Anarchistická federace

Svobodu vězněným uprchlíkům!

Zpráva o solidárních akcích před detenčním střediskem v Drahonicích a prohlášení jejích účastníků.

žádný člověk není ilegální

V pátek 13. listopadu najela v podvečer skupina lidí se zvukovou aparaturou na silnici do bezprostřední blízkosti uprchlického tábora v Drahonicích na Žatecku se záměrem vyjádřit tak solidaritu uprchlíkům, kteří začali držet hladovku. Zadržovaní akci s nadšením uvítali – ozývaly se jejich potěšené reakce a výkřiky „Freedom“.

Akce si však okamžitě vyžádala i pozornost policie, která pohrozila „pacifikací“ přítomných a tím, že pokud aktivisté do dvou minut neopustí okolí tábora, odnesou to lidé v detenčním zařízení. Tuto výzvu nikdo neuposlechl a policie nebyla schopna přesně říct, proč vlastně by měl být prostor opuštěn (hlavním argumentem byla údajná přítomnost na soukromém pozemku). Následovala druhá výzva policie a patnáctiminutová lhůta, která ale ani nebyla využita, protože akce stejně končila.

Nevyhnuli jsme se při té příležitosti perlustraci ze strany policie, která zde byla v počtu deseti uniformovaných a patnácti těžkooděných policistů. Po nějaké době přijelo na místo dalších dvanáct policejních aut.

Z míst, kde stáli uprchlíci, se ozývalo hlasité „Thank you“ coby ocenění solidárního postoje. Zadržovaní ale byli ihned zatlačeni bezpečnostní službou z venkovních prostor dovnitř. Na transparentech, které byly vidět v zamřížovaných oknech, bylo např. heslo „Lepší smrt než věznění“.

Pro podobnou akci se aktivisté a aktivistky rozhodli i následující den, v sobotu 14. listopadu.

Tentokrát bylo účastníků o něco víc, zhruba pětadvacet. Akce začala ještě za světla, což možná přispělo k tomu, že se zadržovaní lidé mohli shromáždit na dvoře, takže je od solidarizujících dělilo jen pět metrů (a dva ploty). Probíhaly živé rozhovory za účasti překladatelky z arabštiny.

Pouštěla se hudba a dokonce se rozjela menší taneční párty na obou stranách. Atmosféru nicméně přiklusalo zkazit asi patnáct otrávených těžkooděnců, kteří se předtím vtipně ukrývali za rohem. Opakovala se diskuse z pátku a hlavním argumentem policie bylo opět neoprávněné užívání soukromého pozemku (holého pole). I tak jsme na místě ještě nějakou dobu zůstali a vyslechli jsme stížnosti zadržovaných na zacházení ze strany stráží, jakož i mnohá poděkování a to, že můžeme být spolu bez ohledu na národnost. Jeden postarší uprchlík vtipně vystihl situaci: „Politici dělají hovno, policie dělá hovno, ale Češi jsou skvělí.“ (Kvality české společnosti bychom ovšem z našeho pohledu popsali jinak.)

Následně jsme se rozloučili (se zadržovanými máváním a skandováním, s policií vzájemnými poznámkami a ostřejšími slůvky) a vyrazili na cestu domů. Tím jsme umožnili návštěvu evangelickému faráři Mikuláši Vymětalovi, kterého policie odmítala vpustit do detenčního centra na domluvenou návštěvu, dokud nezmizíme ze scény. Policie si také neodpustila očividně účelové pokutování jednoho řidiče-aktivisty ani rádoby nenápadné sledování odjíždějících aut policejním vozem.

Akce tohoto charakteru tímto určitě nekončí – je ale potřeba jednak zapojit větší množství lidí, jednak intenzivněji informovat o nepřijatelnosti detenčních center. Naděje, které do nás zoufalí lidé držení v Drahonicích vkládají, by měly aktivizovat všechny, pro které je důstojný lidský život základní hodnotou.

 

Následuje prohlášení aktivistů, kteří přijeli podpořit uprchlíky k detenčnímu středisku v Drahonicích:

Žádný člověk není ilegální!

Ve vězeňském objektu v Drahonicích začala část zadržených uprchlíků z obavy, že budou deportováni do Maďarska, na protest proti svému věznění držet hladovku. Jeden z nich se dokonce pokusil o sebevraždu. Délka jejich tzv. detenčního pobytu se stále prodlužuje navzdory stanovené tříměsíční lhůtě. O délce svého vynuceného pobytu v těchto zařízeních nejsou uprchlíci informováni, navíc mohou být kdykoli deportováni jinam, opět bez toho, aby jim o tom někdo alespoň řekl.
Odborná veřejnost a právníci upozorňují na systematické porušování základních práv lidí, kteří často prchají z oblastí postižených válkou. Navzdory této kritice se situace vězněných nemění. Jejich jediným proviněním je, že se ocitli na špatném místě ve špatný čas.
Nechceme jen zpovzdálí přihlížet věznění a ponižování lidí, kteří si zaslouží spíše naši solidaritu. Opatření, jež jsou dnes přijímána ve jménu naší bezpečnosti, se zítra můžou obrátit proti nám. V atmosféře nenávisti živené strachem se kdokoli snadno změní v obětního beránka politiků. Příště možná dojde k zavírání lidí bez domova, bez práce či kohokoliv, kdo se nebude zrovna hodit.
Jsme tady, abychom připomněli, že lidé zůstávají lidmi, i když kolem nich postavíte ostnaté dráty. Posílání vojáků na hranice a zavírání lidí toužících po obyčejném životě do vězení je zbabělost. Žádný člověk není ilegální. Vraťme uvězněným uprchlíkům jejich svobodu a životy.

 

Drahonice, 13. listopadu 2015

Drahonice, 14. listopadu 2015


Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Podporujeme