Lidé kolem Libertinského filmového klubu upozornili na problém chátrajících budov, nedostatečné možnosti kulturního vyžití, problém bydlení a obchodu s chudobou.

V sobotu 10. 8. proběhlo symbolické obsazení dlouhodobě nevyužívané budovy koupaliště v České Třebové. Lidé kolem místního Libertinského filmového klubu tak upozornili na problém chátrajících budov, nedostatečné možnosti kulturního vyžití, problém bydlení a obchodu s chudobou.

Už několik dnů před akcí v budově probíhaly úklidové a přípravné práce. V sobotu v odpoledních hodinách se začali scházet první účastníci a účastnice. Ve zchátralé budově koupaliště mohli lidé zhlédnout výstavu fotografií, komiksových plakátů „Noční svět“ a básní od místních umělců, dále pak výstavu „Myslíte si, že je to za námi“ o obětech neonacismu po roce ’89 a výstavu nástěnných novin A3 (2008–2012), připomínající politické kauzy uplynulých let. Prostory navštívilo něco málo přes 20 lidí. Rozpoutaly se zajímavé diskuse o pořádání podobných kulturních událostí, o nevyužívaných objektech a spekulacích s nemovitostmi. Mezi další zajímavá témata pak patřila diskuse o globálním a lokálním textilním průmyslu, který patřil před lety v České Třebové mezi dominantní odvětví.

koupák

Prohlášení k akci:

Někteří z nás si toto místo pamatují z dětství. Areál koupaliště více než dvě desítky let zeje prázdnotou, byl ponechán vlastnímu osudu, je de facto mrtvý. Rozhodli jsme se vzít si ho alespoň na několik hodin zpět a uspořádat zde tuto kulturní událost. Jsme přesvědčeni, že na to máme právo. Chceme tím upozornit na problematiku nevyužívaných objektů, bydlení, kupčení s lidskými osudy a upřednostňování byznysu před právem na důstojný život.

V našich městech není místo pro kriticky zaměřenou kulturu. Fungující alternativní místa jsou přeplněná. Pokud mladí lidé nemají štěstí na bohaté rodiče, kteří jim zaplatí nákladné kroužky a volnočasové aktivity, musejí si hledat místo na ulici. Hudebníci, fotografové, malíři, jejichž záměrem není zisk, se choulí v plesnivých sklepech a polorozpadlých garážích. Jejich dílům jsou brány předražených ateliérů a galerií uzavřeny. Před širší veřejností zůstávají skryta. Kulturní sféru tak ovládá bezduchá mainstreamová zábava. Lidé ovšem neřeší jen otázku prostoru, kde se mohou svobodně vyjádřit, ale stále více také otázku bydlení.

koupák

Vleklá ekonomická krize stále víc dopadá na životy obyčejných lidí. Pro mnohé se stává myšlenka na vlastní bydlení nesplnitelným snem. Pro další hazardem s obřím dluhem, který může vyvrcholit osobním bankrotem. Jedni si tak nemohou dopřát vlastní bydlení a nemají se kde projevovat, aniž by platili vysoké částky za pronájem. Jiní pak skupují nemovitosti, které buď chátrají, nebo jsou přebudovány na kanceláře, aby jejich bývalí nájemníci končili ve vyloučených regionech. V rámci úspor za provoz bylo opuštěno mnoho objektů, jako je třebovské koupaliště, aby se ještě více promrhalo během mnohaletého chátrání. Mizí pracovní místa, továrny, kde naši rodiče pracovali desítky let, a na jejich místech vyrůstají supermarkety, které zaměstnávají hrstku pokladních za minimální mzdy. Systém založený na soutěži nevyhnutelně rozděluje společnost. Generuje vyloučené, kteří zřejmě nikdy nedosáhnou na životní podmínky, jimiž se průmyslově rozvinuté země včetně ČR pyšní. Generuje také TÉMĚŘ úspěšné, jejichž řady řídnou a kteří si nikdy nemohou být jisti, že neskončí jako ti pod nimi. Především ale generuje velmi úspěšné, kteří donekonečna opakují mantru o nutnosti soutěže a tržního myšlení. Obchodu s luxusním zbožím se nikdy nedařilo tolik jako dnes.

koupák

Ti, kteří v současném režimu profitují, budou příčiny jeho poklesků vždy hledat mezi neúspěšnými. Budou se vždy snažit, abychom hledali chyby mezi sebou, aby se chudí prali a oni dál nerušeně brali. Obrací společenský hněv na ty, kteří dopadli nejhůř. Na romskou komunitu, jejíž část je lapena v bludném kruhu chudoby. Komunikujeme s chudými Romy v konfliktních vyloučených oblastech. Komunikujeme s aktivisty a aktivistkami, kteří jezdí bránit jejich domovy před rozvášněným davem, v jehož čele stojí konzervativci a neonacisté. Dozvídáme se o otřesných podmínkách na ubytovnách, kde vzkvétá plíseň, šíří se úplavice, štěnice, švábi a svrab. Ubytovny jsou často bez elektřiny, na celém patře je jedna společná kuchyňka, záchodová mísa, umyvadlo a sprcha. Děti nemají žádný prostor na hraní a na učení. Není výjimkou, když celá rodina spí na několika starých matracích. Za takovéto podmínky se v České republice platí nájem někdy převyšující až 1000 korun za metr čtvereční. Jedná se o budovy, do jejichž oprav majitelé po celé dekády neinvestovali ani korunu. Část nájmu jde ze sociálních dávek rovnou do kapsy majiteli, jímž bývá buď město, nebo nějaký místní zlatokop. Druhou část, která často stále převyšuje běžný nájem za třípokojový byt, musejí lidé sehnat, kde jen se dá.

Obsaď a žij! Kupčení s lidskými osudy musí skončit! Obracejme svůj hněv na ty nahoře! To oni těží z naší nejistoty a klesající životní úrovně!

koupák

koupák

koupák

koupák

Související odkaz:
Obsaď a žij!