Filtry:
Akce
Ze světa
Z domova
Protesty
(další)
- Kultura
- Represe
- Publikace
- Válka
- Antifašismus
- Squatting
- Teorie
- Historie
- Osobnosti
- Práce
- AF/IFA
- Ekologie
- Rasismus
- Samospráva
- Recenze
- Gender
- DIY
- Ekonomika
- Volby

Třetí nekrolog od Bachmutu

S Dmitrijem Petrovem a Finbarem Cafferkeym padl v dubnu na Ukrajině i antifašista amerického původu Cooper Andrews.

Výbor odporu zastřešující anarchisty a antifašisty vzdorující Putinově invazi potvrdil, že na východě Ukrajiny v boji o tzv. cestu života do Bachmutu padl jak anarchista ruského původu Dmitrij „Lešij“ Petrov a irský antifašista Finbar „Chia“ Cafferkey, tak Američan Cooper „Harris“ Andrews. Šlo o 26letého, ale velmi zkušeného aktivistu sociálních, antirasistických a antifašistických hnutí spjatého se scénou v domovském Clevelandu.

Jeho památku uctíme samozřejmě hlavně činy – tedy další pomocí přátelům na Ukrajině poskytující vedle humanitární podpory i zázemí a výbavu bojujícím antifašistům –, chceme ale, aby se na Coopera nezapomnělo ani jako na člověka a aktivistu věřícího v lepší svět bez válek a impérií.

Výbor odporu o jeho smrti napsal: „Doma se Cooper zapojoval do obrovského množství aktivit. Byl dobrým organizátorem a instruktorem. Kromě toho byl členem týmu nezávislého média Popular Front. Se začátkem ruské invaze nemohl stát stranou a přidal se k Mezinárodní legii, aby se postavil ruskému imperialismu. Později ho jeho revoluční cesta zavedla do našich řad. Vždy na něj budeme vzpomínat jako na statečného bojovníka a spolehlivého soudruha. Svou poslední bitvu vybojoval po boku Lešije a Chii. Cooper ‚Harris‘ Andrews bude navždy v našich řadách!“

Další text od Cooperových přátel jej popisuje takto: „Už od raného mládí se zapojoval do mnoha sociálních bojů – mobilizoval se v hnutí proti rasistickým policejním vraždám Tamira Rice a Tanishy Anderson, v autonomním centru The Rhizome House, podporoval antifašistické boje, solidární aktivity při humanitárních katastrofách a poskytoval výcvik sebeobrany.

Cooper se přihlásil k námořní pěchotě, aby získal výcvik a připravil se na dráhu internacionálního dobrovolníka. Když vypukla válka na Ukrajině, cítil, že je to nejlepší příležitost, jak uplatnit své schopnosti v boji proti fašismu. V listopadu 2022 vstoupil do Mezinárodní legie. V březnu se měl vrátit domů, ale rozhodl se pokračovat společně se soudruhy z ukrajinského Výboru odporu. Před odjezdem vedl rozhovory o španělské občanské válce a historii odporu vůči fašismu. Jeho matka, Willow Andrews, nyní organizuje kampaň na podporu iniciativ, které pokračují v práci jejího syna. Říká: ‚Cooper toho za tak krátkou dobu dokázal tolik a my chceme uctít jeho práci. Doufáme, že prostřednictvím Pamětního fondu Coopera Andrewse se budou i nadále rozvíjet organizace, na kterých mu záleželo.‘ Velmi nás inspirovalo, když jsme slyšeli o jeho minulých aktivitách. Při rozhovorech s jeho kamarády a příbuznými jsme cítili kolem Coopera obrovské množství lásky. Vždy si budeme pamatovat jeho odhodlání a sílu bojovat v rámci ukrajinského odporu.“ Na závěr přikládáme překlad dopisu, který Cooper napsal kamarádům několik měsíců předtím, než padl.

