Kropotkin 2021: Reportáž z on-line konference „Petr Kropotkin – geograf, anarchista a revolucionář“

Je dobré občas udělat něco, co člověk ještě nikdy nedělal. Díky tomu nezakrní a posouvá se dopředu. V rámci osobní evoluce jsem se tedy rozhodl poprvé v životě připojit na on-line přednášku. Moje první vlaštovka se jmenovala „Petr Kropotkin – geograf, anarchista a revolucionář“, konala se v úterý 9. února a pořádalo ji nakladatelství Neklid, jelikož dle pozvánky to je 100 let od smrti známého anarchistického fousáče. Ačkoli se před sto lety objevovaly zprávy o Kropotkinově úmrtí, když ještě žil, tentokrát mu organizátoři dali den navíc.

Po připojení jsem sice viděl, že se už mluví, ale nic neslyšel. Chyba byla na mé straně a navzdory svým chabým počítačovým zkušenostem jsem ji záhy odstranil. To už Arnošt Novák z Neklidu mluvil o relevanci Kropotkina pro dnešní debaty, aby záhy představil knihu od Grahama Purchase o Kropotkinovi a chystanou Vzájemnou pomoc z pera samotného Kropotkina. První vřele doporučuji a na druhou už se moc těším.

Na přednášce byla přihlášena stovka lidí, z čehož někteří měli asi potřebu seznamovat ostatní se zvuky ze svého soukromí. Většina však byla natolik soudná, že měla vypnuté mikrofony. Rušení z cizího soukromí však záhy vystřídalo vyrušení z vlastního, když se z kuchyně ozvalo: „Ještě jednou tam někdo řekne ,jako‘ a něco tam hodím.“ Parazitní slovo, společné oběma mluvčím, by možná face-to-face člověka tak netahalo za uši, ale domácí on-line poslech trochu kazilo. Ale dost nevěcného hudrování.

Zatímco Arnošt ve stručnosti představoval Kropotkinův život, dával otázky a prostor pro vstupy hosta přednášky, Ondřeje Slačálka. Ten zřejmě nikdy nepřestane udivovat svým přehledem a schopností vlastních postřehů k různým tématům. Prvně mluvil o Kropotkinovi v rámci revolučního hnutí v Rusku v době, kdy se přidal ke kroužku Čajkovců. Připomněl Stepňakovy vzpomínky na tu dobu i dvě fáze tehdejšího hnutí – chození mezi lid a atentáty na představitele moci, včetně samotného cara. Konspirační prostředí ale podle Ondřeje nevyhovovalo Kropotkovým potřebám, lépe mu bylo spíše na západě, kde mohl plně rozvinout svou publikační činnost a zároveň podporovat revoluční hnutí z emigrace.

Následoval dotaz na rozdíly mezi dvěma ruskými anarchistickými velikány – Bakuninem a Kropotkinem. Ondřej nastínil pohled, který říká, že Kropotkin a další už jen dovršovali Bakuninovy myšlenky. Bakunin mluvil více na úrovni teorie revoluce a v některých momentech odmítal utopii, Kropotkin naopak již reflektoval potřebu nějaké vize, která radikálně překračuje stávající situaci.

Dál Arnošt s Ondřejem hovořili o Kropotkinově spojování anarchistických myšlenek s vědou. Ondřej toto vidí zároveň jako silný i problematický moment, vyčítá Kropotkinovi odmítání dialektiky a připomíná Malatestovu kritiku, která Kropotkina obviňuje z toho, že do vědy příliš projektuje svůj optimismus. Zmínil také, že i když Kropotkin popíral ekonomický determinismus marxistů, vyzdvihoval naopak až příliš ten biologický.

Přes krátké zamyšlení nad některými tvrzeními ve Vzájemné pomoci se Ondřej přenesl k otázce nacionalismu a Kropotkinově podpoře dohodových mocností ve světové válce, což rozdělilo tehdejší anarchistické hnutí. Kropotkin vycházel z předpokladu, že vítězství německého imperialismu by znamenalo naprosté zadušení potenciálu revolučních hnutí.

Další debata sledovala Kropotkinův návrat do Ruska v roce 1917. Ondřej vysvětloval Kropotkinův ambivalentní vztah k první revoluci toho roku. Ten se zejména (a zcela oprávněně) děsil jakobínské tradice revoluční diktátorské vlády. Kladl důraz na odpor k centralismu, na lokální iniciativy a družstva a na respektování autonomie jednotlivých regionů. Tato přání se ale nenaplnila.

Další část přednášky už byla věnována dotazům z publika, které přicházely prostřednictví chatu. Byl jich celý tucet a směřovaly k různým tématům spojeným s Kropotkinem: na jeho návrhy na republikánské uspořádání Ruska po revoluci; na jeho postoj k propagandě činem; jak se potkává se současnou vědou a v čem byl ve své době dle dnešního stavu poznání napřed; na vztah s anarchistou a geografem Elisée Reclusem; jaké jeho dílo je nejužitečnější pro seznámení s jeho myšlenkami a postoji (doporučena byla Anarchistická morálka); na jeho představy o fungování společnosti po revoluci; na jeho vztah k náboženství; proč byl Kropotkin v českém anarchistickém hnutí nejoblíbenějším zahraničním teoretikem; zda se podrobněji věnoval i udržitelnému rozvoji moderních měst; jaký vliv měly jeho myšlenky v Rusku nebo v čem se rozcházel s postoji L. N. Tolstého.

Ondřej a místy i Arnošt dotazy uspokojivě zodpověděli a nezbývá než jim poděkovat za poučně a podnětně strávenou hodinu a půl. Tajně doufám, že nešlo o poslední podobnou on-line přednášku, zvlášť teď, když už vím, jak si zapnout zvuk.

V celoroční sérii „Kropotkin 2021“ zatím vyšlo:
Kropotkin 2021
Smrt a pohřeb Petra Kropotkina

13.2.2021 -jk-

Z domova Akce Osobnosti