Reportáž z feministické demonstrace, která prošla 11. října Prahou.

Byla neděle 11. října a Prahou procházel Pochod pro život. Na rozdíl od toho, jenž stejnými ulicemi (ne)prošel v dubnu, tenhle Pochod nebyl organizovaný Jochem a jeho bandou hňupů a jeho cílem nebyla propagace omezování práv žen a queer lidí – ale přesně naopak. Pochod byl pořádán kolektivem Praha je feministická – a Praha se opravdu feministickou být ukázala.

Sraz byl na Hradčanském náměstí, odkud se posléze i vycházelo. Už tam bylo jasné, že účast nebude malá – prostor byl zaplněný lidmi s transparenty či queer vlajkami. Pohled to byl krásný a z vrchu dodávky, která sloužila jako mobilní pódium pro proslovy, musel být ještě lepší. Jako první zaznělo úvodní slovo kolektivu Praha je feministická, po něm přišlx na řadu postupně zástupci a zástupkyně Měsíce reprodukční spravedlnosti, polsko-českého kolektivu Ciocia Czesia, ASAP, Amnesty International a v neposlední řadě kolektivu Sdruženy. Promluvilx o různých tématech, od (ne)dostupnosti interrupcí v České republice, přes tristní situaci žen a queer lidí v Polsku, po důležitost intersekcionálního feminismu.

Pochod se pomalejším tempem a za hlasitého skandování začal přesouvat na Klárov, hned za dodávkou, která teď dočasně změnila využití na mobilní reproduktor a dokreslovala již tak skvělou atmosféru všemi možnými žánry, od riot grrrl bangerů, přes pop ze začátku milénia až po postpunk. Průvod vzbuzoval zvědavé reakce turistů, kteří se v centru zrovna nacházelx, pár z nich se k chantům dokonce přidalo.

Po dosažení Klárova nastal čas na další proslovy. Sola pomáhá promluvilx o problému menstruační chudoby, Jako Doma upozornilx na to, jak se krize bydlení a bezdomovectví dotýká žen a queer lidí, a je proto (nejen) feministickým tématem, a došlo i na proslovy queeranarchistických kolektivů Dekonstrukce a Alt*Prajd. Jejich členstvo upozornilo na propojení kapitalismu a patriarchátu a nemožnosti fungovat jeden bez druhého, ale taky na důležitost organizování, budování kolektivů, vzájemné solidarity a boje proti systému „zdola“. „Pokud hledáte komunitu, safe space nebo potřebujete pomoct, ozvěte se nám,“ zaznělo na konci jednoho ze zmíněných proslovů.

Podle plánu se pokračovalo směr Kaprovka a na Mánesově mostě došlo ke střetu průvodu a blokujících – ten byl naštěstí jen zinscenovaný. Někteří a některé protestující, představující klerofašisty z Hnutí pro život (HPŽ), se před průvod postavilx s bannerem, následně průvod zahrál, jakože do nich nabíhá a pomyslně je poráží. Celá situace byla satirická a kompletně bezpečná, nicméně vedla k lehkému mentálnímu zmatení přítomné policejní hlídky.

Dosažení Kaprovky bylo asi pomyslným vrcholem celé akce. „Došlx jsme dál než klerofašisti v dubnu,“ zaznělo při dalším proslovu kolektivu Praha je feministická poté, co průvod zastavil na místě, kde 26. dubna zastavila i Jochova banda, na rozdíl od ní ale dobrovolně. Ještě před nimi promluvila jedna ze spoluautorek série článků Mezi Bohem a ultrapravicí, která se právě HPŽ a Pochodem pro život (mimo jiné) zabývá. Po obou proslovech následovalo další kolo skandování a pokus o zpěv písniček (ten pro neznalost textu účastnictvem žel moc nedopadl). Po krátké zastávce v Kaprovce se bez větších komplikací Pařížskou pokračovalo k Vltavě a pak na Štvanici, kde se nacházel cíl celého pochodu. Část účastnictva se postupně začala odpojovat, aby se vydala na propalestinskou demonstraci, jež začínala v 16.00.

Do cíle pochod došel v cca 17 hodin, sice unavený a s bolavýma nohama, ale přece. Promluvila zástupkyně environmentalistické platformy Reset, jež mluvila především o vazbách HPŽ a jiných klerofašistů na uhlobarony a oligarchy a o tom, že i ochrana životního prostředí je feministické téma. Následovalo už jen závěrečné slovo Praha je feministická a zpěv pod taktovkou Prague Revolutionary Choir. Akce byla oficiálně ukončena a většina účastnictva se odebrala na již zmíněnou propalestinskou demonstraci.

Celá demonstrace ukázala, jak silné feministické a antifašistické hnutí ve skutečnosti je. To, že se pochod udál prakticky bez komplikací, s minimálním množstvím nadávek a urážek od kolemjdoucích a bez jakéhokoliv pokusu o blokádu, dokazuje, že Praha skutečně je feministická. Přes tisíc lidí se sešlo a ukázalo, že patriarchát a fašismus nepatří nikam jinam než do propadliště dějin a že nepolevují v boji za lidská práva. Přes tisíc lidí řeklo jasné „ne“ pokusům nejen HPŽ diktovat lidem, jak mají žít. Přes tisíc lidí se postavilo za spravedlnost ve světě, kde dochází k nárůstu fašizace a konzervativismu. Přes tisíc lidí se rozhodlo nenechat ani metr patriarchátu. Přes tisíc lidí přišlo jasně říct: „Bylx jsme a budem!“

29.10.2025 -rn-

Gender Czech/slovak Event