Právě vyšlo květnové číslo nástěnných novin A3, které komentuje optimistickou ministerskou analýzu našich příjmů a výdajů. Stahujte, tiskněte, lepte!

Tak nám ministerstvo práce a sociálních věcí vypracovalo analýzu našich příjmů a výdajů. Ministerská zpráva pro média o této analýze šikovně promíchala jablka s hruškami, a ani jí moc nevadí, že se k sobě uváděná data příliš nevztahují. Důležité je, že je velmi příznivá pro všechny zatvrzelé optimisty.

Vše podstatné se totiž zvýšilo. V analýze se praví, že se nominálně zvýšily mzdy o 2,7 procenta, čistý příjem domácností o 2 procenta, sociální příjmy o 2,6 procenta (z toho dávky v hmotné nouzi o pěkných 55,6 procenta), důchody o 2,2 procenta, podpora v nezaměstnanosti o 5,5 procenta.

Abychom mohli hrát ministerskou hru na všeobecné štěstí a zářné zítřky, je ale potřeba být patřičně flexibilní ve výkladu tvrdých dat a hnidopišsky nepoukazovat na kouzelné slovo nominální, které ve skutečnosti znamená jen to, že jde o množství peněz bez jakéhokoliv vztahu k jejich reálné kupní síle. Jinak by nám mohlo třeba vadit, že reálně se mzdy a příjmy snížily, protože podle analýzy se zvýšila inflace, sazba DPH a spotřebitelské ceny. Vyvarujme se však pochybností – na realitu a těžkosti námezdně pracujícího lidu totiž upozorňují jen „našeptávači špatných nálad“, jak označil Václav Klaus ve svém posledním prezidentském novoročním projevu některé intelektuály, kteří se nesměle opovážili něco namítnout proti blahodárným dopadům kapitalismu.

Stejně flexibilně jako uvedená procenta je třeba interpretovat další fakta: Jestliže se snižuje nezaměstnanost, jak uvádí analýza, a současně se zvyšují dávky v hmotné nouzi, neměli bychom hned myslet na to, že jde jen o doklad dnes běžného jevu, kdy se množství nezaměstnaných díky politickým opatřením stane masou pracujících chudých, kteří z platů pouze živoří. A že snad platí prostá ekonomická úvaha – když se stále oslabuje kupní síla, nemůže se nakupovat víc a víc zboží. Kdybychom to brali takhle, dvojnásobně by nás urazil název ministerské analýzy Příjmy domácností loni rostly, lidé přesto dál šetřili. (Nehledě na to, že by nás rozladila zjevná výčitka, že domácnosti nepěstují optimistický konzum, čímž způsobily katastrofální ekonomické výsledky letošního prvního čtvrtletí.)

Proč vlastně obviňovat stát za špatnou legislativu (která nereaguje na sociální důsledky agresivního chování tržních subjektů) a přehlížet nemalé prostředky, jež stát vynakládá na boj s chudobou? Ministerstvo naznačuje, jak se máme k dnešní realitě postavit: 1. fungovat optimisticky, to znamená nominálně, nikoli reálně, 2. přestat všechno pořád poměřovat penězi.

A hlavně bychom si měli uvědomit, že se nám daří dobře, protože v Česku neexistuje absolutní chudoba, která je definována ztrátou minimálního standardu, pokud jde o výživu, ošacení a bydlení. Zmíněná analýza jasně říká, že se (reálně) snížily ceny oděvů, obuvi, bytového vybavení a telekomunikačních služeb. Ne že bychom si tedy mohli být jisti, že budeme mít kde bydlet a co jíst, ale určitě zůstaneme oblečení a budeme si moct levně zatelefonovat – třeba na nějaké ministerstvo. Ze záznamníku nám pak příjemný hlas sdělí, že jsme si nominálně opět polepšili. A my plni optimismu zapomeneme, že jsme z jídelníčku vynechali obědy a topnou sezónu začali až o dva měsíce později.

Není pochyb o tom, že někteří si polepšili jak nominálně, tak i reálně. Není jich mnoho, ale čím méně jich je, tím větší mají moc. Kdybyste se dostali do lepší společnosti, mohli byste je například vidět, jak platí na kongresu ODS u baru pětitisícovkami (jak také lépe nominálně demonstrovat svou reálnou převahu?).

Ministerské čarování s čísly nám sečteno, vyděleno, zprůměrováno a podtrženo vykouzlilo spokojeného občana s optimistickým výhledem do budoucnosti. Když sní jeden člověk celý chleba a druhému kručí z hladu v břiše, v průměru přece oba snědli půlku chleba. Taková je statistika a tu by si přece nikdo nedovolil napadnout.

Dokud budeme poslušnými průměrnými optimisty, nic se nezmění. Až se ale reálně naštveme a rázně přihlásíme o svou půlku chleba, zazpíváme si písničku podle jiných analýz.

A3 (květen 2013) ke stažení ZDE.
Stahujte, tiskněte, lepte!