Anarchistická federace

Naše těla nejsou poškozená!

Report z narušení prezentace transfobní knihy a znění proslovu, na který se nedostalo.

vlajka

Ve čtvrtek 23. května v rámci mezinárodního knižního veletrhu Svět knihy, který se prezentoval jako „demilitarizovaná zóna kulturních válek“, proběhl v poloprázdném sále (nebo spíše party stanu) Václava Havla křest transfobní publikace Nevratné poškození. Tu vydalo souběžně s životopisem Britney Spears nakladatelství Bourdon poté, co její vydání po velkém odporu zrušil Albatros.

Na začátku celé akce promluvila skrz přednahraný videovzkaz Lenka Králová, která byla velmi kritická ke knize a přirovnala ji k protižidovské literatuře ze třicátých let. Zmínila, že kniha například radí rodičovstvu, že když se jim dítě vyoutuje, mají dítěti sebrat mobil, odříznout je od světa a od kamarádstva. Dalším důležitým poznatkem bylo, jak nesnášenlivý a stigmatizující jazyk kniha používá, a to už v samotném názvu.

Následovala panelová diskuse, která ale prý z časových důvodů nebyla panelovou diskusí. Prý zvalx do diskuse „zástupce trans komunity“, ale nikdo pozvání nepřijal. Každopádně mezi řečnictvem byla spousta „zajímavých“ lidí. Například terapeut Vladislav Chvála a terapeutka Ludmila Trapková. Tvrdily*i, že tranzice nezáleží na dítěti a že je to hlavně věc rodiny, které se dítě musí chtě nechtě podřídit. V řečnictvu byli také sexuolog Ondřej Trojan a Tomáš Koblížek.

Nemohlx jsme to nechat jen tak, a tak jsme se rozhodlx událost narušit. Skandujíce „naše těla nejsou poškozená“ jsme vstoupilx na pódium a chtělx jsme přečíst text, který je níže uveden v plném znění. Security a policie však bývají na trans lidi dobře připraveny, a tak byly v sále během pár vteřin, nestihlx jsme tedy náš text přednést, ale aspoň jsme několik výtisků rozdalx přítomným sledujícím a ukázalx jsme, že nehodláme přistoupit na debatu o vlastní existenci a že si nenecháme vzít autonomii, co máme. V tom budeme pokračovat!

Proslov v plném znění:

Jsme zde kvůli křtu knihy Nevratné poškození od autorky Abigail Shrier. Někteří ze zvědavosti, jiní z principu zachování „svobody slova“ a další i z přímé podpory poselství knihy. My jsme trans lidé a přišlx jsme vám říct několik slov o autorce a o Nevratném poškození – knize, která je lživá, transfobní a dopadem své zprávy vyloženě nebezpečná.

slova mají následky

Transfobie není marginalizovaná pozice, je mainstream. Kolik vyšlo v češtině knih o trans tématech od trans lidí? Kolik prostoru dostávají v českých médiích pozice transfobních lidí nebo pozice sexuologické? Zákon o sterilizacích musel zrušit Ústavní soud, neboť vláda ani poslanecká sněmovna nejevily zájem. Ptejte se také, čí pozice budou z vydání této knihy benefitovat nejvíce, zamyslete se, s jakými lidmi zde v sále sedíte.

Svoboda slova neznamená, že slova nemají následky. Slova v této knize a její vydání budou mít za následek smrt trans dětí. Už teď se pod vlivem této knihy mění v USA zákony. Až se nějaký 15letý trans kluk konečně odhodlá vyoutovat se svým rodičům a ti budou hledat informace o trans lidech, narazí na tuto knihu a tranzici mu zakážou, to klidně povede k jeho smrti.

Slova totiž vytvářejí naši materiální realitu. Ať si Bourdon knihu vydá, ať si dělá reklamu z toho, jak je chce „umlčet“ proradná „trans lobby“. Ale vězte, že podporou této knihy aktivně ubližujete trans lidem. A jakou kvalitu že mají tato slova? Shrier lže. Česká společnost tleská, když se vyvracejí informace např. z ruských dezinformačních webů, ale současně nám není umožňováno stejnou měrou oponovat dezinformacím o trans lidech. Zde je proto jen pár příkladů lží, které Abigail Shrier zveřejňuje:

„Testosteron dodává energii a potlačuje úzkosti.“

„Patnáctiletá holka může jít na genderovou kliniku bez povolení rodičů nebo žádanky z psychologie, a ten samý den odejít s receptem na testosteron.“ Toto není pravda v žádné zemi umožňující tranzici.

Shrier tvrdí, že „ve většině případů – v téměř 70 procentech – se genderový nesoulad vyřeší s časem“, a tedy by se mládeži neměla poskytovat možnost tranzice, či alespoň blokátorů puberty. Tato statistika není pravdivá.

