Anarchistická federace

Anarchismus v konfrontaci

Představení nové knihy Václava Tomka o vývoji anarchistických myšlenek.

Václava Tomka není nutno čtenářům zajímajícím se o anarchistické myšlenky dvakrát představovat. Zasloužil se o zmapování české anarchistické publicistiky přelomu 19. a 20. století, vydal několik prací o myšlenkovém vývoji českého anarchistického hnutí v tomto období, společně s Ondřejem Slačálkem vydal rozsáhlou knihu mapující dějiny anarchistické myšlenky a nedávno vydal knihu s překlady textů významných anarchistických autorů 20. století.

Nejnověji přichází Václav Tomek s publikací Anarchismus v konfrontaci. Co touto prací sleduje, uvádí hned v úvodu: „Dlouhodobý trend anarchismu, respektive neustálé úsilí, učinit jeho ideje reálnými, přinést realizovatelné koncepce, uskutečnit je ,tady a teď‘, provází jeho snahy od počátků novodobého anarchismus z první poloviny devatenáctého století. (…) Nicméně pokaždé se tyto snahy ukazují v jiné podobě reflexe sociálně politické skutečnosti, přinášejí jiné podoby koncepce anarchismu, (…) jsou konfrontovány v jiných okolnostech revoluční nebo naopak nerevoluční atmosféry ve společnosti.“

Následně nám autor předkládá historii této myšlenkové konfrontace na příkladech jednotlivých anarchistických myslitelů či událostí, v nichž anarchistické hnutí hrálo významnou roli:

Konfrontace Pierra-Josepha Proudhona se ubírala cestou analýzy stávajících ekonomických vztahů, jejich souvislosti s právními poměry a stávající vládou. Tato negace vycházela od kritiky vlastnických poměrů, jež vedou k vykořisťování a zotročování, které zajišťuje panující autorita. Jiná konfrontace člověka se světem se vyjevuje u Maxe Stirnera, který se soustředil na jedince, jeho postavení ve světě a jeho nezávislost na něm. Mimo jiné konfrontuje nároky jedince s různými podobami novověkého liberalismu. Henry David Thoreau se zas pokoušel o realizovatelnost svého odmítnutí státu a autority vůbec v hledání života mimo civilizaci postavenou na autoritativních zákonech znásilňujících svobodu individua.

U Michaila Bakunina měla snaha o uskutečnění revoluční přeměny společnosti podobu revolucionářského entuziasmu, inspirována revolučními vlnami své doby. Paralelní součástí Bakuninova prakticistního postoje bylo jeho působení, respektive střetávání v orgánech dělnického hnutí, a to jako konfrontace anarchistického pojetí svobody v protikladu se sociálně politickou i duchovní autoritou. U Johanna Mosta rezonují Bakuninovy výzvy, že přešla doba mírného propagování revolučních myšlenek a nastal čas, kdy se přechází od slov k činům. Petr Kropotkin zas usiloval o uskutečnitelnost a prokazatelnost svých koncepcí anarchie s důkladností člověka akademického vzdělání a svým takřka sociologickým přístupem k možnostem proměny společnosti. Konfrontace Kropotkinových anarchistických koncepcí se surovou realitou ruské revoluce po roce 1917 však skončila jejich umlčením.

I Gustavu Landauerovi šlo o to, aby se nečekalo na nějakou vzdálenou revoluci či předpokládanou utopii, ale aby se začalo „tady a teď“. Landauerova konfrontace se sociální realitou skončila tragickou negací myšlenek, snah i jejich autora. Konfrontace ideje „propagandy činem“ v podání Alexandra Berkmana a Emmy Goldman s represivní autoritou státní moci přinesla jemu dlouhá léta žaláře a jí opakované policejní perzekuce. Jejich dalšími konfrontacemi bylo střetnutí s represivní mocí revolučního Ruska a později čelení upadajícímu zájmu společnosti o anarchistické myšlenky a boj s vlastní skepsí. Před realitou v Rusku varoval také Rudolf Rocker a své naděje spojoval s anarchosyndikalismem. Jeho propagátorem byl již dříve Émil Pouget, jehož snahou bylo dát anarchistickému hnutí podobu široce založeného hnutí a zapojit do něj radikálně orientované odbory. Ve francouzské společnosti bylo první desetiletí 20. století charakterizováno významnou aktivitou stávkového hnutí a přímých akcí, takže tato konfrontace se sociálně politickou realitou znamenala významný posun anarchismu směrem k širší bázi pracujících, k jejich uvědomělosti a aktivizaci. V kontrastu s vývojem jinde ve světě sílilo anarchosyndikalistické hnutí ve Španělsku. V roce 1936 se začalo postupně čím dál zřetelněji projevovat tragické dilema mezi anarchistickými principy a kompromisem spolupráce s republikánskou vládou a politickými stranami, tedy spolupráce antifašistických sil v situaci vnějšího ohrožení frankistickými silami. Tato konfrontace přístupů a následná porážka sociální revoluce uzavřely nejvýraznější pokus o praktikování anarchistických myšlenek v širokém měřítku.

