Proč chce Finsko do NATO?

Rozhovor se známým finským anarchistou

Yavor Tarinski z řeckého libertinského časopisu Aftoleksi udělal rozhovor s Anttim Rautiainenem z finské antiautoritářské skupiny A-ryhmä o nejnovějším vývoji ve Finsku, které se uchází o členství v NATO.

Můžeš na začátek říct něco o sobě a svých aktivitách?

Žiju v Helsinkách ve Finsku a účastním se aktivit místní anarchistické skupiny A-ryhmä, která byla založena v roce 2006. A-ryhmä je součástí Autonomní revoluční severské aliance (ARNA), a to spolu s řadou dalších skupin z Dánska, Finska a Švédska. V letech 1999–2012 jsem žil v Rusku, kde jsem se podílel na činnosti anarchistické organizace Autonomní akce. V roce 2012 jsem byl kvůli svým politickým aktivitám z Ruska vyhoštěn.

Můžeš nám říct pár slov o stavu libertinského/antiautoritářského myšlení a praxe ve Finsku?

Anarchistické a antiautoritářské myšlenky se do Finska dostaly v době ruského impéria a měly vliv i na velké komunity finských emigrantů v USA a ve Švédsku. Ve Finsku bylo v letech 1939–1967 jen několik osamocených anarchistů, ale od té doby už existuje určitá kontinuita. Většina skupin jsou uzavřené afinitní kolektivy nebo se soustřeďují kolem nějakého projektu, naše skupina je otevřená novým lidem.

Existují nějaké vazby mezi finskými grassroots hnutími a hnutími v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině?

Naše skupina má úzké vazby na ruské antiautoritářské hnutí. Od roku 2014 se podílíme na organizaci festivalu „Děda Mráz proti Putinovi“ v Helsinkách, který nabízí ruským grassroots hnutím možnost shromáždit se bez obav z represí. V letech 2021 a 2022 se ale nekonal, protože pod záminkou covidu byly uzavřeny hranice. Plánujeme ho znovu uspořádat v lednu 2023 a nazvat ho „Svátek po moru“. Ve Finsku je nyní také komunita ruských anarchistických a antifašistických uprchlíků a v poslední době přišlo i několik Ukrajinců.

Jaký byl dosud váš praktický postoj k válce na Ukrajině?

Podporujeme ukrajinské anarchisty, kteří se zorganizovali do Výboru odporu a bojují po boku ukrajinských teritoriálních obranných sil a dalších armádních jednotek. Kromě toho podporujeme nenásilné i násilné akce ruských anarchistů proti válce. Ve finské společnosti se najde jen velmi málo sympatií k ruské politice a také velmi málo pochopení pro tvrzení, že válku vyprovokovalo NATO. Dokonce ani většina tradičních komunistů se k této linii nehlásí.

Jak se ruská invaze na Ukrajinu dotkla lidí ve Finsku?

Zatím nijak výrazně. Existuje široká solidarita s ukrajinským lidem. Proběhly velké demonstrace organizované především ukrajinskou komunitou ve Finsku. Hodně solidarity s uprchlíky. Ale většina lidí žije jako obvykle. Omezení a zákazy dovozu z Ruska budou zvyšovat životní náklady jako všude v Evropě. Finsko je do jisté míry závislé na dovozu ruské energie, ale méně než například Německo. Drtivá většina lidí podporuje ještě širší sankce, než jaké zatím stanovila EU, a naše skupina je podporuje také. Ve Finsku nejsou žádní běloruští anarchisté, ale podpořili jsme zde protesty místní běloruské komunity. Běloruští migranti mají často velmi pozitivní postoj k běloruským anarchistům, i když sami anarchisty nejsou.

Jak silný je pocit, že by Rusko mohlo napadnout i vaši zemi? Jaká je podle tvého vlastního odhadu pravděpodobnost, že se tak skutečně stane?

Nemyslím si, že je to příliš pravděpodobné. S Ruskem nemáme žádné trvalé spory, takže jediná možnost, jak by mohla začít válka, je, že by se konflikt v nějakém jiném regionu rozšířil na sever kvůli vojenským spojenectvím Finska. V Itálii, Portugalsku, a dokonce i v Británii jsem viděl opravdu nesmyslné zprávy o panice ve Finsku, ale nic z toho není pravda. Jediní lidé, o kterých vím, že se bojí, jsou expati v jižní Evropě, kteří sledují nesmyslné mediální zpravodajství v tamních zemích.

Můžeš nám stručně představit ústřední politický postoj Finska ve vztahu k ruskému státu?