Autorka také tvrdí, že „velké množství dětí, které o sobě říkají, že jsou transgender, jsou ve skutečnosti LGB a bojí se to přiznat, neboť transgender identia s sebou nese méně stigmatu“. Skutečná data poukazují na přesný opak.

Shrier se absolutně nezajímá o perspektivy trans mládeže a zdravotnictva, které s ní pracuje. Soustředí se především na pohledy rodičů a transfobní veřejnosti. Namísto naslouchání potřeb trans lidí je bagatelizuje a přirovnává k sociální chorobě, v které se trans lidé navzájem udržují. Být trans Shrier přirovnává k mentální anorexii, bulimii či zapojení v kultu. Ignoruje pluralitu dat, která ukazují, že po zpřístupnění gender-affirming péče se duševní zdraví trans lidí naopak dramaticky zlepšilo.

opravdu to není věda

Nakladatelství Bourdon dává ke knize úryvek z recenze od Psychology Today, který knihu kritizuje za nevědeckost a nedostatek dat, ale vytržením z kontextu se snaží implikovat, že text Shrier vůbec je vědeckou publikací.

Shrier popularizuje dávno vyvrácenou a vědecky nepodpořenou teorii „Rapid onset gender dysforie“ a prezentuje ji jako faktickou tezi své knihy. ROGD byla vytvořená na základě rozhovorů a textů od rodičů trans dětí, kteří se sdružovali na fórech a přesvědčovali se navzájem, že je správné děti v tranzici nepodporovat. Shrier též podporuje názory Raye Blancharda, které jsou založeny na desítky let vyvrácených transfobních teoriích. V textu se Shrier odkazuje v nejlepším případě k sekundárním zdrojům, přičemž většinou jde o zdroje typu YouTube či internetová fóra.

Shrier představuje rodiče (hlavně matky) jako znalé svých dětí, přitom je zcela běžné, že v pubertě ví rodiče o svých dětech naprosté minimum. V knize se autorka aktivně snaží svou rétorikou rodiče vyděsit. Nejde jen o argumentaci, ale skutečnou snahu je přesvědčit, aby svým dětem nevěřili.

Shrier mluví o „prudkém nárůstu“ trans identifikace, přičemž ignoruje obecný vliv toho, že společnost dnes trans osoby přijímá o něco lépe, a z toho důvodu se lidé tolik nebojí jít s barvou ven. I větší procento trans chlapců oproti trans dívkám v populaci lze snadno vysvětlit tím, jak společnost negativněji stigmatizuje projevy feminity u „chlapců“. Analogií k „prudkému nárůstu“ trans identifikace je prudký nárůst populace s dominantní levou rukou poté, co se skončilo s přeučováním dominantní ruky na pravou.

Blokátory puberty dávají trans mládeži čas se do budoucna rozhodnout, jak pokračovat. Oddálení všech trvalých změn, i těch způsobených biologickou pubertou, snižuje tlak na mládež učinit trvalejší rozhodnutí. Shrier však tvrdí, že zabránit dítěti v tranzici a nutit ho podstoupit biologickou pubertu jim nijak neublíží. Autorka neklade důraz na tělesnou autonomii, ale je posedlá otázkou plodnosti osob, které prezentuje jako „dívky“. Nikoliv náhodou používají podobnou rétoriku hnutí proti interrupcím známá jako „pro-life“ a u nás reprezentovaná klerofašistickou Aliancí pro rodinu.

Shrier lže i o své politice. Nazývá se apolitickou, ačkoliv má její dílo jasnou ideologizovanou agendu. Přestože se Shrier hlásí k ortodoxnímu judaismu, v roce 2018 otevřeně mluvila o potřebě jeho propojení s evangelickým křesťanstvím v boji proti „progresivismu“. Shrier běžně dostává prostor v amerických alt-right médiích: Jordan Peterson, Ben Shapiro, Dennis Prager, Tucker Carlson, 50+ článků na Daily Wire. Samotný vydavatel originálu Regnery Publishing je známý pro svou podporu ultrakonzervativních až nacionalistických a neonacistických textů.

Shrier, nakladatelství Bourdon, ani dílo samotné nemá dobré úmysly. Než Nevratné poškození podpoříte, zamyslete se nad jeho záměrem a dopadem ve skutečném světě. Jeho autorka o trans lidech lže, jejich názory nebere v potaz, ignoruje vědecké studie a pod rouškou starostlivosti o „mladé dívky“ a jejich rodiče propaguje svůj skutečný cíl: aby trans lidé neexistovali. Ale my zde stojíme, jako jsme stálx pod jiným jménem před tisícem let, a jako budeme stát i za tisíc let ode dneška. Není nic jako trans „sociální virus“ nebo „ideologie“. Jsme pouze trans lidé a nechceme nic méně ani víc než být svobodní:é.


Píšou jinde

Odkazy