Анархистская федерация

Samospráva jako permanentní opozice

V předešlém článku se hovořilo o libertinském municipalismu. Anarchisté v italském městě Spezzano Albanese se pokouší o jeho zavádění do života.

Italské městečko Spezzano Albanese bylo založeno albánskými kolonisty koncem 15. století. Je to malé městečko, ale v regionech Consentina a Kalábrie, kde je položené, si vysloužilo dost zvučné jméno. Stálých obyvatel je zde necelých 10 tisíc. Spezzano Albanese je městečko se zemědělským charakterem. Kdo má nějaký kousek země, je schopen se uživit vlastním pěstováním citrusových plodů, broskví a z olivových hájů. Ten, kdo nevlastní půdu, žije z práce na černo na polích zemědělců, obdělává malá políčka s ovocem a zeleninou, žije ze zpracovávání a prodeje zboží a také z práce (většinou na černo) na stavbách. Rozvíjí se také odvětví služeb spojené s blízkým vězením. Nezaměstnanost je přesto vysoká.

Spezzano Albanese

Od roku 1970 se v Spezzano Albanese rozvíjelo anarchistické hnutí, vznikala studentská a dělnická sdružení, organizovali se také nezaměstnaní. Od roku 1978 zakládaly různé skupiny výbory přímé akce a mezi zaměstnanci zdravotnictví a školství vznikly struktury anarchosyndikalistického odborového svazu USI (Italský syndikalistický svaz). Opravdový zlom následoval až v roce 1992, když vznikla Municipální federace zdola (Federazione Municipale di Base – FMB)1. Jejím cílem bylo povzbudit samosprávu a municipální autonomii, proto byly položeny základy struktur tzv. „proti-moci“. O členství v FMB nerozhoduje konkrétní ideologie, pohlaví nebo víra: patří k ní pracující, nezaměstnaní, studenti, důchodci. Jedinou charakteristikou jsou libertinské metody a oddanost participační demokracii. FMB se skládá z třídních svazů a svazů obyvatel. Všechna rozhodnutí jsou přijímána samostatně shromážděním každého svazu, během každého společného shromáždění se diskutuje a koordinuje. Je volen výkonný výbor, kterého úkolem je vykonávání rozhodnutí přijatých na shromáždění. Přestože jsou schvalovány většinou hlasů, menšina má garantované právo vykonat volby o tom jestli se rozhodnutí podvolí nebo ne, a také na veřejné vyjádření nesouhlasu. Mohou fungovat pomocí veřejných iniciativ pod podmínkou, že nebrání vykonávání rozhodnutí přijatých většinou. Jedním z cílů Municipální federace je poukázat, jak by mohly fungovat instituce územní samosprávy bez pravomocí kohokoli řídit společnost. FMB nevystupuje s vlastními volebními lístky, a těm členům, kteří vykonávají veřejné funkce v lokální administrativě nebo kandidují do voleb, není dovoleno zastávat výkonné funkce v Municipální federaci.

Municipální federace iniciovala veřejná shromáždění, která svým hlasováním „delegalizují“ usnesení rady města a také iniciovala speciální shromáždění probíhající před projednáváním městského rozpočtu, která umožňují všem zájemcům prodiskutovat využívání financí obce. Svazy obyvatel hlasují nad projekty týkajícími se urbanizace, ochrany prostředí, sociální péče atd. Zatímco třídní svazy vystupují s návrhy týkajícími se komunálních podniků, podnikové aktivizace nezaměstnaných a dalšími záležitostmi. Zformulované projekty se představí městské radě, přestože ji nic nezavazuje k realizaci vůle veřejného shromáždění. Vše totiž záleží na aktuálním poměru politických sil. FMB se neomezuje jen na zpracovávání projektů a podrobování kritice městskou radu. Potom, co radní ignorovali stanovisko shromáždění ve věci privatizace technického podniku města a proti propouštění zaměstnanců, Municipální federace pomohla propuštěným zaměstnancům uvést do života družstvo „Duha“, ke kterému se později přidali ještě mladí nezaměstnaní2. Družstvo stále funguje a zabývá se malířskými pracemi, úklidem a rekonstrukcemi, nabízí také počítačové služby, včetně přístupu k Internetu. Během veřejných shromáždění se diskutuje o záměrech a konkrétních návrzích, které se týkají problémů řízení služeb, výrobními zásobami a prostředím. To vše proto, aby mohli později organizovat nátlakové kampaně na zastupitele z radnice.

