Recenze na knihu Vinciane Despret „Autobiografie chobotnice a jiné anticipační příběhy“

Jednou z nových knih, které byly představeny na květnovém Anarchistickém festivalu knihy v Praze, byla Autobiografie chobotnice a jiné anticipační příběhy. Se sedmi variantami obálky ji vydalo spřátelené nakladatelství Utopia Libri a představilo tak u nás dosud neznámou autorku Vinciane Despret.

Pojďme si ji na úvod také stručně představit. Narodila se v roce 1959 v Bruselu, nejprve vystudovala filozofii a poté psychologii, načež se věnovala otázkám etologie (studium chování mimolidských zvířat). Je považována za zakládající myslitelku v oblasti, která se nyní označuje jako animal studies – zvířecí studia (nový obor, v němž jsou zvířata studována mezioborovými způsoby), přičemž jádrem její práce je otázka vztahu mezi pozorovateli a pozorovanými během provádění vědeckého výzkumu. V současnosti se věnuje filozofii a antropologii vědy na univerzitě v Lutychu. Pozorný divák ji mohl zahlédnout ve francouzském dokumentu Mají i zvířata svá práva? z roku 2016, který vysílala Česká televize.

Despret standardně píše vědecké práce a články. Zabrousila ale i do oblasti beletrie a výsledkem je její Chobotnice. Přitom se ve svém fikčním vyprávění drží toho, co je jí blízké – prostředí vědeckých konferencí či záznamů pozorování. Právě z fragmentů vědeckých projevů a poznámek vybudovala tři příběhy na pozadí budoucích vědních disciplín: geolingvistiky, terolingvistiky a teroarchitektury. Tyto anticipační (tzn. že jsou předzvěstí budoucího) příběhy jsou věnovány jak zvířatům (zde konkrétně jde o pavouky, vombaty a chobotnice), tak těm, kdo je pozorují, studují či s nimi žijí v symbióze.

Autorka se prostřednictvím podrobného pozorování chování zvířat snaží změnit způsob, jakým se díváme na živé věci, a to jak na vědecké bázi, tak i prostřednictvím literární fikce. Odmítá filozofickou tradici speciesismu (druhové nadřazenosti), kde člověk sám sobě přisoudil vlastnost výjimečnosti, zatímco mimolidským zvířatům odepřel „duši“. Speciesismus se pak propisuje i do jazyka, jenž přisuzuje ostatním zvířatům pasivní vlastnosti. Despret v jednom rozhovoru uvádí: „Zajímavější je uvažovat o zvířatech jako o těch, kteří mají možnost jednat, protože nám to umožňuje vstoupit do jiného konceptuálního rámce a ponechává prostor pro intencionalitu. Pozorované jevy pak mohou vést k novým interpretacím. Pokud se na zvířata díváte jako na bytosti, které jsou poháněny výhradně potřebou přežít a rozmnožovat se, uniká vám celá řada sociálních a kognitivních dovedností, které využívají.“

V minulosti bylo zcela běžné, že vědecká obec – tvořená muži – považovala ženy za méněcenné. Podobně to bylo s etnocentrickou nadřazeností, která odmítala připustit stejné schopnosti jiným rasám či etnikům. Dnes na takové postoje můžeme hledět s hrůzou, či se jim blahosklonně zasmát. Podobně se můžeme zasmát nedávným představám o neexistenci zvířecí kultury a s ní souvisejících způsobů komunikace. Despret jde ve svých anticipačních příbězích ještě dál: „Beletrie je pro mě způsob, jak si představit, čemu se budeme smát za padesát let.“

Při čtení Chobotnice můžeme dekonstruovat vlastní antropocentrickou perspektivu a uvědomovat si, že jiné druhy mají pro nás těžko pochopitelné schopnosti a způsoby vyjádření. Nutí nás to k přemýšlení jednak nad obzory neobjeveného a (zatím) nevnímaného, a dále nad rozmanitostí biologických projevů a nad evolucí získanou adaptací. Zvlášť v době masového vymírání druhů se člověk výhledově ochuzuje o ohromnou šíři poznání a bohatosti světa, a dokonce i o nové filozofické obzory. Vždyť „každý živý tvor získává svou jedinečnou intenzitu existence jak tím, že ji předává dalším, tak tím, že ji od dalších přejímá“.

Závěr knihy v sobě nese jistou naději, že není ještě vše ztracené. S tím souvisí i poslední slova autorky ve zmíněném rozhovoru: „Máme sklon zapomínat, že mnohá vítězství byla dosažena bojem. Oživení vzpomínek na tyto zápasy je také zdrojem radostných vášní.“

Vinciane Despret: Autobiografie chobotnice a jiné anticipační příběhy. Utopia Libri, 2024. 168 stran, 280 Kč. K dostání na pagefive.com.

19.9.2024 -jk-

Recenze Kultura