Smrt Stanislava Tomáše nezůstane zapomenuta

Fízlové by nejraději zametli své smrtící jednání pod koberec. Romové to nechtějí dovolit. Stojíme rozhodně na jejich straně.

V čem je smrt Roma Stanislava Tomáše jiná než smrt mnoha dalších Romů, za kterou mohli policajti? Zákrok fízlů, který jí bezprostředně předcházel, tentokrát natočili na mobil náhodní svědci a zveřejnili ho. Policejní brutalitu tak nešlo ututlat jako už tolikrát předtím.

Kauza smrti Stanislava Tomáše měla totiž ohlas i v zahraničí. Informovaly o ní deníky Daily Telegraph, Guardian nebo Washington Post i nezávislé osobnosti jako Andrew Stroehlein, evropský mediální ředitel organizace Human Rights Watch. Zdůrazňují především fakt, že videozáznam policejního zákroku silně připomíná policejní vraždu George Floyda a že české instituce a politici dehonestují oběť zákroku a vzácně se shodují na tom, že policejní zákrok byl zákonný a oprávněný, aniž proběhlo nezávislé prošetření policejního postupu nebo byla k dispozici podrobná pitevní zpráva. Připomínají také dlouholetou diskriminaci Romů v Čechách a zdejší zakořeněný rasismus a xenofobii.

Rada Evropy vydala prohlášení, kde „požaduje naléhavé, důkladné a nezávislé vyšetřování nedávné smrti Roma v České republice poté, co byl zadržen policií. Záběry pořízené 19. června v Teplicích ukazující policejní zásah proti Romovi, který později zemřel v sanitce, jsou alarmující a vyvolávají řadu otázek ohledně okolností této tragické události“.

Vykrucovat se a vyhrožovat

I proto policie ohlásila na čtvrtek 24. června tiskovou konferenci k diskutované kauze, která ovšem ze všeho nejvíc připomínala profesionálně připravený manipulativní tyátr, kde se odváděla pozornost přesnými čísly (ovšem s vynecháním délky doby zakleknutí), kde se šikana svědků maskovala jako šetření násilí proti úřední osobě a nedovoleného nakládání s drogami a kde se nakonec vyhrožovalo veřejnosti stíháním za vyjadřování či šíření vlastních (tj. jiných než policejních) názorů na celou teplickou událost.

Z odpovědí na otázky novinářů pak bylo evidentní, že skutečná fakta fízlové tají nebo nemají k dispozici, protože se jim povedlo zpochybnit vlastní předcházející verze události. Původně policejní prohlášení skálopevně tvrdila, že Tomáš skonal v sanitce. Na tiskové konferenci už z toho byla nemocnice (zjevně ve snaze, co nevíce oddálit smrt od policejního zákroku), aby se v přívalu dotazů ukázalo, že vlastně zpovídaní policejní papaláši nejsou schopni dát jednoznačnou odpověď.

A mimochodem, ten, kdo jim tiskovku zrežíroval, do ní nezařadil ani slůvko lítosti na smrtí člověka. Navíc přítomné policejní šarže nedokázaly ani pořádně skrývat, jak je tato kauza obtěžuje, když z jejich pohledu nejde vlastně o nic, co by stálo za pozornost. Co na to říct? Snad jen: ACAB.

My chceme pravdu!

V sobotu 26. června proběhlo v Teplicích pietní shromáždění za zemřelého Stanislava Tomáše. Přesně týden od jeho smrti se na místě, kde mu policie šlápla na krk, sešlo několik set lidí, převážně Romů – protože Stanislav Tomáš byl Rom a jeho smrt i následná reakce policie, ministra vnitra a premiéra jsou jasným projevem rasismu a pohrdání životy Romů a Romek.