Spezzano Albanese

Jednou z nejdůležitějších iniciativ obyvatel městečka společně s lidmi z okolních obcí byl nepochybně boj proti výstavbě tunelu, který měl sloužit k uskladnění izolačních vrstev pocházejících ze železničních vagónů postavených z azbestu. Skladiště se mělo nacházet ve vzdálenosti několika kilometrů od termálních lázní a v samotném centru pěstování citrusových plodů. Obrovské shromáždění lidí svolané Municipální federací na radnici rozhodlo o osudu investice a její navrhovatel, firma Niagari di Carpi, musela ze svých plánů rezignovat. V roce 1998 FMB zahájila aktivity v záležitosti komunalizace teplárny a termálních lázní, které byly po roce 1923 předány do většinového vlastnictví soukromé osobě. Od této doby byla řízením lázní vždy pověřena soukromá firma, což nakonec přineslo krach podniku. FMB a Anarchistická federace (FAI) uspořádaly řadu výstav, demonstrací a samozřejmě shromáždění obyvatel, na kterých požadovaly komunalizaci objektů. Podle projektu anarchistů mělo správu nad lázněmi převzít konsorcium složené ze sdružení zaměstnanců lázní a městské radnice.

Zajímavým aspektem je vměšování se Municipální federace a místních anarchistů z FAI do volební kampaně. Jedna ze zvláštních volebních kampaní do místní radnice nastala v listopadu 1998. Vznikla tehdy pouze jediná volební listina koalice „Olivového stromu“, vytvořená levicovými demokraty (DS), Rifondazione Komunista (RS) a PPI. Zatímco koalice složená z centralistických levicových sil zvaná Demokratická alternativa (AD) byla řízena bývalými stalinisty z Italské komunistické strany (PCI), která nebyla schopna sestavit svojí volební listinu. Stejné to bylo s představiteli pravice, kteří se nakonec pokusili dohodnout s levicí a středem. Mimo volební aktivity se chtěla postavit pouze FMB a místní FAI. Události šly ovšem jiným směrem.

Středolevicová Demokratická alternativa (AD) a také z úřadu odcházející starosta (představitel pravice) a jeho předchůdce (stalinista z PCI, vládnoucí přes 20 let městu) vyzvali obyvatele k bojkotu voleb. Prohlásili, že „volby pouze s jedinou platnou kandidátkou budou stejně neplatné“, „ukradli nám podpisy nezbytné na představení kandidátky“, „bereme v úvahu, že na jediné platné kandidátce figurují jména lidí blízkých FMB, nesmíte jít k volbám. V opačném případě padne město do rukou anarchistů, protože ve skutečnosti oni nadiktovali kandidátku „Olivového stromu“ a vybrali i kandidáta na starostu (PPI)“.

Spezzano Albanese

V souvislosti s tím Municipální federace svolala na 26. listopad informační shromáždění. Matteottiho náměstí bylo zcela zaplněno lidmi, představitel FMB vysvětlil, že se anarchisté nebudou pouštět do úvah na téma volení nebo nevolení a že kampaň za bojkot voleb ze strany „těch, co nebyli schopni sestavit kandidátku,“ je snahou odvrátit pozornost od neschopnosti politiků, kteří dosud úřadovali. Připomněl, že FMB sdružuje obyvatele nezávisle na jejich stranické příslušnosti, vyjádřil rovněž přesvědčení, že územní problematika může být řešena pouze nestranicky přímou aktivitou lokální společnosti.