Během studené války bylo Finsko v podstatě kapitalistickým spojencem Sovětského svazu, trochu jako zrcadlo Číny, která byla státně socialistickým spojencem USA. Tento postoj prosazovala nejen prosovětská levice, ale třeba i segmenty průmyslu, pro které byl obchod se SSSR velmi výhodný.

Po skončení studené války se finské politické elity rozhodly vstoupit do Evropské unie, ale přesto si udržovat co nejlepší vztahy s Ruskem. Obecně lze říci, že za posledních 100 let existovaly tři hlavní nálady spojené se vztahem Finska k Rusku a Sovětskému svazu.

1. Strach
2. Optimismus, že s Ruskem lze vydělat spoustu peněz
3. Nedůvěra vůči Západu

To poslední je způsobeno tím, že během zimní války [1939–1940, SSSR bez vyhlášení války zaútočilo na Finsko] žádná země nezasáhla na podporu Finska, ačkoli Finsko bylo členem Společnosti národů a mělo blízké a přátelské vztahy s Velkou Británií a Francií. První dva body jsou důvodem, proč bylo 80 % Finů až do 24. února letošního roku proti členství v NATO. Od té doby převládá bod č. 1, který je podle průzkumů veřejného mínění důvodem, proč je nyní proti méně než 20 %.

Existuje mezi oběma zeměmi nějaká otevřená politická konfrontace nebo zákulisní problém, o kterém bychom měli vědět?

Ne, navrácení území ztracených ve druhé světové válce bylo ještě v 90. letech 20. století menším politickým tématem, ale dnes už o tom nikdo nemluví.

Co pro vás znamená zrušení neutrality ve světle možného začlenění Finska do NATO? V nedávném prohlášení A-ryhmä uvedla, že Finsko jako člen EU je již ve vojenské alianci se všemi ostatními členskými státy, a je tedy v jistém smyslu již „chráněno“. To znamená, že vstup do NATO by nebyl ani tak otázkou obrany jako identity?

Ke zrušení neutrality nedošlo. Smlouvy EU obsahují klauzule o společné obraně, takže Finsko je již vojensky sladěno s ostatními zeměmi EU.

Je pravda, že EU nevytváří konkrétní plány společné obrany ani nepodniká vojenská cvičení, protože členové EU, kteří jsou již členy NATO, je považují za zbytečné. Je však naprosto vyloučené, že by Rusko napadlo Finsko, obsadilo Helsinky, vytisklo si vlastní eura a Německo a Francie by pak řekly „to není naše věc“. Obrana NATO by samozřejmě mohla reagovat rychleji, protože existují společné plány a USA mají mnohem silnější armádu než Německo a Francie. Ale válka mezi Finskem a Ruskem by se přesto vždy stala válkou EU/NATO vs. Rusko, i kdyby Finsko do NATO nevstoupilo.

Takže v podstatě hlasití stoupenci NATO ve Finsku podporují NATO především jako identitu, a to kvůli přání plného přijetí do „společenství demokratických západních hodnot“ – tedy tradic západního imperialismu. V praxi by se to od stávající situace lišilo jen málo. Nyní samozřejmě podpora NATO značně vzrostla a u většiny jejích nových příznivců není tato podpora dána identitou, ale strachem a přáním říct Putinovi „jdi do prdele“.

Existují nějaká alternativní a/nebo libertinská finská média, na která bys mohl upozornit, abychom si v budoucnu mohli udělat přesnější představu o tom, co se ve Finsku děje?

A-ryhmä nemá vlastní webové stránky, ale jsme přítomni na různých sociálních sítích. Málokdy publikujeme v angličtině, protože se zabýváme převážně domácími tématy, která mimo Finsko téměř nikoho nezajímají.

Telegram: https://t.me/aryhma
Facebook: https://www.facebook.com/aryhma/
Instagram: https://www.instagram.com/aryhma/
Twitter: https://twitter.com/A_ryhma
Youtube: https://www.youtube.com/user/AryhmaHelsinki
Twitch: https://www.twitch.tv/aryhma
Soundcloud: https://soundcloud.com/aryhma
Spotify: https://sptfy.com/a-ryhma

A zde jsou další anarchistické zdroje z Finska:
Takku: DIY mediální projekt se svobodným publikováním
Toimitus: Libertinský online projekt
Makamik: Antiautoritářský prostor v Helsinkách
Mustan Kanin Kolo: Anarchist infoshop in Helsinki
varisverkosto.net: Antifašistická síť
Kapinatyöläinen: Anarchistický časopis vycházející od roku 1989
Pinkkimusta: Queer-anarchistická kolektivní média

Zdroj:
https://freedomnews.org.uk/2022/05/20/interview-with-a-finnish-anarchist/