Anarchist Federation

Východní hranice pevnosti Evropa

O šikaně uprchlíků z východu

Evropskou unii kritizuje anarchistické hnutí od nepaměti. Kromě samotné podstaty i její politiku ochrany hranic, hlavně od založení pohraniční a pobřežní stráže Frontex, notoricky porušující ženevskou úmluvu a mezinárodní právo a dohlížející nad tonutím nepohodlné chudiny ze zemí třetího světa. Přímým akcím v detenčních centrech a přímé solidární podpoře lidí prchajících před válkou, pronásledováním, hladem nebo suchem se po celou dobu věnuje antiautoritářská platforma No Borders.

Stejného tématu se před časem vášnivě chopila šovinistická část konzervativní pravice (jinak velmi liberální v ekonomické oblasti), která problém doslova neguje. Za pomoci ruských trollů a amerických konzervativních think-tanků se tomuto archaickému politickému směru povedlo rozpoutat dezinformační válku a uniknout hrobníkovi dějin z lopaty. Nenávistná ideologie se kromě masmédií nepřekvapivě ujala i v liberálně demokratických stranách jako je ČSSD a ODS, ale i v KSČM. Je postavena na legendě o invazní armádě islamistů, která si chce podrobit Evropu, nebo alespoň střepy sociálních států, které lze sem tam nalézt. Paralelním produktem je renesance rigidní verze nacionalismu. Tato propaganda pokulhává na všech frontách. Na frontě východní, neklidné a opomíjené, je zcela beznohá.

Řeč je o zbědovaných Kavkazanech, cupovaných mezi mlýnskými koly proamerického a proruského konzervatismu. Humanitární krize, která málokoho zajímá, zasáhla běloruský Brest. Lidé, kteří se zde snaží překročit hradby pevnosti, přicházejí většinou z Čečenska, ale jsou tu i lidé z Kyrgyzstánu, Dagestánu a Ingušska. Ačkoliv je čečenská válka dávno minulostí, zdaleka se nejedná o bezpečný region. Lví podíl na kritické bezpečnostní situaci má zlý hoch Vladimíra Putina, islámský klerofašista Ramzan Achmatovič Kadyrov, který Čečnu řídí již více než deset let jako své léno.

Kadyrovova kriminální kariéra je dlouhá jak toaletní papír. Odporovat čečenskému hrubiánovi s Putinem za zády může jen osoba smířená se svou smrtí. Jeho odpůrci hovoří o seznamu osob k odstranění o třech stech jménech. Kadyrovovi nájemní vrazi pravděpodobně operují po celém světě. Umar Israilov byl například popraven ve Vídni. Movladi Baisarov prohlásil, že „Kadyrov jedná jako středověký tyran. Pokud někdo vysloví pravdu o tom, co se děje, rovná se to podepsání vlastního rozsudku smrti. Ramzan je zákonem sám o sobě. Může udělat, cokoliv se mu zamane. Může popadnout jakoukoliv ženu a dělat si s ní, co chce. (…) Ramzan jedná naprosto beztrestně. Vím o mnoha popravených na jeho příkaz a vím přesně, kde jsou pohřbeni.“ Zanedlouho byl dva kilometry od Kremlu zabit Kadyrovovými gorilami.

Další svědci vypovídají o systematickém vybíjení sexuálních menšin a existenci koncentračních táborů. Loni se objevila zpráva, že na 26. května 2017, den začátku ramadánu, byla naplánovaná další masová eliminace sexuálních menšin. Kadyrov je také agilním internetovým drtičem. Na Instagramu má tři miliony fanoušků, na Facebooku jen 760 tisíc. Je nejcitovanějším ruským blogerem. Situace v Ingušsku, Dagestánu a Kyrgyzstánu je totéž v bledě modrém. Kavkazský region stále tíží dědictví válečných konfliktů, fanatický saláfismus a neméně fanatičtí vladaři středověkého střihu.

Lidé uvěznění na hlavním nádraží v Brestu díky oportunistickým politickým rozhodnutím jsou převážně Kadyrovovi odpůrci a jejich rodiny, oběti mučení, osoby prchající před krevní mstou, pronásledované ženy, odpírači, kteří odmítli narukovat do Donbasu nebo Sýrie, a hlavně děti, jejichž ortel byl vyřčen v den narození. Jejich počet stále roste. V roce 2013 požádalo o azyl v Evropě 40 000 Čečenců. Až do rozpoutání protiuprchlické hysterie nebyl s jejich přijímáním víceméně problém. Kaczyńského konzervativní vláda však přijímání Kavkazanů zarazila s tím, že v regionu se už dávno neválčí. Zfackovat by zasloužili i němečtí liberálové, kteří ve stejnou dobu odmítli Kavkazany přijímat navzdory donekonečna omílané kritice Angely Merkelové za příliš vstřícný postoj vůči uprchlíkům. V roce 2015 tak polští pohraničníci vrátili do Běloruska 53 000 Kavkazanů, v roce 2016 počet stoupl na 118 000. Mnoho těchto lidí zmizelo, pravděpodobně ve sklepeních některé z vládních budov v Grozném, nevrátili se ke svým rodinám, ani se je nepodařilo kontaktovat.

Několik stovek jich dodnes živoří na brestském nádraží. Zofia Brom z anarchistického nakladatelství Freedom Press uvádí: „Každý den nastupují desítky lidí do vlaku směr Polsko v naději, že jim bude přidělen status uprchlíka. Velmi málo lidí uspěje. Zbytek se vrací do Brestu, aby zkusili štěstí následující den. Někteří mají za sebou už osmdesát pokusů.“ Jízdenka do Polska přijde jednu rodinu asi na 50 eur. Mnoho Kavkazanů si stěžuje na nevybíravé praktiky polských pohraničníků, kteří s nimi zacházejí jako s teroristy. Ti, co mají peníze, jsou oškubáni brestskými majiteli nemovitostí a končí na nádraží, kde je čekají nevytopené haly bez osvětlení, zpoplatněný záchod a zpoplatněná kohoutková voda. Spát se smí pouze vsedě a platí to i pro děti.

Přijímání uprchlíků z neliberálních zemí bylo hojně užívaným propagandistickým nástrojem západu, jenže mlžení vyjde levněji. Železná opona se dnes tyčí mezi Brestem a Terespolem.

 

Zdroj: https://freedomnews.org.uk/fortress-europe-a-view-from-its-eastern-border/


Print version 12.1.2018 Zahraniční sekretariát AF

Next events:

IFA/IAF - International of Anarchist Federations
Web of Anarchist Federation Publishing House

Written elsewhere

Links