Anarchistická federace

15 let ČSAF

Stručné připomenutí vzniku a krátké historie ČSAF. Plus ke stažení výstava k tomuto tématu.

K 15. výročí založení Československé anarchistické federace jistě nebude na škodu představit stručně vznik této organizace a její minulost. Přikládáme také ke stažení výstavku k tomuto tématu, která měla svou premiéru na kulturně-politické akci, která se konala právě u příležitosti výročí vzniku federace a o níž jsme informovali ZDE. Výstavku můžete vytisknout a instalovat například ve vašem oblíbeném klubu, čajovně, při nějaké kulturní akci, ve škole, na ulici… prostě, kdekoliv vás napadne. Budeme však velice rádi, když nás o její instalaci budete informovat a sdělíte nám i, jaké byly ohlasy.

Koncem srpna 1995 se sešlo na výzvu časopisu Svobodná mysl několik desítek anarchistů z různých koutů Čech, aby se pokusili o založení organizace, která by dala českému anarchistickému hnutí novou tvář a napomohla jeho dalšímu rozvoji. Samotnému zakládajícímu sjezdu České anarchistické federace (ČAF) předcházel vznik Přípravného výboru pro ČAF, který tvořili především redaktoři a spolupracovníci Svobodné mysli. Ta začala vycházet na jaře stejného roku a po oficiálním založení ČAF se stala hlavním tiskovým orgánem federace.

Bylo by chybné se domnívat, že ČAF byla první celorepublikovou anarchistickou organizací. Z těch nejvýznamnějších jí v první polovině devadesátých let předcházely Československé anarchistické sdružení (vznik 1989) a Anarchistická federace (vznik 1992). Teprve ČAF se však stala uskupením s jasněji formulovaným programem a strukturou, která efektivněji než kdykoliv před tím koordinovala aktivity anarchistických skupin a jednotlivců.

publikace

V úvodním programovém prohlášení definovali účastníci zakládajícího sjezdu ČAF jako „sdružení lidí, kteří proti současnému kapitalistickému systému staví myšlenku samosprávně decentralizované společnosti volné dohody.“ Dále se v tomto stručném dokumentu píše, že „členové ČAF budou usilovat o vytváření projektů a struktur zakládajících samostatný a svébytný prostor, narušující dnešní konzumní systém.“ A pokračuje: „Jsme si vědomi, že práce na těchto zárodcích nového života je prvořadá, ale zároveň se nezříkáme účasti na politickém boji proti ovládání, manipulaci, diskriminaci a netoleranci. Stavíme se také na stranu těch, kteří brání přírodní prostředí před nenávratným narušováním v zájmu obohacení. ČAF staví proti agresivnímu sebeprosazování princip solidarity a spolupráce. A proti konzumnímu způsobu života princip ohleduplnosti a skromnosti. Tyto principy jsou podle nás nutné k vytvoření lidského společenství nepostiženého odcizením a dominancí jedněch nad druhými. V tomto svém boji se necítíme být vázáni zákony systému, které jsou nadiktovány úzkou mocenskou elitou. Neuznáváme současný tzv. demokratický systém, který se stal loutkou v rukou politicko-ekonomických zájmových skupin. Je na nás všech, jak ještě dlouho budeme žít v této společnosti, postavené na nadvládě a vykořisťování lidí a přírody.“

Brzy následovalo sepsání programového manifestu a stanov organizace, které vyjádřily anarchistické principy, na nichž federace funguje, tedy principy autonomie a federace a organizování zdola. Od založení ČAF se také rozjelo organizování setkání členů a sympatizantů, pořádání protestních akcí a vydávání teoretických brožur. Na podzim 1996 se k ČAF připojila Anarchosyndikalistická federace a transformovala se tak na Anarchosyndikalistickou frakci ČAF. Na jaře 1997 se federace rozšířila také o slovenské členy a změnila název na Československou anarchistickou federaci (ČSAF). V rámci federace začala působit i ekoanarchistická frakce, která se prezentovala přílohou Svobodné mysli, která nesla název Proti proudu.

publikace

To se již ale začalo projevovat v organizaci názorové a osobní pnutí, které vedlo na podzim 1997 na V. sjezdu v Praze k rozkolu organizace. Následně se tedy vedle sebe objevily dva následnické subjekty – ČSAF a nově vzniklá Federace sociálních anarchistů (FSA). Tímto krokem také skončilo vydávání časopisu Svobodná mysl. Pokračující ČSAF začala s vydáváním časopisu Existence, FSA přišla s časopisem Svobodná práce.

