Pod názvem převzatým z populárního hesla protiválečných demonstrací „Vyhoďte Bushe, neshazujte bomby“, proběhlo 27. října v pražském infocentru Krtkova kolona setkání s Keithem McHenrym, členem a na počátku osmdesátých let jedním ze zakladatelů iniciativy Food Not Bombs (Jídlo místo zbraní), volné platformy pro skupiny, které po celém světě vaří jídlo pro bezdomovce a další sociální slabé a spojují tuto svou aktivitu s kritikou příčin hladu a zároveň s odmítáním válek a militarismu.
Celé setkání mělo začít v sedm hodin, kdy bylo na místě kolem třiceti lidí. Díky problémům s videem se ovšem z „akademické čtvrthodinky“ vyvinula akademická skoro-hodinka. Když konečně uplynula, následovalo promítání filmu o sanfranciských Food Not Bombs a jejich protestech proti zasedání OSN v roce 1995 i dalších aktivitách (podpora pochodu za práva homosexuálů a demonstrace za svobodu pro Mumiu Abu Jamala, squatting aj.) Dlužno dodat, že navzdory pestrosti těchto aktivit byl film do značné míry jednotvárný, protože skoro pořád zabíral policejní zákroky proti aktivistům a aktivistkám (kteří většinou pouze vařili a rozdávali jídlo). Což se ukázalo jako dosti ilustrativní úvod do podmínek, v nichž Food Not Bombs působí.
Ty nám pak své stručné prezentaci a následné diskusi vyložil Keith se zřetelem k vývoji Food Not Bombs i k současné situaci těchto aktivit. Zmínil existenci mnoha různých lokálních skupin Food Not Bombs – ať už v různých městech v USA, ale i v Mexiku a v Evropě a rovněž v některých asijských a jihoamerických státech. Mluvil o aktivitách Food Not Bombs, které vedle klasického vaření bezdomovcům pod heslem „Solidaritu, ne charitu,“ zahrnuje i účast v protiválečných a „antiglobalizačních“ protestech – zmínil zejména pozitivní vliv, jaký měla navázaná komunikace mezi aktivisty a aktivistkami Food Not Bombs a dalšími anarchisty a anarchistkami na jedné straně z USA a na druhé straně z Mexika při protestech v Cancúnu, přičemž z této komunikace možná vzejdou i zajímavé projekty do budoucna.
Nemohl nezmínit rovněž krušnou situaci, v níž Food Not Bombs v USA působí – navzdory veškerým snahám o jejich legalizaci je pomoc sociálně slabším v „zemi svobody“ ilegální. Je to logická součást sociální politiky v USA, jejíž prvky jsou stále silněji používány i u nás a v která se snaží proti chudobě bojovat kriminalizací chudých a jejich vytlačováním z veřejného prostoru. Logickým výsledkem je strašný počet vězňů – nyní se jedná zhruba o dva miliony. Keith během diskuse řekl, že americká vláda nyní postavila koncentrační tábory toho druhu, jaké stojí na Guantanámu, i v USA, s údajnou celkovou kapacitou čtyři miliony vězňů...
Přednáška tak nejen přiblížila aktivitu Food Not Bombs, ale rovněž se na tolik oslavované USA podívala trochu jinýma očima. Obojí bylo velkým přínosem a doufejme, že podobných akcí bude přibývat...