Boj za práva žen je stále aktuální, jak sám o sobě, tak jako součást boje za sociální spravedlnost.

Nakladatelství Neklid vydalo nedávno manifest Feminismus pro 99 %. Jeho autorky se zabývají mimo jiné sociální reprodukcí a poznamenávají, že boje za sociální reprodukci zahrnují mnohem více – „patří k nim komunitní hnutí zdola za dostupné bydlení, zdravotní péči, potravinovou bezpečnost a nepodmíněný základní příjem, boje za práva migrantů, pracujících v domácnostech a ve veřejném sektoru, kampaně za vznik odborů pracujících v sektoru sociálních služeb v soukromých pečovatelských zařízeních, nemocnicích a školkách a boje za veřejné služby jako denní stacionáře a péče o seniorky a seniory, za kratší pracovní týden a štědře placenou mateřskou a rodičovskou dovolenou“. A dále píší, že „pokud se tyto požadavky sečtou, stávají se voláním po zásadní reorganizaci vztahu mezi produkcí a reprodukcí: za společenské uspořádání, které upřednostňuje životy lidí a sociální vazby před produkcí pro zisk. Za svět, v němž lidé jakéhokoli genderu, národnosti, sexuality a barvy pleti kombinují sociálněreproduktivní činnosti s prací, která je bezpečná, slušně zaplacená a bez obtěžování.“

V současné korovavirové krizi se ukazuje více než kdy jindy, jak jsou kapitálu lhostejné lidské životy. Stále musíme poslouchat z úst mluvčích hájících jeho zájmy, že ochrana lidských životů a zdraví nesmí stát v cestě ekonomice. Nejsou to ale vlastníci a šéfové, kdo by krizí trpěli. Jsou to především obyčejní pracující nucení chodit neustále do práce, i když jim tam hrozí nebezpečí nákazy. Jsou to samoživitelky, které po roce pandemie sotva vyjdou s penězi. Je to zdravotnický personál, tvořený z velké části ženami, který doslova nasazuje vlastní životy a zdraví v první linii boje s pandemií. Jsou to vyučující (opět převážně ženy), nucení vzdělávat děti a mládež na dálku a předstírat, že nejde o paskvil připomínající ze všeho nejvíc manažerskou schůzi sociopatů. A jsou to opět ženy, které čelí zvýšené zátěži v domácnostech, při péči o děti, rodiče a prarodiče.

Jsme stále ve vleku patriarchálního myšlení starých technokratů, kteří vyzbrojeni několika ekonomizujícími poučkami vzhlížejí jen k nesmyslným číslům, zcela opomíjícím životy a zdraví lidí, kvalitu jejich života, důstojnost podmínek, v nichž žijí, a stejně jako jsou pro ně lidé jen zdrojem zisku, i na přírodu nahlížejí jako na cosi, co je nutné vyplenit.

Mimo to neustávají zpátečnické tendence černoprdelníků, kteří chtějí diktovat (a třeba v Polsku bezohledně diktují) ženám, jak smějí nakládat se svými těly.

Odmítáme jejich svět plný vykořisťování, nerovnosti a sociální nespravedlnosti.
Odmítáme kapitalismus, patriarchát a náboženské tmářství.
Chceme svět, kde je na prvním místě lidský život, zdraví a důstojnost.
Chceme svět svobodných a sobě rovných žen a mužů.

8.3.2021 AF

Gender