Mezi první projekty nově založené ČAF se zařadil projekt libertinského domu, tedy prostoru, který by si anarchisté sami vybudovali a spravovali. Po neúspěšném shánění finanční podpory v zahraničí vznikl projet Pueblo 2000. Šlo o peněžní sbírku, z níž se mělo vytváření takového svobodného prostoru financovat. Ani ten však nedopadl nejlépe.

Naopak poměrně velkým úspěchem byla železniční kampaň na podporu veřejné ekologické dopravy, proti rušení regionálních tratí a propouštění na železnici, která probíhala v letech 1997 – 1998. V jejím rámci se konaly petiční jízdy. Demonstrativní černé jízdy zase upozorňovaly na neúnosné zdražování železniční dopravy. Bez povšimnutí nezůstalo ani zdražování městské hromadné dopravy. ČSAF přišla s argumenty na zavedení bezplatné MHD.

ČSAF se podílela na pořádání mnoha demonstrací a protestů, především proti fašismu, vstupu do EU a NATO. Spoluúčast měla na mnoha street parties, z nichž asi nejznámější se stala Global street party z května 1998, která skončila brutálním policejním zásahem a násilím na zadržených. Také každý rok stála při pořádání tradičních anarchistických prvních májů, a to nejen v Praze.

publikace

Asi nejnáročnější kampaní ČSAF byla kampaň proti ekonomické globalizaci spojená se spolupořádáním protestů proti zasedání Světové banky a MMF v Praze v září 2000, zahájená rok před samotným zasedáním. Při této kampani došlo asi k nejrozsáhlejším mezinárodním kontaktům a největším zkušenostem s pořádáním velkých protestů, které přesahují hranice jedné země.

Další větší aktivitou se stala antimilitaristická kampaň zaměřená především proti zasedání NATO, které se konalo v Praze v listopadu 2002. Toto kampaň byla výrazná především velkým počtem pořádaných přednášek v různých městech republiky. Nebyla založena na rozsáhlé mezinárodní mobilizaci, snažila se spíš dát dohromady anarchisty ze střední a východní Evropy, což se také podařilo. Antimilitaristická kampaň se následně přenesla do protestů proti chystané válce v Iráku.

V rámci ČSAF vedle ústředních tiskovin, jimiž byla Svobodná mysl a později Existence, vycházely další časopisy, které vydávaly místní skupiny či regiony ČSAF. Patřily mezi ně například Zpravodaj Svobodné mysli (Praha), Tunel (Krkonošsko), Výfuk (Liberec), Aurora II (Prostějov), Práce (Syndikalistická frakce), Zdola a Podaj ďalej (Slovensko). Vyšlo několik desítek brožur, jedna kniha, nechyběly ani nahrávky revolučních písní. Významné pro prezentaci anarchistických myšlenek se staly internetové stránky federace, které umožňují přinášet aktuální informace a komentáře.

letáky

Velký důraz kladla ČSAF vždy na osvětovou činnost. Její jednotlivé skupiny proto pořádali nebo se spolupodíleli na organizaci mnoha přednášek na různá témata. Osvědčená jsou například tzv. přednášková turné.

Nezanedbatelnou aktivitou bylo také vytvoření Anarchistického černého kříže (ABC), který plní především úkol finanční podpory stíhaným antiautoritářům. Na mezinárodní úrovni ČSAF funguje v rámci Internacionály anarchistických federací, jakožto její členská federace.

I když se ČSAF po období zvýšené aktivity v letech 1998 – 2002 dostala do fáze poměrně velké stagnace (2004 – 2007), je nyní již několik let opět na vzestupu, co se týče příchodu nových členů a členek, počtu a především kvality vyvíjených aktivit. Obrázek o tom si může každý udělat například při návštěvě našich webových stránek. Doufejme, že tento trend přetrvá i nadále.

Výstavka k výročí 15 let od založení ČSAF:
Část 1
Část 2
Část 3
Část 4
Část 5


Verze pro tisk 29.9.2010 -vk-
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Podporujeme