Přichází hledání nových cest v poválečném období. Pro Paula Goodmana byl výchozím postojem pacifismus jako potřeba odněkud přerušit permanenci militarismu, zabíjení, válečných konfliktů, kde se ztrácí lidská individualita. Podobně jako Goodman orientoval svůj anarchismus k praktickým a aktuálním otázkám současnosti Colin Ward. Murray Bookchin se již počátkem 50. let 20. století zároveň zabýval otázkami životního prostředí. Rozvinul myšlenky sociální ekologie a libertinského municipalismu a konfrontoval přístupy, které se snažily anarchismus redukovat na pouhý životní styl. V tomto bodě se stavěl např. proti Hakimu Beyovi, který vyznění intence svobody situoval do momentu dočasné dohody, do individuálního okamžiku zažité autonomie.

Svou práci Václav Tomek uzavírá slovy: „Nejde (…) o odpověď na otázku, jaký směr anarchismu nebo jaké jeho koncepce byla nebo je (či dokonce bude) ,správná‘ nebo blíže sociální realitě. Jde o odůvodňování a permanentní aktuálnost otázky po svobodě. Neboť svoboda neznamená stav nebo zvnějšku danou okolnost, nýbrž nepřetržité sebeuvědomování, odkrývání a vybojovávání svobody v té či oné konfrontaci se sociální realitou.“

A že otázka svobody je opravdu permanentní a aktuální, si čtenář Anarchismu v konfrontaci uvědomuje od začátku do konce knihy – ať už si třeba díky připomenutí Hakima Beye vybaví stále častější pokusy o autonomní zóny v podobě nejrůznějších squatů nebo díky shrnutí argumentace klasika P.-J. Proudhona ideové zázemí těchto zón, vycházející z konfrontace formy vlastnictví (osobního jako možné záruky svobody a soukromého jako nástroje útlaku).

Vydal Manibus propriis, 108 stran.
Kniha bude k dostání u stánku Nakladatelství ČSAF na Anarchistickém festivalu knihy 2014, který se bude konat v Praze ve dnech 19. a 20. dubna.

Banner: Anarchistický festival knihy
Verze pro tisk 8.4.2014 -jk- a -dm-
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Podporujeme

Social Screenings: The Wobblies

3. 9. 2019, Praha

Promítání v D-zóně …(více)

Lidová kuchyně pro srub Černorudých skautů

7. 9. 2019, Praha

Benefiční veganská lidová kuchyně na Salé …(více)

Social Screenings: Akira

11. 9. 2019, Praha

Promítání v D-zóně …(více)

Critical Readings: Sara Ahmed - The Promise of Happiness (6)

12. 9. 2019, Praha

Čtení v D-zóně …(více)

DIY Karneval - Make Music, Not Weapons

14. 9. 2019, Praha

More info soon …(více)

Naši nepřátelé v modrém // Our Enemies in Blue

17. 9. 2019, Praha

Přednášet bude Kristian Williams, anarchista a autor knih Our Enemies in Blue a Fire The Cops!. Dozvíme se o historii policie ve Spojených státech, o jejích počátcích jako otrokářských hlídkách až do dnešní éry její militarizace a policejní činnosti v sousedstvích. Zvláštní pozornost bude věnována roli policie při represích vůči sociálním hnutím. …(více)

RIOT OVER RIVER - společně proti rasismu 4

21. 9. 2019, Praha

Čtvrtý ročník antifašistického hudebního festivalu s dobrovolným vstupným. Přes dvacet kapel na venkovní a vnitřní scéně v Crossu, kousek od řeky. …(více)

FoodNotBombs Vegan Fest

21. 9. 2019, Praha

Festival veganského jídla s doprovodným programem na plácku venku před cross][club v Holešovicích. Vstup zdarma. …(více)

Benefice pro Kliniku - Adacta, Rozpor a další

27. 9. 2019, Brno

Zveme každýho na benefiční festival pro squat Klinika v pátek 27.9. do brněnského Yacht clubu! Pro Kliniku zahraje devět kapel v rytmu hardcore punku, crustu, antifašistického black metalu a grindcore! Veškerý výtěžek z koncertu poputuje pro Kliniku. …(více)

Support your squat

5. 10. 2019, Praha

Benefiční koncert pro Kliniku …(více)

8. Anarchistický festival knihy

16. 5. 2020, Praha

TBA you can contact us! …(více)