Večer 27. listopadu, v den ukončení volební kampaně, odcházející starosta, který se dosud vyhýbal veřejnému vystupování, promluvil na jím svolaném shromáždění. Předtím se jeho lidé omezili na podomní propagandu, chodili od domu k domu a agitovali proti volbám. Nyní ovšem starosta napadl anarchisty, nazval je „černým stínem“ a „skrytými režiséry“ kandidátky „Olivového stromu“. Stejně tak popisoval FMB a družstva jako přímo ovlivněné korupčním vlivem anarchistů. Družstva obvinil z toho, že pozvala anarchisty z celé Itálie, například na kongres FAI (Italská anarchistická federace je sesterská organizace ČSAF – pozn. překl.), proto aby se mohli zdarma najíst, napít a vyspat v lázeňském hotelu. Pravdou je, že anarchisté z FAI místo toho, aby zaplatili částku za nocleh Hamerican hotelu, tak ji zaplatili přímo družstvu „Duha“, protože bylo ředitelství hotelu dlužno zaměstnancům hotelu peníze za vykonané opravářské práce a stále odmítalo dluh vyrovnat. Po odcházejícím starostovi se na tribuně objevil jeho předchůdce, straník PCI (Komunistická strana), který zase anarchistům vyčítal, že se oficiálně neucházejí o moc, ale neoficiálně chodí od domu k domu a prosí o hlasy pro kandidáty „Olivového stromu“. Proti těmto nesmyslným obviněním zorganizovala místní skupina Anarchistické federace (FAI) hodinu před ukončením volební kampaně proti-shromáždění také na Matteottiho náměstí. Anarchisté se vysmáli stranickým vůdcům, kteří se „považují za větší anarchisty než samotní anarchisté, protože nebyli schopni sestavit žádnou, ani mizernou kandidátku.“

V pondělí 30. listopadu volební výsledky jasně ukázaly, že hlasování mělo spíše charakter referenda než voleb. K volebním urnám přišlo 47% voličů, z toho 92% hlasovalo za jedinou kandidátku „Olivového stromu“. Protože se voleb účastnilo méně než 51% oprávněných, byly volby uznány za neplatné. Správcem městského úřadu se stal komisař jmenovaný prefektem, a další termín voleb byl určen na jaře.

Volební kampaň do evropského parlamentu 13. června 1999 byla ve Spezzano Albanese spojena s komunálními volbami. O Evropě se diskutovalo minimálně, naopak nejvíce byly diskutovány místní problémy. Municipální federace (FMB) během tří uspořádaných shromáždění představila své návrhy týkající se komunálních služeb. FMB se aktivně ujala slova během volební kampaně do městského zastupitelstva a evropského parlamentu, zároveň nepředstavila žádné vlastní kandidáty. Za svůj cíl v období po vyhlášení volebních výsledků si předsevzala vytváření výborů čtvrtí: „nástrojů schopných se postavit celkové podobě společenských problémů kolektivním způsobem řešení problémů na samosprávném základě“3. Ty by zároveň měly být schopné znemožnit, aby městská státní administrativa rozhodovala za všechny obyvatele. FMB veřejně prohlásila, že „nedá kandidátům jakékoli politické strany žádnou podporu, protože FMB chce, aby se Spezzano Albanese spravovalo samo prostřednictvím shromáždění lokální společnosti, a ne přes nějakou hrstku lidí, kteří tvoří městskou radu a městský úřad“4. FMB taktéž prohlásilo, že respektuje jak anarchisty nechodící k volebním urnám tak i všechny ty, kteří chodí volit kandidáty na posty na radnici, protože účastnění se života lokální společnosti nemůže být oceňováno na základě účasti ve volbách nebo jejich bojkotu, počítá se totiž společenská aktivita za zespolečenštění a decentralizaci samosprávy.

