Reportáž z demonstrace na podporu autonomie v Rojavě, která čelí tureckým okupačním jednotkám.

Ihned poté, co turecký autokrat Erdoğan zveřejnil svůj záměr na vojenskou okupaci severní Sýrie, bylo jasné, že útok jeho armády nezůstane bez odezvy. A tak už delší dobu kolovala výzva, že v Den X, vyjdou lidé do ulic, aby se postavili za rojavskou samosprávu, která je hlavním cílem Erdoğanových válečných choutek. Už pokořil politickou opozici a kurdskou menšinu ve své zemi, přivádí ho však k nepříčetnosti, že by hned za hranicemi jeho říše mohla vyrůstat společnost založená na svobodě, samosprávě, rovnosti mužů a žen a se silným environmentálním akcentem, a to vše ještě v režii Kurdů a Kurdek.

Den X nastal ve středu 9. října. Turecké dělostřelectvo začalo ostřelovat města v pohraničí, ani letectvo nezahálelo, zatímco Erdoğanova propagandistická mašinerie, která nazvala operaci „Pramenem míru“, pokračovala ve lžích o nutnosti vyhnat teroristy a zajistit v oblasti mír a přesunout sem uprchlíky. Ve stejný den se v mnoha městech po celém světě, zejména pak v Evropě, narychlo sešli lidé, kterým je počínání turecké vlády nanejvýš odporné. U nás k takovým setkáním došlo v Brně a v Praze.

V hlavním městě dorazilo po šesté večer něco málo přes sto lidí na Palackého náměstí, a to i přesto, že deštivé počasí tomu zrovna dvakrát nepřálo. O smyslu akce na první pohled vypovídaly transparenty s nápisy „Dovolená? Určitě ne v Turecku. Žádné peníze pro diktátora“ a „Solidarity with Rojava“. Nechyběly ani kurdské prapory, včetně vlajek milic YPJ a YPG, stejně jako vlajka anarchistická. Akci organizačně zajišťoval Výbor na obranu revoluce v Rojavě, ve kterém se mimo jiné angažují také členové a členky Anarchistické federace.

Celá protestní akce byla složena z několika projevů, jež na začátku a na konci rámovaly reprodukované kurdské písně. Výboru patří pochvala za dobré ozvučení, které nebývá u tak narychlo svolaných akcí pravidlem, a skvělé moderování. První vystoupila zástupkyně výboru, která uvedla důvod celé akce a prohlásila: „Obyvatelé Rojavy v čele s kurdskými milicemi YPG a YPJ svedli v posledních letech hrdinský boj s fanatiky takzvaného Islámského státu. Tehdy je Západ zahrnoval díky a sliboval jim přátelství. Dnes, když je Islámský stát v troskách, se pozornost velmocí odvrací. Americký prezident nečekaně oznámil, že z oblasti stahuje své jednotky. Ty dosud tvořily nárazníkové pásmo mezi Syrskými demokratickými silami a autoritářským Tureckem, jemuž je Rojava dlouhodobě trnem v oku. Turci vedení nacionalistou a novopečeným diktátorem Erdoğanem mají druhou největší armádu v NATO. A tuto strašlivou sílu chtějí obrátit na Rojavu, aby zdejší unikátní demokratickou alternativu zadupali do země.“ V závěru prohlášení jmenovala několik konkrétních požadavků: „Ukončení dodávek českých zbrojovek do Turecka. Aby se Česká republika vyslovila pro uvalení mezinárodních ekonomických i politických sankcí na Erdoğanův režim. Aby česká vláda podpořila požadavky Syrských demokratických sil, například na zajištění bezletové zóny nad Sýrií.“

Poté dostal slovo Martin Karim ze skupiny Československo-kurdská solidarita. Ten se kriticky pustil do oportunistických postojů Trumpa a Babiše, apeloval na ekonomický tlak ze strany Evropské unie na turecký režim a zmínil, že invaze do Rojavy má na svém kontě první civilní oběti. Vedle něj promluvil ještě mluvčí globální středoškolské iniciativy Fridays for Future (FFF) Petr Doubravský, jenž zmínil environmentální rozsah rojavského projektu demokratického konfederalismu, odsoudil agresi a podpořil tamní aktivisty FFF. Stojí za připomenutí, že právě tato skupina FFF spolu s děním v Rojavě byla předmětem jednoho z proslovů na nedávné Stávce za klima.

Poté byla přehrána audionahrávka se vzkazem našeho kamaráda, který se nachází v blízkosti turecko-syrské hranice, kde pomáhá zajišťovat zdravotní pomoc. V pozadí byla znát hektičnost tamního dění. Celý jeho vzkaz zněl: „Ahoj přátelé, chtěl jsem vám poslat rychlou zprávu ze Serê Kanîyê – Ras al-Ayn, kterou právě začala bombardovat turecká armáda, která se sem chystá poslat i 14 000 džihádistů pod umbrellou Free Syrian Army. Nemám moc času a ani moc prostoru komunikovat přes internet, lidi jsou tady v tunelech. Dnes odpoledne, před pár hodinama začalo bombardování. Situace je tady hodně vystresovaná, každopádně zprávu, kterou jsme chtěli poslat, je taková… Tady lidem už nezbývá nic jiného než bojovat, jakékoli protesty jsou u konce. Co se boje týče, štěstí na naší straně zas tak moc velké není a je potřeba, aby se lidi začali ozývat zvenku. My doma jsme tadyto zažili v naší historii několikrát, ať už z pozice revolucionářů nebo z pozice lidí žijících v Československu. To, co se stalo tady, je to stejné. To stejné, co se stalo v Mnichově, se teď stalo tady. Lidi teďka čelí naprosto sami okupaci druhé největší armády NATO, která se sem chystá poslat džihádisty a udělat naprostou etnickou čistku. Teď je to na lidech zvenku, jakou akci jak zvolí, aby jejich hlas byl co nejvíc slyšet. Rojava není rozhodně ráj, každopádně je to naděje. Nejenom naděje pro Blízký východ, pro svobodu žen, ale i naděje pro to, že jiný svět je možný. My se pokusíme poslat další zprávy, pracujeme tady v nemocnici, se spoustou dalších mezinárodních lidí, ale hlavně s místními, kteří stojí bok po boku a snaží se zastavit těžkou techniku svými vlastními těly a se zvedlýma rukama nad hlavou. Z Rojavy ze Serê Kanîyê vás všechny zdravíme a musíme ukázat, že internacionalismus znamená víc než jen slova.“

Vzkaz dokresloval vážnost situace, takže atmosféra byla spíše sklíčená. Nebylo tedy ani moc skandování s výjimkou hesla „Ať žije mezinárodní solidarita“. Celá akce byla zakončena ani ne do hodiny výzvou, že kdo má možnost, může podpořit protest zde žijících Kurdů, který se v danou chvíli odehrával před tureckou ambasádou. Zaznělo také ujištění, že další akce proti agresi v Rojavě budou následovat.

Asi 30 lidí se následně přesunulo na druhý břeh Vltavy, aby vytvořili efektní fotografii vyjadřující solidaritu se sociální revolucí v Rojavě. Ke slovu se tedy dostala i pyrotechnika, přičemž byly použity dýmovnice v tradičních kurdských barvách (žlutá, červená, zelená).

Naše srdce jsou nyní v Rojavě.

(Další solidární akce se uskuteční v Praze na Klárově 16. října od 18.00.)

10.10.2019 AF

Z domova Akce