Bulharsko: Divoká stávka horníků

Anarchosyndikalisté podpořili horníky stávkující na východě Bulharska.

Horníci z Obročiště, kde se nachází třetí největší manganový důl na světě, vstoupili ve čtvrtek 1. června do divoké stávky. Na místě je podpořili anarchosyndikalisté z Autonomního svazu pracujících (Автономен работнически синдикат, ARS), zatímco byrokratické odbory na dole se postavily proti stávce.

Sedmnáct horníků z denní směny odmítlo vyfárat a zůstalo pět dní pod zemní. Horníci z ostatních směn, tedy přibližně 150 lidí, se připojili ke stávce. Horníci spolu s anarchosyndikalisty zablokovali hlavní bránu, aby nemohly náklaďáky důlní společnosti nic vyvézt. Stávka vypukla poté, co management odmítl dodržet letos uzavřenou kolektivní smlouvu. Ta byla výsledkem obdobných stávek v březnu, kdy horníci drželi hladovku a uspořádali početné protesty, během nichž požadovali zvýšení platů, zlepšení pracovních podmínek a přezkoumání koncesní smlouvy na těžbu. Jejich mzdy jsou extrémně nízké – mezi 230 (minimální mzda v Bulharsku) a 305 eury měsíčně. Dělníci nedostávají potřebné vybavení, žádné stravenky, nemají zajištěnou dopravu, o hrozných pracovních podmínkách v dole ani nemluvě.

Současná pětadvacetiletá koncese pro důl byla udělena v roce 1999 pravicovou vládou Ivana Kostova, který prosazoval rozsáhlou privatizační politiku. Za posledních 18 let soukromý provozovatel dolu, společnost EuroMangan, nedodržel ujednání koncese, což vedlo k ekologickým a sociálním problémům v regionu. Během těchto let nebyla úřady provedena žádná kontrola či regulace. Podnik je vlastněn kyperskou offshoreovou společností s nejasným vlastnictvím, ale každodenní provoz je řízen Terezou Dankovou, přezdívanou mezi dělníky „satan“. Pravidelně uráží horníky, odmítá jim podepsat doklady pro sociální benefity a jednou dokonce odmítla nechat otevřít bránu pro sanitku, aby mohla odvézt těžce zraněného dělníka. Během březnové stávky generální ředitel společnosti EuroMangan David Wellinges označil požadavky horníků za „vydírání“. Nicméně po nátlaku zaměstnanců a díky zprostředkování ministrem energetiky a ombudsmanem byla podepsána kolektivní smlouva, která stanovila zvýšení platů (i když o žalostných 75 eur), zajištění dopravy a také se zaměstnavatel zavázal dodržovat zákoník práce.

Ale ukázalo se, že kolektivní smlouva pro společnost zhola nic neznamená. Dosud nedostáli žádné z dohodnutých podmínek. Navíc musí vedení ještě doplatit dubnové mzdy. To je důvod, proč šli horníci znovu do stávky, avšak tentokrát s radikálnějšími požadavky – chtějí, aby všichni šéfové opustili důl. Stávkujícím se dostalo hodně pozornosti ze strany médií a také projevů solidarity. ARS zorganizoval akce solidarity s horníky v hlavním městě Sofii. Členové lokální varnské skupiny (Varna je největší město v širším okolí dolu) se připojili ke stávkujícím horníkům, kteří blokovali vjezd do podniku, a podařilo se jim získat nějaké peníze na zásobování potravinami.

Stávka skončila v pondělí 5. června, když zasáhli státní úředníci, „zmrazili“ koncesi a určili čtrnáctidenní lhůtu na její trvalé ukončení. S tímto polovičatým vítězstvím vyšli po pěti dnech horníci z podzemí. Prohlásili však, že blokáda dolu pokračuje, stejně jako stávková pohotovost, a že pokud se šéfové po čtrnáctidenním termínu vrátí, budou pokračovat přímé akce. Během té doby plánuje ARS uspořádat další solidární akce a protesty před ministerstvem energetiky, které odpovídá za koncesi, a bude tak vyvíjet tlak na odpovědné úředníky, aby vyhověli požadavkům horníků.

Zdroj:
https://libcom.org/news/anger-underground-bulgarian-miners-wildcat-strike-05062017