Rozhovor z webu 161 Crew o anarchismu a boji za svobodu na Filipínách

Ahoj, rád bych začal několika otázkami o tobě. Jak dlouho se angažuješ v anarchistickém hnutí? Jak jsi se dozvěděl o anarchismu a jak ses zapojil?

Ahoj, jmenuji se Cris. Jsem prekarizovaný pracovník žijící v chudé čtvrti. Jsem spoluzakladatelem Etniko Bandido Infoshop & Community Resource Center – dekolonizovaného antiautoritářského autonomního prostoru v Manile na takzvaných Filipínách. Tento prostor provozujeme od roku 2010. Kromě toho se angažuji v Local Autonomous Network (LAN), volné síti autonomních aktivistů, technologických designérů, umělců, hudebníků, akademiků a některých lidí z hc/punkové scény.

Zapojujeme se také do různých environmentálních kampaní, jako jsou akce proti těžbě uhlí, proti těžbě z mořského dna, proti stavbě přehrad, proti velkým destruktivním projektům v oblasti obnovitelné energie (velké větrné farmy) a proti projektům vytváření umělé pevniny zasypáváním části Manilského zálivu.

Od roku 2003 se účastním anarchistických iniciativ, jako je Food not Bombs, partyzánské zahradničení, organizování DIY koncertů a provozování našeho prvního infoshopu, který jsme pojmenovali Pinagkaisahan Kolektiba. O anarchismu jsem poprvé slyšel od svého přítele z dětství, který navrhl diskusi na toto téma během punkového koncertu, který jsme organizovali v roce 2003. Tehdy jsem pocítil, že tady je moje místo.

Pověz mi prosím o anarchistickém hnutí na Filipínách. Když jsme se naposledy setkali, zmínil jsi, že iniciativy jako Food not Bombs a různé anarchistické skupiny jsou aktivní v mnoha městech na Filipínách.

Ostatní mohou mít své vlastní příběhy, ale to, co řeknu, vychází z mých zkušeností a pozorování. Anarchistické vlivy silně zakořenily v punkové kultuře na počátku 90. let, kdy se na Filipíny díky přístupu k západní hudbě dostala anarchistická literatura v podobě zinů a časopisů. To umožnilo seznámit se s myšlenkami jako Food not Bombs, ekoanarchismus, vegetariánství nebo anticivilizace.

V té době anarchopunkoví hudebníci cestovali stopem po různých částech souostroví a šířili tyto myšlenky. Od té doby je lidé začali přijímat a rozvíjet ve svém lokálním prostředí, zejména aktivity Food not Bombs, protože to byla nejpraktičtější forma reakce na sociální nespravedlnost – v zemi, kde jsou miliony lidí oběťmi hladu a chudoby.

Distribuce potravin potřebným v rámci iniciativy Food Not Bombs

Z toho, co jsem četl, se v samotné Manile pravidelně koná mnoho různých akcí organizovaných anarchistickými kruhy. Mohl bys nám říct více o těchto akcích a anarchistických aktivitách v Manile?

Pokud jde o iniciativy, do kterých jsem v současné době zapojen, účastníme se mnoha aktivit a akcí, jejichž cílem je ukázat anarchistické hodnoty prostřednictvím vzájemné pomoci. Angažujeme se v různých kampaních, například proti těžbě surovin nebo proti korupci.

V posledních měsících naše organizace Network for Community-Centered Renewable Energy Advocates (Síť zastánců komunitní obnovitelné energie) intenzivně spolupracuje s místními sousedskými sdruženími a sdílí s nimi znalosti a technické dovednosti v oblasti obnovitelných zdrojů, jako je solární energie. Cílem je, aby komunita mohla sama kontrolovat a samostatně spravovat svou spotřebu energie a vlastní elektřinu.

Provozujeme také lokálně řízenou protikorupční síť s názvem Pasig Laban sa Korapsyon, která zpochybňuje místní samosprávy a požaduje skutečné zapojení obyvatel do veřejné správy a auditu, čímž podporuje transparentnost a odpovědnost.

Local Autonomous Network také spolupracuje s Alyansa Tigil Mina (Koalicí „Stop těžbě“) v oblasti výměny informací, výzkumu, organizování protestů a provádění školení.

