Anarchistická federace

Chiapas: Loučíme se s tebou, Marcosi, ať žije Subcomandante Galeano!

„Abychom se vzbouřili a bojovali, nepotřebujeme ani vůdce, ani náčelníky, ani spasitele, ani zachránce,“ říká se v posledním komuniké zapatistů.

Zapatistický Subcomandante Marcos už neexistuje: „Myslíme si, že jeden z nás musí zemřít, aby Galeano mohl žít. Smrt si tak nevezme život, ale jen jméno.“

Subcomandante Insurgente Marcos je pryč. Ať žije Subcomandante Insurgente Galeano!

„Dne 25. května 2014 ve 14.08, na jihozápadní válečné frontě EZLN, vyhlašuji, že ten, který byl znám jako Subcomandante Insurgente Marcos, již nadále neexistuje,“ řekl ve svém, jako obvykle záhadném, prohlášení na svém prvním veřejném vystoupení od roku 2009.

Média z toho okamžitě udělala historku: „Subcomandante Marcos odstoupil z velení EZLN“. Ani se neobtěžovali přečíst si zbývající část komuniké a už vůbec se nezajímali o další okolnosti. Palcový titulek byl tady, výrazné a patrně i vyhovující: „Subcomandante Marcos odstoupil…“

„Takže je… pryč? Jako… nadobro pryč?“ začali se mě okamžitě ptát moji přátelé.

No… nevím. Zapatisté a Subcomandante Insurgente Marcos osobně nás nikdy nepřestanou překvapovat. Vím jistě jen to, že jejich slova, stejně jako jejich akce, bývají vždy poněkud tajemné a vyžadují rozluštění. O to se nyní pokusím.

Všechno začalo 2. května 2014. Paramilitantní členové organizace CIOAC-H (Central Independiente de Obreros Agrícolas y Campesinos Histórica), placené a organizované místní i celonárodní vládou, naplánovali a provedli zbabělý útok na zapatistickou autonomní komunitu La Realidad. Zničili autonomní školu a kliniku, a protože věděli, že compas z nejbližšího caracolu přispěchají, aby jim v tom zabránili, číhali na ně a přepadli je ze zálohy. Patnáct zapatistů bylo zraněno a jeden z nich, José Luis Solís López, učitel v Escuelita Zapatista od srpna 2013, byl brutálně zavražděn. Jeho bojové jméno, které si sám zvolil, bylo „Galeano“, podle autora knihy Otevřené žíly Latinské Ameriky. (Eduardo H. Galeano, Venas abiertas de America Latina, Mexico 1971)

Tento útok byl poslední kapkou v řadě podobných napadení zapatistických komunit, jež probíhají od chvíle, kdy do úřadu nastoupila vláda Enrique Peña Nieta – jasný znak prezidentova postoje k zapatismu a zapatistům.

Okamžitě od toho dne byla organizována mezinárodní kampaň solidarity se zapatistickými komunitami, která vyvrcholila 24. května v caracolu La Realidad veřejným shromážděním, jehož se zúčastnilo také Vrchní velení EZLN, aby uctilo památku Galeana a ujistilo všechny, že spravedlnosti bude učiněno zadost.

Byl přítomen i Subcomandante Insurgente Marcos, bylo to jeho první veřejné vystoupení od roku 2009. Přijel na svém koni, tentokrát s pirátskou páskou přes pravé oko. Na shromáždění mnoho nemluvil. Za EZLN promluvil její mluvčí, Subcomandante Insurgente Moisés. Nicméně ve 14.08 přečetl Mascos komuniké, vysílané také rádiem Zapatista, v němž se rozloučil se Subcomandantem Insurgente Marcosem, a toto komuniké podepsal jménem Subcomandante Insurgente Galeano.

„Myslíme si, že jeden z nás musí zemřít, aby Galeano mohl žít,“ řekl. „Smrt si tak nevezme život, ale jen jméno.“

Přijetí bojového jména podle padlého spolubojovníka není v revolučních dějinách Mexika, ani v historii samotné EZLN ničím novým. Je to skutečná tradice, protože padlý soudruh nesmí být zapomenut, ale musí „žít dál“ díky převzatému jménu. Nezapomínejme, že například Pancho Villa (to mluvíme o Mexické revoluci roku 1910) se narodil jako Doroteo Arango. Pancho Villa byl zavražděn a Doroteo přijal jeho jméno, aby zajistil pokračování jeho života i po smrti.

Jméno „Marcos“ je stejný případ. Mario Marcos byl členem FLN, mateřské organizace, z níž vznikla EZLN, byl také přítelem Subcomandanta a podle El Supova vlastního svědectví to byl člověk, který ho na jejich dlouhých tajných cestách učil mexické dějiny. Marcos byl zavražděn v roce 1983 v Pueble a jeho přítel a soudruh – který si do té doby nechával říkat „Zacarias“ – přijal jeho jméno jako své bojové jméno (nombre de lucha) a stal se tím, kdo byl až do 25. května 2014 znám jako Subcomandante Insurgente Marcos. A kdo bude od této chvíle znám jako Subcomandante Insurgente Galeano.

