Zapomeň na změnu, Mexiko

Corbynovci a sandersovci dostali další facku. Pojďte k volbám a všechno bude na hovno jako vždycky.

Nedávné jasné vítězství levicového populisty Andrése Manuela Lópeze Obradora (AMLO) v mexických volbách bylo opěvováno levicí po celém světě. Obrador je vůdce Hnutí národní obrody MORENA. Do voleb šel v koalici se Stranou práce (PT) a s kleriky ze Strany sociálního setkání (PES). Jako by si naděje neosocdemáctví vybíraly konzervativní pravičáky do koalic schválně, aby pokrokovým lidem pocuchaly nervy. Vzpomeňme na Syrizu, jak se spřáhla s nacionalisty Nezávislí řekové (ANEL). Syriza se chopila vlády s masivní lidovou podporou, podobně jako Obrador a jeho stranická koláž. Potom zavedla ta nejodpornější „úsporná opatření“, což v překladu znamená: začala kopat za kapitál, banky, nadnárodní byznys. Předešlé politické loutky jen závistivě zírají. AMLO má velkou převahu v obou komorách Národního kongresu a kontroluje také magistrát Mexico City. Vyhrál také v pěti z devíti voleb do zákonodárných sborů jednotlivých států Mexika.

Po volbách Obrador sesmolil kabinet složený z těžkých kádrů předešlé reakcionářské vlády Institucionální revoluční strany (PRI) a Strany za národní akci (PAN). AMLO má širokou podporu pracujících v průmyslu a mladých voličů.

Volby proběhly v atmosféře, kterou charakterizuje bezedná průrva mezi bohatými a chudými a stát prorostlý mafií až ke kořenům. Počet vražd tu patří k nejvyšším na světě díky neslábnoucímu vlivu zločineckých gangů v zemi. Kvůli zhoršující se ekonomické a politické situaci ve Střední Americe přicestovalo do Mexika z jihu mnoho uprchlíků. V reakci na to Peña Nieto a jeho předešlá pravicová vláda uvěznili 138 000 dětí, aby si zajistili náklonnost administrativy Donalda Trumpa. Za těchto okolností se Obrador chopil moci. Voliči čekali, že s neutěšenou situací něco udělá.

Pro někoho tedy mohlo být velkým překvapením, že jedním z členů jeho kabinetu se stal Esteban Moctezuma, bývalý ministr PRI, který zavedl šikanózní opatření proti účitelům. Osmdesát tisícovek kantorů a kantorek proti nim stávkovalo. Jak už to tak bývá, byli nakonec zrazeni odborovými předáky, kteří jim doporučili, ať volí AMLO. Prsty měl také v útocích na zapatistickou samosprávu v Chiapasu. Další hyena v nové vládě se jmenuje Olga Sánchez Cordero, neúprosná podporovatelka tajných služeb. V nové vládě zasedá i Alfonzo Durazo bývalý mluvčí prezidenta Vincenta Foxe. Jedná se o drsného odpůrce migrantů Trumpova střihu, v předvolebních agitkách prodává žvásty o zákonu a pořádku. Aby se byznysmeni nehněvali, byl najat i ekonom a poradce Světové banky Carlos Urzua, hrubý odpůrce sociálního státu. Největším hovadem v této bezpáteřní partě je však Manuel Mondragón, odpovědný za útoky na demonstranty v roce 2012, které si vyžádaly lidský život a mnoho zraněných.

Zapatova armáda národního osvobození (EZLN) tak pochopitelně odmítla jakýkoliv dialog s Obradorovou partou prospěchářů. Jak by asi mohla debatovat s politiky, kteří se přímo podíleli na represích namířených proti EZLN?

Obrador se už setkal s organizacemi zaměstnavatelů, aby je ujistil: „Nehodláme nic vynucovat, budeme argumentovat a přesvědčovat… nepoužijeme sílu, pouze rozum a právo. Budeme jednat s velkou dávkou odpovědnosti… Nastává čas usmíření a národní jednoty.“ Doposud mohli mít šéfové o Obradorovi pochyby, ty však pominuly. Zapomeň na změnu, Mexiko, pojedeš v zajetých kolejích.

Obrador byl zvolen díky radikální levicové rétorice. Uvidíme, za jak dlouho jeho voliči odhalí pravou tvář tohoto státotvorného „hnutí“, jehož jedinou funkcí je demobilizovat odpor a zhatit všechny naděje na svobodnou a sociálně spravedlivou budoucnost. Zapatisté a řada komunit původních obyvatel už dialog odmítli. Brzy se zřejmě přidají učitelé, trh si totiž žádá nižší platy a horší pracovní podmínky. AMLO je dalším průhledným projevem syndromu Syriza, Podemos, Obama, Corbyn, Sanders. Ambiciózní politici ze státotvorné levice a státotvorné krajní levice lezou první na pódium a do rukou berou mikrofon, aby hnutí neprivilegovaných uštědřili další a další zradu. Volební urny nejsou alternativou, jedinou nadějí zůstává rozvoj hnutí odhodlaného uskutečnit sociální revoluci.

Zdroj:
https://www.anarchistcommunism.org/2018/07/20/mexico-is-it-business-as-usual/

Psali jsme:
https://www.afed.cz/text/6857/mexiko-puvodni-obyvatele-nevolili