Veřejný odpor proti výstavbě ekologicky škodlivé přehrady Kaliwa na Filipínách

Rád bych, kdybys pověděl něco o posledním korupčním skandálu na Filipínách. Jaký je jeho kontext? Co se přesně stalo? Proč to tak hluboce rezonovalo ve veřejnosti?

Ach ano, korupce ve vládě tu je od samého vzniku státu, ale tentokrát na ni upozornil sám prezident Marcos Jr. Možná se tím chtěl zapsat do historie a ukázat, že si uvědomuje problém korupce. Uvedl soukromého dodavatele spojeného s fiktivními protipovodňovými projekty, které byly údajně realizovány ve spolupráci s vládními agenturami, jako je Ministerstvo veřejných prací a dopravy (DPWH). To nakonec vedlo k odhalení podezřelých „rozpočtových vkladů“ v kongresu a senátu.

Parlamentní poslanci, tajemníci těchto institucí a soukromí dodavatelé tajně spolupracovali, aby získali veřejné peníze na projekty, které nikdy neexistovaly nebo byly provedeny velmi nekvalitně. Tímto způsobem byly zpronevěřeny miliony pesos.

Pro kontext: Filipíny každoročně zasáhne 15–20 tajfunů a povodně se staly každodenním problémem mnoha komunit. To je jeden z důvodů, proč lidé začali protestovat proti korupčním praktikám vlády. Mysleli si, že stát utrácí daně na ochranu obyvatel, a rozhořčilo je, když viděli, jak rodiny poslanců, tajemníků a dodavatelů vedou luxusní život, zatímco obyčejní lidé každý rok trpí povodněmi.

Pověz nám prosím o zapojení anarchistva do současných protestů na Filipínách. Pokud si dobře pamatuji, říkal jsi, že se protestů a nepokojů v Manile zúčastnilo několik set lidí spojených s anarchistickým hnutím. Můžeš taky říct, jaké jiné skupiny – kromě anarchistva – představují významnou sílu v protestech a zda se v obecné rovině shodnete?

Když vypukl skandál související s protipovodňovým projektem, 1. září 2025 jsme uspořádali úvodní setkání s různými lidmi, včetně anarchistů*ek z našeho okolí, abychom projednali tuto záležitost a určili, jaká bude naše reakce. Tehdy jsme založili iniciativu Pasig Laban sa Korapsyon (Pasig proti korupci, PLK), abychom zdůraznili, že boj proti korupci by měl začínat na místní úrovni, měl by být decentralizovaný a vedený zdola. Dohodli jsme se, že 4. září uspořádáme demonstraci – zúčastnilo se jí asi 10 lidí. Poté uspořádala vlastní protesty i další města, jako Baguio a Marikina.

PLK zorganizovala další protest 12. září – tentokrát se nás sešlo už přes 50. Krátce poté se na sociálních sítích začala šířit výzva k masové mobilizaci na dvou místech v Metro Manile, která byla naplánována na 21. září – datum připomínající vyhlášení stanného práva Ferdinandem Marcosem st.

Jedním z míst byl EDSA Shrine, kde byli organizátory hlavně liberálové, marxisticko-leninistická frakce RJ (Rejectionist), elity/střední třída a církevní kruhy. Druhým místem byla Luneta, kde se shromáždilo aktivistvo frakce RA (Re-Affirmist, maoisticko-marxistická), anarchistvo, „lumpen“ (marginalizované, vyloučené sociální vrstvy), široká škála jednotlivců a kolektivů.

Po demonstraci v Lunetě se část účastníků rozhodla pochodovat k bráně prezidentského paláce v Mendiolu. Nepokoje začaly na mostě Ayala – vyprovokovala je policie, která házela na protestující kovové předměty a blokovala průchod. Lidé se rozptýlili, ale nakonec dorazili do Mendioly; byli připraveni, takže střety s policií trvaly až do noci.

Naneštěstí dva lidé zemřeli. Jeden teenager byl bodnut nožem opilým mužem, který se pokoušel zabránit zapálení policejního motocyklu. Druhý byl zastřelen policií – nebyl účastníkem protestu, pouze přecházel ulici, aby nastoupil do jeepu a jel domů.

