Анархистская федерация

A3: Policejní brutalita aneb tonoucí se stébla chytá

Červencové číslo nástěnných novin A3 komentuje brutální policejní zásah proti párty k výročí evikce squatu Milada. Stahujte, tiskněte, lepte!

Dne 30. června 2009 vyklidila a zdemolovala policie ve spolupráci se soukromou agenturou pražský squat Milada. Přesně za tři roky, 30. června 2012, se zhruba 40 lidí sešlo u Milady s cílem připomenout si tuto událost i to, že vyklizením „zachráněný“ majetek se za tu dobu díky svým majitelům dostal do skutečně dezolátního stavu. O vilu se léta vedou různé úřední hádky (nejdřív restituční, potom mezi vlastnickými institucemi a nakonec ještě s ministerstvy) a než skončí, nebude patrně co využívat – vlastník nechá vilu za úřední asistence spadnout. Zatím ji ovšem chrání před všemi „nepřáteli“ co nejsrdnatěji. V sobotu 30. června 2012 stovka policistů za dohledu policejního vrtulníku zpacifikovala návštěvníky připomínkového koncertu: zbila je, prohnala uličkou hanby sestavenou z těžkooděnců a rozmlátila jim kytary, desky a ostatní hudební aparaturu včetně jednoho počítače.

Média v honbě za senzací použila běžný stereotyp, aby vykreslila příznivce squatu jako militantní, asociální, divně vypadající a nebezpečnou mládež. Tím vlastně odůvodnila brutalitu policie. Jako vždy se nezmínila ani o jediné myšlence, kterou squatting symbolizuje. Mlčela o snaze dát život opuštěným a zanedbaným budovám, když je tu navíc bytová nouze a lidi pomalu přestávají mít na nájem, mlčela o potřebě místa pro jinou než mainstreamovou kulturu, mlčela o sociálních a vzdělávacích aktivitách systematicky probíhajících ve squatech.

Pokud měla korporátní média v něčem pravdu, pak v tom, že tahle mládež může být nebezpečná. Má totiž vlastní politický názor, podložený důkladnou argumentací, takže se samozřejmě vymezuje vůči systému kriticky. Většina z nás to poslední dobou ostatně dělá taky, ale buď soukromě, nebo jednou za rok manifestačním pochodem, který těžko něco změní a těžko ohrozí arogantní moc. Squateři naproti tomu dávají svůj kritický postoj vůči systému najevo činem – upřednostní legitimitu před legalitou, obsadí cizí chátrající majetek a učiní z něj smysluplný veřejný prostor, ve kterém panuje skutečná svoboda. Proto policie nemlátí opilou mládež na diskotékách, i kdyby v okolí demolovala popelnice, proto nemlátí účastníky letních megafestivalů, kde se točí velké peníze a kapely známé z rádií, i kdyby tahle mládež měla dredy a tetování (které se ostatně už staly módou bez obsahu). Tahle mládež se jen baví. Proto ale policie mlátí squatery a jejich příznivce – mlátí totiž myšlenku a názor, který cítí jako ohrožení současné moci, jíž slouží.

A proto policie bude mlátit každého, kdo tuto moc bude reálně ohrožovat třeba jen tím, že se zapojí do stávky nebo že bude svůj názor dávat najevo ve veřejném prostoru. V celosvětovém hnutí Occupy si to ostatně už lidé vyzkoušeli. Mírumilovní účastníci okupací veřejných prostor odmítali jakoukoli formu násilí vůči represivním složkám v naivní představě, že policie při zákroku rozlišuje ty, kteří si zaslouží dostat pendrekem, a ty, s kterými by si spíš popovídala o tom, co se to tu děje. Lidé bez ohledu na věk, vzhled či profesi, kteří se za poslední rok ocitli někde na náměstí uprostřed protestů, dostali přes držku zcela demokraticky – stačilo se ocitnout v blízkosti policajta. Jiným chováním by vlastně takoví policejní těžkooděnci popírali smysl své profese a oprávnění dostávat ze státního rozpočtu peníze na praktické procvičení natrénovaného boje proti nepříteli. A nepřítele určuje ten, kdo je platí. Jednou jsou to squateři, jindy těch 99 % obyčejných lidí, na které se taky svede kdeco, třeba ekonomická krize.

Jedna věc je snad už každému jasná: kapitalistický systém přestává fungovat, politické loutky v roli výkonné moci si to uvědomují a stupňují preventivní zastrašování. Například když ukážou, jakým fyzickým násilím vůči svým kritikům z ulice disponují. Argumentovat hrubou silou je pro ně typické. Nenechme se ani zastrašit, ani navzájem rozeštvat. Pak už jim „argumenty“ dojdou.

A3 (červenec 2012) ke stažení ZDE
Stahujte, tiskněte, lepte!

Что пишут на других сайтах

Ссылки