Organizace shromáždění se skvěle ujal romský aktivista Jožka Miker, který na úvod vyzval přítomné k minutě ticha za všechny, kteří zemřeli kvůli policejnímu násilí. Řekl také, že promluvit k ostatním může každý, kdo bude chtít. Díky tomu zaznělo postupně vlastně všechno, co je na kauze nejpodstatnější: všichni jsme lidi, nezáleží na barvě pleti, nezáleží na tom, jestli je někdo narkoman, všichni máme mít stejná práva. Jednotliví mluvčí upozornili na to, že politici profitují ze zdejšího rasismu a přehlížejí nebo popírají diskriminaci Romů; že tenhle stát rozkrádají politici, ale ve vězení sedí Romové, když ukradnou něco k jídlu; že policie zatajuje důkazy a zastrašuje Romy, kteří byli očitými svědky policejního zásahu; že to není zdaleka poprvé, kdy policajti způsobili smrt člověka, a protože to byl Rom, nemuseli za to nést žádnou odpovědnost; že fízlové neposkytli nehybnému Tomášovi první pomoc. Přítomní žádali řádné nezávislé vyšetření smrti Stanislava Tomáše a omluvu za to, že kvůli policejnímu zákroku zemřel člověk, a oznámili ustavení krizového výboru, který teď vznikl kvůli nečinnosti Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a Agentury pro sociální začleňování. Krizový výbor by měl ve středu 30. června jednat s členy vlády, aby jim přímo sdělil uvedené požadavky.

Promluvy byly prokládány modlitbami, zpěvem romské hymny a spontánním skandováním: „My chceme pravdu!“, „Hanba policii!“, „My jsme tady doma!“…

Jožka Miker také vyřídil vzkaz od Mezinárodní romské unie, že lidé zapalují svíčky u českých vyslanectví v řadě zemí světa. Ve vzkazu od předsedy Českého helsinského výboru se pak připomínalo, že Romové to v Česku mají tisíckrát těžší než běžný občan, když usilují o vlastní důstojnost. Velmi silné poselství bílé majoritě vyjádřil jeden z řečníků-neromů: aby se tu vůbec mohlo něco změnit, nejde žít vedle Romů, majorita musí žít s nimi.

Na vaše nářky máme obušky

Kolem půl čtvrté byla pietní akce zakončena, ale smutek zastínilo rozhořčení přítomných, a tak stačil minimální impulz, aby se lidé rozhodli jít k nejbližšímu policejnímu oddělení dát najevo svůj názor.

Ulicemi šli za skandování hesel „My jsme lidi!“ a „Stop rasismu!“. Když narazili na těžkooděnce a nemohli v pochodu pokračovat, vysvětlovali aspoň jim, o co jde: „Chceme jen spravedlnost.“ Dva Romové fízlům nabízeli, že se nechají zatknout a zakleknout. Skandovalo se: „Policejní vrazi! Pojďte nás zabít!“

Během pár minut dorazily tři policejní antony napěchované dalšími robokopy a zazněla policejní výzva, aby se přítomní do deseti minut rozešli, jinak bude následovat zákrok.

Část Romů výzvu uposlechla, další odešli, když se vydatně rozpršelo – a tak tentokrát fízlové nikoho nemlátili ani nedusili. Přesto se ukázala další podobnost s případem George Floyda. I ve Spojených státech vyšli Afroameričané do ulic vyjádřit svůj žal a rozhořčení a i na ně čekala odpověď v podobě obušků a ozbrojených policejních jednotek. Kde se ale jakákoli podobnost ztrácí, je odsouzení zasahujícího policisty, jenž dostal za svůj zákrok 22 a půl roku vězení, když byl shledán vinným z vraždy druhého stupně. S přístupem policejních a politických špiček, které staví na rasistických předsudcích, jež sdílí nemalá část majoritní společnosti, to spíš vypadá na udělení medaile. Ale o zasahujícího policistu nejde. On sám je jen produktem instituce, která si osobuje monopol na násilí a nechová žádný respekt k životům těch nejchudších, lidí s jinou barvou pleti, bezdomovců a narkomanů.

Odpor žije, boj pokračuje

Fízlové a politici si musí uvědomit, že proti nim nestojí jen rozhořčení Romové a Romky, na jejichž city a postoje vždy zvysoka kašlali, ale také část bílé majority, která nepropadá předsudečnému rasistickému hlupáctví. Romové v tom nejsou sami. Pokud chtějí na jejich rozhořčení reagovat obušky, musí je vytáhnout i na neromy, kteří se nehodlají smířit s předem připraveným výsledkem vyšetřování smrti Stanislava Tomáše. To jim bezesporu nebude činit potíže. Tak snadno nás ale neumlčí. A tak s mottem „černí, bílí, spojme síly“ zveme na další akci proti policejní brutalitě a zabíjení, která nese název NA ROMSKÝCH ŽIVOTECH ZÁLEŽÍ / ROMA LIVES MATTER. Bude se konat ve středu 30. června od 18 hodin na Palackého náměstí v Praze.

Teplice, 26. června 2021