Anarchistická federace

A3: Kapitalismus zabíjí

Režimy založené na nerovnosti a útlaku mají své oběti, kapitalismus nevyjímaje. Stahujte, tiskněte a šiřte srpnové číslo nástěnných novin A3!

A3

V noci 30. června 2017 zemřela v Athénách na srdeční záchvat Daniela Prelorentzou. Byla zaměstnaná jako metařka v athénské čtvrti Zografou a právě se za silných veder chystala na druhou směnu během 24 hodin a třetí během 36 hodin.

Městská správa čtvrti Zografou, která jí práci zadávala, se okamžitě snažila zbavit odpovědnosti za její smrt. Jako by neměla nic společného s tím, že Daniela byla nucena odpracovat tři směny během 36 hodin, a to bez ohledu na svůj vyšší věk a více než čtyřicetistupňová vedra. Smrt Daniely je výsledkem politiky zaměřené na totální vyčerpání námezdních pracujících. Je výsledkem zavedení takzvaného vícerychlostního pracovního režimu. V něm se lidé bez stálého zaměstnání musí podřídit jakékoli libovůli shora, pokud chtějí mít naději, že budou na práci najímáni i nadále.

Ve středu 19. července proběhl v Athénách protestní pochod ze čtvrti Ilisia do čtvrti Zografou v reakci na smrt Daniely Prelorentzou. Uspořádali ho kolektivy, samosprávné skupiny a anarchisté z východních předměstí Athén. Zúčastnilo se ho na tři sta lidí. Skončil u budovy radnice v Zografou, kterou protestující polili červenou barvou, symbolizující krev pracovníků zabitých šéfy a státem.

I u nás se pod heslem státní „aktivní politiky zaměstnanosti“ nabízejí časově omezené pracovní příležitosti. Dominuje jim právě úklid a údržba veřejných prostranství a komunikací neboli nekvalifikovaná práce počišťovače (metaře). Kdo nemá jinou volbu a nechce umřít hlady, může být rád, že u nás zůstává letní teplota pod 40 °C. Úřednické stádo totiž bedlivě dohlédne na to, aby se neflákal, jestli nechce přijít o státní almužnu. A to kupodivu před pár lety neprošel nápad, aby byli tihle veřejně prospěšní občané viditelně označeni páskou na rukávu a nesnažili se třeba skrývat svůj marný sociální status. Že by se ale za lidskou důstojnost demonstrovalo, to u nás opravdu není zvykem.

Typická je spíš jiná reakce. Jako když jeden hrdý Čech, šťastný zaměstnanec korporace, veřejně uvítal pokrokovou formu šikany ze strany zaměstnavatele (tzv. bossingu) – čipování zaměstnanců. Vůbec prý nejde o fízlování lidí. Čip pod kůží je prostě nutný k obsluze kopírky, otvírání dveří nebo k placení v podnikové kantýně. A zatím je to zdarma!

Dodnes jsme strašeni vypelichaným bubákem komunismu a před očima nám mávají Černou knihou, která vypočítává jeho oběti. Rádoby komunistické režimy řízené shora státní, byrokratickou a stranickou mocí byly jednoznačně odsouzeníhodné a jejich oběti snadno identifikovatelné. Oběti kapitalistického režimu, když nepočítáme v minulosti časté střílení do stávkujících apod., však mají často velmi individuální povahu. Vždyť je to právě vyhraněný individualismus popírající mezilidskou solidaritu, který tvoří základ kapitalistické ideologie. Starej se sám o sebe, a když na to nemáš, tak taky sám chcípni!

Lidé umírající kvůli špatné dostupnosti lékařské péče, kvůli špatným pracovním podmínkám či zdravotně nevyhovujícímu bydlení. Stres způsobující infarkty, bezvýchodnost vedoucí k alkoholismu… Statisíce indických rolníků, kteří spáchali sebevraždu poté, co se do jejich práce začaly montovat nadnárodní zemědělské korporace… Zničené komunity v rozvojových zemích, oblasti chudoby na bohatém Západě, které kapitál prostě opustil, protože mu už negenerovaly zisky… Globální obchod se zbraněmi, války vedené kvůli zdrojům či ceně ropy… Tenhle výčet nemá konce.

Pro vlády a média, které dennodenně reprodukují kapitalistickou ideologii a jsou neodmyslitelnou součástí režimu, jsou lidé jako Daniela neviditelní. Raději budou do zblbnutí blafat o teroristické hrozbě, zatímco počet obětí kapitalismu mnohonásobně převyšuje cifru mrtvých v důsledku útoků fašistů různých vyznání v evropských metropolích.

Pro nás je Daniela a další bezejmenné oběti kapitálu především člověkem, jenž má stejné právo na důstojný život jako partička bankéřů, spekulantů a politiků, kteří přivedli Řecko ke krachu. To, že oběti kapitalismu nikdo nepočítá, neznamená, že neexistují. My o nich víme a nezapomínáme. Kapitalismus je vražedný systém, ať už ze sebe dělá hráz svobody a demokracie, jak chce. Nás neoklame.

 

A3 (srpen 2017) ke stažení ZDE.

Stahujte, tiskněte, šiřte!

Nástěnné noviny A3 vydává Anarchistická federace každý měsíc. Jsou určené zejména k šíření prostřednictvím výlepu v ulicích či vyvěšování na pracovištích a ve školách.


13.8.2017 Nakladatelství AF
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Podporujeme