Nicméně čteme-li Marcosovo poslední – a Galeanovo první – komuniké, je nám jasné, že nejde pouze o změnu jmen. Jde také o změnu strategie a obsahu.

Subcomandante Galeano

Když EZLN obsadila 1. ledna 1994 pět obcí v Chiapasu, svět poznal záhadného maskovaného Subcomandanta Insurgente Marcose jako jejího mluvčího. To ovšem nebylo v plánu. Nebylo záměrem EZLN, aby svět viděl v čele domorodé armády míšence, Mexičana smíšené krve. Proto byl za mluvčího zvolen domorodý zapatista. Naneštěstí zahynul krátce po útoku a role mluvčího se ujal Marcos (a to s obrovským úspěchem). Když se ukázalo, že mexická i světová média jsou fascinována záhadnou postavou Marcose, EZLN se rozhodla přijmout tuto výhodu a „využít“ toto lákadlo, aby přitáhla zájem médií a zůstala v centru pozornosti.

Tato strategie však nezůstala bez následků. Katapultování Marcose vzhůru ve skutečnosti vyvolalo bumerangový efekt: hnutí začalo být personifikováno v postavě Marcose a ty největší výdobytky zapatismu – autonomie, komunity bez vedoucí autority – zůstávaly zastíněny. EZLN uznala, že „hnutí se stalo Marcosem“ a „Marcos se stal hnutím“ a dlouhou dobu se snažili najít způsob, jak se s tím vypořádat – až do té míry, že záměrně šířili pověsti o Marcosově vážné nemoci, které kolovaly posledních několik let. V jednom z posledních komuniké o budoucím zapatistickém shromáždění (které bylo nyní odloženo na neurčito kvůli vraždě Galeana) napsal Subcomandante Moisés, že Subcomandante Marcos se zúčastní, „pokud to jeho zdravotní stav dovolí“.

A 25. května 2014 tu byl, na koni, aby se rozloučil s Marcosem jako takovým.

„Naše víra i naše praxe nám říká, že proto, abychom se vzbouřili a bojovali, nepotřebujeme ani vůdce, ani caudillos (náčelníky), ani spasitele, ani zachránce. K tomu, abychom bojovali, potřebujeme pouze trochu potupení, správnou dávku důstojnosti a hodně organizace. Zbytek je buď pro kolektiv užitečný, nebo ne,“ čteme v posledním komuniké.

To je ten pravý důvod, proč se Subcomandante Insurgente Marcos rozhodl přestat existovat. Protože dnes jsou v Chiapasu lidé, kteří se naučili, jak si vládnout sami, autonomním, horizontálním způsobem. Jsou tu děti, které vystudovaly na autonomních školách, pacienti, kteří byli vyléčeni na autonomních klinikách, ženy, které již dávno nejsou považovány za podřízené mužům. A to vše by měl svět poznat, aniž by přitom byl rozptylován postavou Marcose.

A co bude teď dělat Subcomandante Insurgente Galeano? Jaká bude jeho role v hnutí? No… to neví nikdo, kromě EZLN a Subcomandante Insurgente Galeana osobně. A až se rozhodnou to zveřejnit, budeme to vědět také.

Takže – Subcomandante Insurgente Marcos odchází a s ním i Don Durito a Starý Antonio, aby jej doprovázeli.

„Nebude chybět dětem, které se v dřívějších dobách scházely, aby poslouchaly jeho příběhy; dnes vyrostly, dnes je na nich, aby rozhodovaly, dnes bojují tak jako ostatní za svobodu, demokracii a spravedlnost, to je úkolem každého zapatisty.“

Loučím se s tebou, Subcomandante Insurgente Marcosi.

Hasta nunca… o hasta siempre!

P. S. 1: Některé z těch dětí, které nemohly projít celou cestu až do vaší země, ale které stále četly vaše příběhy, překládané do mnoha jazyků, večer před spaním ve svých postelích, také vyrostly a dnes bojují za demokracii, svobodu a spravedlnost. Možná v jiných zemích a v jiných jazycích, ale i tak je to úkolem každého zapatisty.

P. S. 2: Přesto… tě budou stále postrádat.

Leonidas Oikonomakis
26. května 2014


Galeano

Leonidas Oikonomakis studuje na Evropském univerzitním institutu ve Florencii v doktorském studiu společenské a politické vědy. Věnuje se organizačním strategiím zapatistického hnutí ve srovnání s bolivijskými Cocaleros. Je editorem ROAR Magazine a rapperem v řecké hiphopové formaci Social Waste.

Zdroj:
http://roarmag.org/2014/05/subcomandante-marcos-steps-down-galeano/

Související odkazy:
EZLN ohlašuje
Subcomandante Marcos: Anarchisti, vítejte!
EZLN oznamuje budoucí iniciativy
Naším poselstvím je boj a odpor
Zapatisté: 18 let rebelie a odporu
Zapatisté v Mexiku: Deset let revoluce
Dualna moc v dzungli Lacandon
Nepohodlní mrtví

Nepohodlni mrtvi
Verze pro tisk 27.5.2014 Mezinárodní sekretariát ČSAF

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy