Anarchist Federation

V emigraci za své kamarády

Ve Varšavě sídlící běloruské anarchistky a anarchisté nezapomínají na své vězněné přátele.

Anarchistické hnutí je v Bělorusku pronásledováno silnou represí. Část anarchistů operuje v podzemí, část byla nucena uchýlit se před pronásledováním do zahraničí, někteří bojují na Ukrajině proti Lukašenkovu patronu Putinovi a část si odpykává vysoké tresty za svůj odpor vůči Lukašenkově režimu.

Anarchistky a anarchisté, kteří se nacházejí v emigraci, ale nezahálejí, dávají dál najevo svůj nesouhlas s represivní mašinerií, která řádí v Bělorusku, a podporují své kamarádky a kamarády v tamních vězeňských zařízeních. Výrazná je v tomto ohledu zejména skupina běloruských anarchistů ve Varšavě.

21. květen připadá v Bělorusku na Den politických vězňů. A tak v mnoha městech a zemích uspořádala běloruská diaspora akce solidarity s lidmi, kteří se v současné době nacházejí za mřížemi. Nejobsáhlejší seznam známých politických vězňů vede projekt DissidentBY – k dnešnímu dni jich eviduje 1788, a to je jen zlomek stíhaných. Mezi nimi je také 32 lidí, kteří sami sebe označují za anarchisty a antifašisty a z nichž mnozí byli odsouzeni k trestům vyšším než deset let.

Skupina běloruských anarchistů ve Varšavě tedy vyšla v neděli 21. května také podpořit své uvězněné kamarádky a kamarády a všechny vězně povstání z roku 2020. Na shromáždění vytvořila symbolický „prázdný“ blok, aby ukázala, že kamarádi, kteří jsou nyní ve vězení, mohou stát na tomto místě. „Nejsou s námi jen symbolicky: jejich vůle a vytrvalost nám pomáhají pokračovat v boji proti režimu – jak tomu současnému, tak jakémukoli příštímu, který bude utlačovat společnost,“ uvedli protestující anarchisté.

Týden předtím, tedy v neděli 14. května, běloruští anarchisté ve Varšavě uspořádali během protestní akce běloruské diaspory připomínku nedávno zesnulých kamarádů, kteří padli 19. dubna v bojích u Bachmutu. K tomu sdělili: „Dmitrij Petrov, Finbar Cafferkey a Cooper Andrews – jejich jména se navždy zapíší do dějin revolučního anarchistického hnutí a zůstanou také jizvami v našich srdcích. Jizvami, které nám připomínají důležitost boje a oběti, které musíme přinášet pro světlou anarchistickou budoucnost. Jizvy znamenají bolest. Bolest nám však připomíná, že jsme stále naživu a že musíme pokračovat v boji a pamatovat na ty, kteří už nejsou mezi námi. Bolest dává boji větší smysl a důležitost a my budeme bojovat ještě usilovněji, aby smrt našich kamarádů nebyla zbytečná. Náš boj pokračuje!“