aneb předvedení k výslechu po irkutsku

Dne 8. dubna brzo ráno bylo ve východosibiřském městě Irkutsk zadrženo a předvedeno k výslechu šest mladých anarchistů – Igor Martyněnko, Sofie Mikiťuková, Valerie Altarjovová, Dmitrij Litvin, Alexej Lučagin a Rinat Kumukov. Podle sdělení policie nešlo o zadržení, pouze o předvedení k výslechu v trestní věci Dmitrije Litvina, anarchisty, který čelí obvinění podle paragrafu o „urážce citů věřících“. Šlo o jakýsi obrázek, který měl tento paragraf naplňovat. Teprve další den ráno všechny kromě Igora Martyněnka propustili. Od okamžiku zadržení o Igorovi dalších 60 hodin nikdo nevěděl. 

Igor Martyněnko (který byl dříve spolu s Igorem Ševcovem trestán za vyvěšení antifašistického banneru a rozdávání protiválečných letáků na putinovské demonstraci) a dalších pět lidí byli proti své vůli předvedeni k výslechu 8. dubna brzo ráno. Procedura předvedení připomínala scénu z akčního filmu.

„V sobotu v 6 hodin ráno mě probudil zvonek, někdo za dveřmi říkal, že sousedům pod námi teče ze stropu voda. Otevřela jsem a nějací zakuklenci mě okamžitě přimáčkli ke zdi. Většina z nich šla dál, vstoupili do pokoje, kde spal můj syn Igor se svou přítelkyní Sofií. Zaslechla jsem křik. Jsem pořád ve velkém šoku. Odvedli je, Sofie se vrátila, ale syna jsem neviděla asi tři dny ani jsem nevěděla, kde je a jestli je v pořádku,“ říká matka Igora Natálie Maxianovičová. „Obávala jsem se, že ho zbili, jestli ne něco horšího… Proč by ho před námi jinak skrývali?“

Podle Natálie o tom, že se policisté snažili skrývat jejího syna, není pochyb. Celé dva dny s Igorovými kamarády obvolávala veškeré cely předběžného zadržení a oddělení policie ve snaze najít Igora a poslat za ním právníka. Mimochodem opatřit si právníka se podařilo pouze jednomu ze zadržených, jehož advokát dokázal zjistit telefon vyšetřovatele. Ostatní zůstali bez právníků – policie jim to prostě neumožnila.

„Právník?! Nám nebylo dovoleno se ani pořádně obléknout. Probudila jsem se kvůli silnému světlu, které mi zářilo do očí (spím se špunty v uších). První, co jsem uviděla, byl samopal mířící mi přímo do obličeje, kolem lidé v kuklách. Vyděsila jsem se a zakřičela, potom začali křičet všichni zakuklenci, jeden z nich zařval, aby se Igor zvedl z postele, potom ho z ní shodili a spoutali mu ruce. Na mě řvali, abych držela ruce nahoře,“ vzpomíná Igorova přítelkyně Sofie Mikiťuková. „Potom Igora zvedli a řekli nám, ať se oblečeme, všechno to točili na video. Do té chvíle a ani potom jsme neslyšeli, co jsou zač, kam nás povezou nebo na základě čeho. Samozřejmě jsme se ptali. Já jsem byla úplně nahá, musela jsem se oblékat za přítomnosti těch fízlů. Ptala jsem se, na základě čeho jsme zadrženi, a dostalo se mi odpovědi: ‚Nikdo vás nezadržuje.‘ Tak jsem řekla, že nikam nejdu a zůstávám doma. Policista mi začal vyhrožovat, že mě vytáhnou na ulici polonahou a bez bot. To mělo asi být to ‚nezadržení‘. Pak nás odvezli na policii, kde ostatně sídlí i Centrála boje proti extremismu. Policisté odmítali říct svá jména nebo si je vymýšleli – kolegové je oslovovali jinak.“ Igor a Sofie odmítli vypovídat, nicméně se ve výslechové místnosti střídali policisté a ptali se: „Co děláte ve volném čase, když nepropagujete terorismus?“ Nebo: „Kde schováváte samopaly?“

Neméně zajímavou skutečností je, že u výslechu se ptali i na Igora Ševcova, anarchistu nyní žijícího v České republice. „No a kdy se vrací kamarád mezinárodní terorista Ševcov?“ slyšeli někteří ze zadržených. Igora Ševcova stejně jako Igora Martyněnka policie zná od té doby, co začali chodit na veřejná shromáždění a byli souzeni ve dvou přestupkových řízeních.

Poté co byli Igor a Sofie odvedeni, v bytě několik hodin probíhala domovní prohlídka, povolení k ní Igorově matce ukázali jen letmo, rozhodnutí soudu policisté neměli vůbec. Podobnou situaci zažili ostatní, kteří byli v ten den také „předvedeni k výslechu“.

Dne 11. dubna se irkutští anarchisté a Igorova matka dozvěděli, že Igor dostal 10denní pobyt za mřížemi jako trest za údajné neuposlechnutí výzvy úřední osoby.

Teprve později se ukázalo, že zadržení, pardon, předvedení k výslechu jsou svědci trestného činu „urážky citů věřících“. Důvodem pro zahájení trestního stíhání je obrázek, na kterém je vidět prostředníček namířený proti pravoslavnému kostelu. Tento obrázek v roce 2015 obviněný anarchista Dmitrij Litvin sdílel nebo lajkoval na nějaké sociální síti – čímž podle policie spáchal trestný čin urážky citů věřících. Hrozí mu tučná pokuta, podmínka nebo také několikaletý pobyt ve vězení.

Tato „náboženská kauza Litvina“ posloužila jako zástěrka pro skutečný účel policejní operace: na další den po zadržení plánovali irkutští anarchisté a anarchistky setkání k organizování veřejných shromáždění, jehož cílem bylo okupovat veřejný prostor a pořádat besedy a diskuse o aktuálním politickém dění a o tom, jak lze vytvářet vlastní politickou protestní agendu v reáliích Irkutsku. Policejní zátahy a zabavení veškeré techniky značně zkomplikovaly organizaci a komunikaci, o víkendu by však mělo proběhnout první setkání projektu, který dostal název Rada nesouhlasících.

13.4.2017 -kib-

Repression World