Celkem bylo zadrženo přes 250 osob a počet zraněných nebyl ani zdaleka stanoven.

Masivní, hodinové střety mezi protestujícími a policií chránící zkorumpované politiky v Manile

Jak vláda reaguje na pokračující protesty? Vím, že velká část filipínské společnosti se bojí angažovat. Zažil jsi nějaké represe ze strany státu?

V současné době vláda provádí represi vůči aktivistům*kám, ale protesty mají tak silnou dynamiku, že lidé každý den vycházejí do ulic na různých místech a různými způsoby. Například naše místní síť Pasig Laban sa Korapsyon organizuje 8. listopadu 2025 v našem veřejném parku koncert proti korupci.

Zatím jsem nezažil žádné represe ze strany vlády, ale očekáváme je v nadcházejících dnech nebo měsících.

Vím, že anarchistické hnutí je poměrně silné u vašich jižních sousedů v Indonésii. Jste s nimi v kontaktu a podporujete se vzájemně?

Ano, naši anarchističtí kamarádi*ky v Indonésii jsou mnohem silnější než my. Od roku 2006 udržujeme úzké vztahy s anarchisty a antiautoritářskými kruhy v Indonésii, zejména v Bandungu, Bali, Jogdžakartě, Jakartě a Makassaru.

Můžeš nám něco říct o Nové lidové armádě (New People’s Army) – komunistické armádě působící na Filipínách? Kdo jsou a jaký je postoj anarchistického hnutí na Filipínách vůči nim?

Nová lidová armáda je maoisticko-marxistické křídlo Komunistické strany Filipín / Národní demokratické fronty. Upřímně řečeno, nemáme s nimi dobré vztahy a hodnotíme je jako autoritářsko-levicové.

Filipínští anarchisté během protestů proti korupci ve vládě

Na nedávném benefičním koncertě, který jste organizovali, jsem viděl na pódiu vlát palestinskou vlajku. Můžeš nám říct něco víc o tomhle koncertě – na co byly vybrané prostředky určeny – a také o širším aspektu solidarity? Je zajímavé, že anarchisté po celém světě, dokonce i tak daleko jako na Filipínách, projevují solidaritu s Palestinci*kami. Je pro vás toto téma důležité?

Když jsi tu byl naposledy, ten DIY koncert byl benefiční akcí na podporu obnovy Tarima Flying House, squatu a zároveň autonomního společenského prostoru provozovaného Non Collective, který shořel v důsledku poruchy elektrické instalace.

Co se týče Palestiny, co na to říct – solidarita nezná hranic.

Benefiční koncert na pomoc při obnově squatu Tarima Flying House

Rád bych se také zeptal na tvůj pohled do budoucnosti. Vidíš naději ve filipínské společnosti? Jaké plány mají anarchisté*ky na Filipínách do budoucna? Během cest po provincii jsem viděl mnoho lidí žijících mimo městský systém, kteří se navzájem podporují a praktikují určité anarchistické ideje – často si ani neuvědomují, že to, co dělají, je v praxi anarchismus.

Mohu mluvit pouze o plánech Etniko Bandido Infoshopu. V současné době se snažíme získat finanční podporu na nákup pozemku pro náš budoucí projekt regenerace půdy / permakultury. Máme v plánu přestěhovat se na venkov a pokračovat v našich projektech a iniciativách, abychom navázali vztahy s místní komunitou zemědělců a se samotnou půdou.

Žili jsme ve městech více než patnáct let a myslíme si, že nastal čas najít větší místo, kde budeme moci dělat praktičtější věci, jako je permakultura, a sdílet je s místní komunitou.

Máš nějaké poselství, které bys chtěl předat polskému anarchistickému a antifašistickému hnutí?

Našemu kamarádstvu v Polsku a po celém světě: solidarita je naší zbraní. Udělejme nemožné možným. Naše naděje a touha žít ve svobodě jsou v našich vlastních rukou. Svrhněme stát a kapitál a vytvořme svět plný soucitu, empatie a lásky.

V neustálé rebelii,
Cris Bandido

Zdroj:
https://161crew.bzzz.net/w-ciaglej-rebelii-anarchizm-i-walka-o-wolnosc-na-filipinach/

12.12.2025 161 Crew

World Protests