Recenze na knihu „Feminismus pro všechny“ od myslitelky bell hooks

Na květnovém Anarchistickém festivalu knihy jsem si pořídil hned dvě publikace od bell hooks. Tou první byla šestnáctistránková brožurka od spinkdistra s autorčiným esejem Porozumění patriarchátu z roku 2004. Tou druhou pak kniha Feminismus pro všechny, kterou v loňském roce vydalo olomoucké nakladatelství Broken Books. Ta poprvé vyšla v angličtině v roce 2002. Brožuru jsem samozřejmě přečetl jako první a posloužila mi coby úvod do tematicky obsáhlejší, přesto však poměrně útlé, knihy.

Nejprve si ale trochu představme samotnou autorku, která se ve svých devětašedesáti letech poměrně nedávno, v roce 2021, rozloučila s tímto světem. Jmenovala se Gloria Jean Watkins, avšak své práce podepisovala coby bell hooks, tedy jménem své prababičky z matčiny strany, která „byla známá svým ostrým a odvážným jazykem“. A malými písmeny na začátku jména i příjmení chtěla naznačit, že důležitější je vždy samotné dílo než jméno. Ač byla akademička, rozhodně nereprezentovala žádnou středostavovskou formu reformního feminismu. Její kořeny v dělnické rodině a afroamerické komunitě na segregovaném jihu ji nasměrovaly k intersekcionalitě zkoumající společně kategorie genderu, rasy a třídy. Za svůj život vydala asi čtyři desítky knih – od akademických publikací, přes poezii až po dětskou literaturu. Vždyť především v dětství dochází k indoktrinaci patriarchálními vzorci, což je třeba konfrontovat dětskému čtenáři srozumitelnou feministickou perspektivou.

Motivací pro napsání Feminismu pro všechny byla autorčina potřeba mít po ruce „stručnou, relativně čtivou a srozumitelnou“ knihu, která by jasně vysvětlovala, co je to feminismus a o co mu jde; která by nekomplikovaně rozvedla základní definici, že „feminismus je hnutí za zrušení sexismu, sexistického vykořisťování a útlaku“. A znáte to – co si neuděláte, to nemáte.

Možná bych si uměl představit tuto práci ještě o něco stručnější, jelikož několik myšlenek se v ní vyskytuje opakovaně. Například ta, že feminismus není namířen proti mužům, že patriarchát má devastující vliv nejen na ženy, ale i na muže, že ho reprodukují obě pohlaví a že se feminismus svého času vydal špatnou cestou, když se jeho dominantními interpretkami staly akademičky a reformní feministky, kterým sloužil především k otevření cesty k třídní mobilitě. Na druhou stranu takové opakování není na škodu, protože po přečtení zanechá v hlavě ony základní myšlenky pevněji zakotvené.

Kniha je přehledně členěná kapitolami, které rozebírají vždy nějaký rozměr útlaku a možného osvobození od něj. U některých témat je předloženo, jak se s nimi feministická teorie poprala, u jiných se zas poukazuje na její rezervy a potřebu dalšího rozvoje a směřování. Začíná tím, že základem je změnit sami sebe, zvýšit své sebevědomí, pak teprve je možné bojovat s patriarchátem. Je potřeba pochopit ho jako systém nadvlády i to, jak se institucionalizoval, jak se udržuje a reprodukuje. Navíc „feministické skupiny pro zvyšování vědomí určené mužům jsou pro revoluční hnutí stejně důležité jako skupiny ženské… Bez mužů coby spojenců feministické hnutí končí.“ Další věcí je, že sexismus je „vnitřní nepřítel“, jelikož i ženy jsou socializovány patriarchálním myšlením.

Pokračuje právem rozhodovat o svém těle; nutností zdravého sebevědomí a sebelásky navzdory sexisticky definovanému módnímu průmyslu; znemožněním třídního elitářství a nutnými podmínkami solidarity; pochopením neokolonialismu a globalizací feminismu; dosažením ekonomické soběstačnosti žen a přehodnocením smyslu práce; prolamováním mlčení ohledně rasy v ženském hnutí… „Feministická revoluce sama o sobě lepší svět nevytvoří, pokud se zároveň neskoncuje s rasismem, třídním elitářstvím a imperialismem.“

Dále se věnuje patriarchálnímu násilí v domácnosti, do něhož počítá i násilí žen vůči dětem; nutnosti výchovy nenásilným způsobem; vlivu patriarchátu na muže a feministické maskulinitě; feministické kritice mateřství; osvobození manželského a partnerského života; feministické sexuální politice či lesbismu. Kniha pak končí kapitolami o lásce, spiritualitě (tady bych měl rozhodně výhradu k možnosti feministické proměny monoteistických náboženství, protože jejich podstatou je patriarchální oddanost imaginární autoritě) a vizionářském feminismu. „Bez feministického myšlení a praxe nám totiž chybí základ pro vytváření láskyplných vztahů. (…) Láska nikdy nemůže zakořenit ve vztahu založeném na nadvládě a nátlaku. (…) Když vezmeme za svůj předpoklad, že pravá láska má kořeny v uznání a přijetí, že láska zahrnuje uznání, péči, odpovědnost, závazek a poznání, pochopíme, že láska nemůže existovat bez spravedlnosti.“

bell hooks: Feminismus je pro všechny. Politika vášně. Broken Books, 2023. 160 stran, 314 Kč. Dostupné na brokenbooks.cz.

15.2.2024 -jk-

Gender Recenze