Anarchistická federace

Den feministických zinů

Report z benefiční párty na podporu feministické publicistiky zdola

leták

Čisté nadšení a DIY spolupráce, radost sdílená v prostoru Klubu 007 v Praze na Strahově. Tak by se dal shrnout „Den feministických zinů“, který proběhl 8. února 2025. Akce byla pořádaná kolektivem feministek, ale také milovnic a autorek zinů. Jednalo se o benefiční párty, u které bylo na každém kroku cítit, že zde jde o víc než hudbu, a tak to má taky bejt! Za mě výborný počin… Vstupný dobrovolný, ale doporučený čtyři stovky. Celá akce má podpořit kolektivní publikaci o feministických zinech, která již nějaký ten pátek vzniká právě pod rukama pořádajícího kolektivu.

Večer startoval v 18.00, a to hned „zvostra“ punkovou formací Tradiční rodina z Terezína. Čtyřčlenná banda jasně upřednostňuje sdělení před hudební stránkou věci, a tak o české říkankové, ale velmi vtipné (vážné) texty není nouze. Kapela hudebně evokující např. předrevoluční Dybbuk mě z celého večera zaujala nejvíc… Tohle „tradiční“ ouvej dnešní společnosti najdeš v každý vesnici i v každym paneláku, jasná kritika patriarchálního uspořádání, klerofašistických tendencí, ale i tradic jako takových, tradic, na kterých stojí rádoby neotřesitelné hodnoty. Tradiční rodina tohle všechno narušuje a je to dobře. Třeste se, hodovníci!

Po cigárku a diskusi s pár kamarády a kamarádkami o náckovskym koncertu na Plzeňsku, kterej se čertužel koná ten samý večer bez jakékoli protiakce levice, jdeme na plzeňský Nihil Acutum. Úsporný punk s naechovaným vokálem, kytarou, bicíma a basou. Texty jsou méně výrazné oproti T. R., nicméně řeší neméně palčivé otázky ženství, jako je například mateřství. S nadhledem a vtipem se s tím však protagonistky z Plzně popasovaly – jako vždy. Následující kapelu Bibione jsem registroval delší dobu, ale není to úplně šálek mýho zapaty, takže kecáme s přátelstvem před Sedmičkou.

Po Bibione zakupuji nějaké čtivo, kterého zde také není málo. Eviduji vydání anarchofeministického zinu Přímá cesta, punkové Cerelitidy od Petry z Liberce, Bloody Mary (femipunkový diy zin), Hřmot z Plzně nebo více artová Mazinerie od Maruš. Přebaly zinů ve formátu A3 jsou také součástí výstavy u schodů do klubu. Dále se zde prodávaly DIY tisky, trika, nebo tzv. štěstíčka. Vše benefiční, potírající sexismus a podporující sociální spravedlnost! Sympatické. Na akci se postupně objevuje hodně známých a Sedmička se plní k prasknutí. Akce propojila punx, anarchistky/y i feministky/y, a tak o milá setkání není nouze.

Blíží se lucemburští Petrograd. Anarchopunková kapela, hrající od roku 1996, ženský a mužský vokál, angažované texty, sál je plný nostalgie, revolty a radosti. Petrograd přitáhl také velkou část publika, tudíž skvělý tah a krok pořádajícího kolektivu, který tak mohl myšlenku akce šířit většímu plénu.

Jako poslední vystoupili/y Levag pod taktovkou běsnícího vokálu Marie. Poměrně nově je tu druhá kytara a slušně to odsejpá. Dávám ale jen pár songů. Venku ještě posdílíme pár dojmů z celé akce s kamarádstvem, následuje dražba a pouštěčka. To už ale my valíme do Plzně a jsme vděčni za kvalitně strávený večer.


Verze pro tisk 11.2.2025 Asta/Pes

Píšou jinde

Odkazy