„Nacházíme se v zásadním momentu války, kdy se může nejistá rovnováha zajištěná podzimní protiofenzivou ukrajinského lidu zvrátit ve prospěch agresora vlivem opotřebování obránců. Internacionalisté stojí v prvních řadách tohoto konfliktu se svými krajany – krajany skrze činy, když ne pas – a náš osud je spjat s osudy obyvatel této země. Vzhledem k tomu, že válka vstupuje do mimořádně důležité fáze, doufám, že si moji přátelé doma více než kdy jindy uvědomí, co se zde odehrává.

Po počátečním vzrušení a mediálním šílenství je snadné být unavený a dívat se na tento konflikt jako na pouhý další titulek ve zprávách, o kterém diskutují ‚experti‘, nebo ještě hůře, samolibě si vykládat neschopnost ruských ozbrojených sil jako brzký konec války. Výsledek je stále velmi nejistý, i když bylo dosaženo mnoha slavných vítězství. Ruský stát má k dispozici zdroje obrovského impéria a neopustí tento střet, aniž by se je všechny pokusil použít proti lidem na Ukrajině.

Vítězství má zásadní význam nejen pro svobodu ukrajinského lidu, ale i pro svobodu celého regionu a dalších zemí. Putinova nepotistická diktatura sahá daleko za vlastní hranice. A jeho sny o impériu jdou na úkor Ukrajinců i Rusů. Uvnitř ‚jeho‘ národa a sousedních loutkových režimů se rozmáhá povstání, které hrozí, pokud velká sázka na dobytí Ukrajiny selže.

Putinův imperialismus je nositelem fašismu (bez ohledu na to, co mohou říkat některé slaboduché korouhvičky, zatímco špiní jméno antifašismu). Putinovo vítězství by uvrhlo tento region do temného období autoritářství, z něhož nebude úniku.

V našich rukou je svět, který musíme vyhrát, a tedy boj, který vyžaduje velké oběti. Avšak jiná cesta nepřipadá v úvahu. Pro nás a všechny ostatní, kteří čelí stínu putinovské agrese, existuje pouze vítězství, nebo smrt, láska a boj.

Co se týče toho, co tu děláme, nejsme ničím výjimeční, jen další skupina bojovníků s různými rolemi. Náš čas zabírá výcvik a nuda prokládaná vzrušením a stresem z boje. Mám tu čest být součástí velkého zápasu. Doufám, že dá vzniknout svobodné Ukrajině a nejen jí.“

Poznámka na okraj

Památku padlých se obratem pokusili poplivat proruští rádobylevičáci, ruské úřady i internetoví „experti na všechno“ vyznačující se hlavně naprostou neznalostí situace. Ti začali zemřelé – ve všech případech dlouholeté aktivní antifašisty – v souladu s putinovskou propagandou či dalšími bludy označovat za zmanipulované hlupáky, „bandity“ či „ultranacionalisty“. K poslednímu přispěl i hnusný oportunismus jedné z nacionalistických skupin bojujících za Ukrajinu také poblíž Bachmutu, jež se pokusila zemřelé si lživě „přivlastnit“.

Anarchistický Výbor odporu shrnuje:

„Nedávno jsme obdrželi informaci, že se někteří političtí podvodníci snaží udělat ze smrti našich soudruhů PR kampaň.

Prohlašujeme následující:

1. Přestože se v průběhu své činnosti museli střetávat a komunikovat s lidmi a skupinami odlišných politických názorů, jak si v současnosti žádá situace, nemůže to v žádném případě vrhat stín na pověst hrdinů.

2. Až do své smrti zůstali přesvědčenými antifašisty a anarchisty, což se odráží v textech, které po sobě zanechali, a ve vzkazech ze sociálních sítí, vzkazech rodinám a vzpomínkách přátel a příbuzných.

Vyzýváme vás, abyste nevěřili fámám a důvěřovali informacím od skupin, k nimž byli naši padlí kamarádi přidruženi.“