Hlavními volebními soupeří do městského zastupitelstva se staly strany z Demokratické alternativy (DA), Levicový demokraté (DS) a postfašistické Národní sjednocení (AN). Demokratická alternativa učinila z anti-anarchismu nejdůležitější bod svých volebních shromáždění, napadala kandidáty Levicových demokratů a představitele Municipální federace, přesvědčovala shromážděné, že vzpomínaní lidé jsou jen „postavičky manipulované anarchisty“. Argumentovala tím, že stejné černo-rudé prapory jednou zdobí shromáždění FMB, jindy demonstrace FAI. Tvrdila, že FMB není žádnou alternativní samosprávnou strukturou, ale jen další anarchistickou organizací.

Spezzano Albanese

Levicoví demokraté a Municipální federace se rozhodli mlčet vůči těmto lživým útoků, přesvědčovali obyvatele, že je zajímá podpora participační demokracie a společenská kontrola zdola. Zatímco postfašistické Národní sjednocení se postavilo za obnovení prostátní administrativy, avšak že se nikdy nepostaví proti názorům obyvatel.

Anarchisté, přestože byli mnohokrát vyzývání, aby se ujali slova, dlouho váhali s veřejným vystoupením v záležitosti voleb. Avšak 11. července v půl desáté večer po shromáždění organizovaném Rifondazione Comunista (RC) a Národním sjednocením se na Metteottiho náměstí shromáždilo 800 lidí, aby si vyslechli představitele FMB a FAI. Anarchisté požadovali ideovou jednotu a vyslovili se za libertinské praktiky, zkritizovali ty, kteří přebíhají z jedné politické strany do druhé, jen aby si zajistili místečka v administrativě.

Členové místní Anarchistické federace ujistili shromážděné, že je zajímá boj za právo bydlet a pracovat, za veřejný prostor a ochranu prostředí, a že se nikdy nebudou účastnit vládnutí. Vysvětlili, že anarchisté chtějí plnit úlohu společenské opozice ve vztahu k praktikám hierarchických institucí, prosazovat a pracovat na samosprávě zdola.

Ve volbách bylo oprávněných hlasovat 6 000 lidí, 2 000 obyvatel nešlo k volebním urnám, zatímco dalších 1 000 lidí vhodilo nevyplněné nebo neplatné volební lístky, přes 50% hlasujících se postavilo za „obnovu samosprávných praktik“ deklarovaných Levicovými demokraty (DS) a méně než 50% (asi 1 500) voličů vhodilo volební lístky Demokratické alternativě (AD), Národnímu sjednocení (AN) a straně „Arcobaleno“.

Cíle italských anarchistů – municipalistů jsou dosti jednoduché. Chtějí se vymanit ze sítí moci vytvořením vlastních forem emancipace, den po dni budovat jinou možnou samosprávu. Používají prostředky dostupné lidem bez moci, díky kterým podkopávají důvod existence centralistických struktur. Hodně přitom záleží na schopnosti mobilizovat obyvatele proti radnici.

Rafal Gorski a jeho kniha

Z knihy Rafala Gorskiho: Bez Państwa, Demokracja uczestniczaca w dzialaniu („Bez státu, Participační demokracie v praxi“) přeložil Květoslav Vobořil

Poznámky:
1/ Spezzano Albanese. Elezioni anomale, „Umanita Nova“, 13.12.1998
2/ Spezzano Un´esperienza komunalista, „Arcipelago“ 1998. nr 2, s.7-9
3/ Spezzano Albanese. Láutogestione in fiera, „Umanita Nova“, 5.9.1999
4/ Spezzano Albanese. Per lˇautogoverno della collecttivita, „Umanita Nova“, 27.6.1999

Что пишут на других сайтах

Ссылки