahrnuje i veřejné služby, sociální bydlení a financování, které by ženám zajistily možnost vymanit se z násilí v domácnostech a na pracovištích.

Těmito a dalšími způsoby feminismus pro 99 procent usiluje o důslednou a dalekosáhlou proměnu společnosti. To je ve zkratce důvod, proč nemůže být separatistickým hnutím. Navrhujeme se naopak spojit s každým hnutím, které bojuje za 99 procent, ať už jde o boj za environmentální spravedlnosti, bezplatné kvalitní vzdělávání, štědré veřejné služby, dostupné bydlení, pracovní práva, bezplatnou všeobecnou zdravotní péči nebo za svět bez rasismu a válek. Jedině spojením s takovými hnutími získáme sílu a vizi potřebné pro demontáž sociálních vztahů a institucí, které nás utlačují.

Feminismus pro 99 procent se připojuje k třídnímu boji a boji proti institucionálnímu rasismu. Staví do středu zájmy nejrůznějších žen z pracující třídy: ať už jde o rasizované ženy, migrantky nebo bělošky, ať jde o cis, trans* anebo genderově nekonformní osoby, ať jde o ženy v domácnosti nebo sexuální pracovnice, ženy pracující za hodinovou, týdenní či měsíční mzdu nebo zcela neplacené, ženy nezaměstnané či vykonávající prekarizované práce, ať jde o ženy mladé anebo staré. Je pevně internacionalistický, a tudíž neústupně proti imperialismu a válce. Feminismus pro 99 procent není jen antineoliberální, nýbrž také antikapitalistický.

* * *

Výše uvedený text je kapitolou z knihy Feminismus pro 99 procent. Manifest, kterou v roce 2019 napsaly Cinzia Arruzza, Tithi Bhattacharya a Nancy Fraser. V českém překladu vydalo tento manifest nakladatelství Neklid v roce 2020 a jelikož byl již celý náklad rozebrán, nakladatelství přislíbilo na tento březen dotisk. Knihu vřele doporučujeme, i když, jak zaznělo v naší recenzi, z ní „na nás přímo čiší ekonomizující pohled na život jedince a společnosti, jak ho známe z marxismu. Vždyť i autorky za předchůdce svého manifestu považují ten od Marxe a Engelse z roku 1848. A i když opravdu velká část genderového násilí vychází ze vztahů určovaných kapitalismem, jak je mimochodem v manifestu skvěle popsáno, svět je přece jen vícevrstevnatý, a anarchistky a anarchisté se svým zkoumáním nepřirozených autorit by k tomu jistě měli námitku.“

* * *

A pokud můžete, podpořte některou z dnešních akcí v rámci radikálního odkazu Mezinárodního dne žen. Doporučujeme například ty v Plzni či Olomouci.

8.3.2024 -ob-

Teorie Gender