Anarchistická federace

O inspiraci a spolupráci

Vyjádření ČSAF k některým kritickým hlasům, které nám vyčítají (ne)spolupráci či (ne)inspiraci jinými skupinami.

Občas se nám v rámci Československé anarchistické federace (ČSAF) stává, že jsou nám vyčítány některé věci ohledně toho, o čem (ne)píšeme, co (ne)děláme, s kým (ne)spolupracujeme atd. Některým vadí, že používáme zastaralý anarchistický jazyk, jiní si naopak stěžují, že nepoužíváme ve větší míře výrazy jako třídní válka, proletariát apod. Jedni nám vyčítají, že občas informujeme i o aktivitách některých nevládek a ne přímo anarchistických subjektů, druzí zase, že jsme uzavřeni v anarchistickém ghettu, které tak nemá možnost překročit své hranice. Občas se o sobě dočteme, že jsme nerevoluční liberálové, a stejně tak z jiné strany čelíme obviněním z podpory bezúčelného násilí a terorismu, jako při přinášení informací o dění v Řecku.

Co si z toho vybrat? Komu vyhovět? A snažit se vůbec někomu vyhovět? Ohlížet se na to, co o nás bude někdo psát? Jak se vyrovnat s rozporuplnými postoji v rámci anarchistického hnutí (nebo spíše scény)?

Myslíme si, že je potřeba, aby ČSAF přišla s jasným stanoviskem, které by bylo odpovědí jejím kritikům, bez ohledu na to, z jakých pozic vycházejí. Před tím by ale asi nebylo od věci podívat se na některé jevy v rámci anarchistické scény. Slovo scéna je použito záměrně. Někteří čeští anarchisté a anarchistky totiž zcela oprávněně zpochybňují používání termínu „hnutí“ pro prostředí anarchistů a anarchistek v Čechách a na Slovensku.

Jedním z (podle nás) negativních jevů na anarchistické scéně je myšlenka, že existuje jediný správný anarchistický postoj a všichni ostatní si nezaslouží tento termín používat. Nositelů takového tvrzení (většinou nepřímo vyřčeného) není mnoho a ČSAF nehodlá nikoho jmenovat. Většinou není motivací takové kritiky dopídit se v diskusi nějakých společných konstruktivních řešení. Je věcí soudnosti každého anarchisty a anarchistky zamyslet se nad situacemi, kdy člověk může sklouzávat k dogmatismu, a je věcí celé anarchistické scény snažit se s těmito negativní projevy vypořádat.

Členům a členkám ČSAF jsou tendence k dosahování ideologické čistoty hnutí cizí. Chceme se věnovat konstruktivní práci na budování a stmelování hnutí, ne žabomyším sporům, které hnutí rozdělují, štěpí a dělají nesnesitelným. Nejsme zastánci myšlenky, že anarchismus musí být striktně vymezený například sociálním hlediskem. Boj proti nepřirozené autoritě a moci, za sociální a individuální emancipaci má podle nás mnohem více rozměrů, než aby se dal vměstnat do nějakého úzkého rámce a definice. Tím však neříkáme, že je pro nás přijatelné vše, co se občas za anarchismus vydává, jako například „anarcho-kapitalismus“, „anarcho-nacionalismus“ či jiné protimluvy.

Jak jsme již zmínili, bývá nám také vyčítáno, že spolupracujeme či nespolupracujeme s tím či oním jedincem či subjektem. Nebo dokonce to, že na svých stránkách informujeme o některých hnutích, organizacích či aktivitách, na nichž z anarchistického pohledu není vše v pořádku. Ano, informujeme i o takových a budeme tak činit i nadále. Při striktním a ideologicky zaujatém přístupu bychom totiž nakonec informovali jen sami o sobě, jelikož na každém jiném bychom bezesporu nějakou tu chybu našli. Sami nejsme neomylní a dokonalí a nevidíme důvod, proč bychom to měli požadovat po ostatních. Neznamená to ale, že nejsme kritičtí. Snažíme se svět kolem nás analyzovat z anarchistické perspektivy, ale ani ta pro nás není „svatým písmem“. Máme za to, že mnoho iniciativ, hnutí, skupin a myšlenek, které se přímo neoznačují za anarchistické, pro nás může být velkou inspirací nebo alespoň předmětem k zamyšlení a reflexi vlastních aktivit.

Víme, že Zapatistické hnutí v Mexiku neodpovídá ve všech ohledech anarchistickým představám, přesto o něm dlouhodobě informujeme a kriticky ho podporujeme. Víme, že squatterské hnutí občas sklouzává k reformismu při volání po své legalizaci, přesto to není důvod, aby ztratilo naší podporu. Víme, že některé anarchosyndikalistické iniciativy ve světě občas v dílčích bodech opouští striktní anarchistické pozice, to nám však nebrání inspirovat se některými jejich praktickými aktivitami mezi pracujícími. Víme, že mnohé nevládní organizace žijí z pochybných grantů, přesto využíváme a bude využívat zajímavých informací, které zveřejňují, a obracet se na to pozitivní a inspirativní z jejich práce. Víme, že při nepokojích v různých částech světa může docházet k (pro někoho zbytečnému) násilí, přesto tyto akty nehodláme šmahem odsuzovat ani glorifikovat.

Poslední věcí, která se občas v diskusích uvnitř anarchistického hnutí vyskytuje a proti níž se chceme ohradit, je princip „dědičného hříchu“. Ten se projevuje v kritice, která probíhá stylem: Ta a ta organizace je špatná, jelikož před pěti lety napsala to a to… nebo před deseti lety byl jejím členem ten a ten. Ač se taková argumentace zdá hloupá, není ničím neobvyklým. Žel ve vztahu k ČSAF se s ní setkáváme velmi často, a to i od lidí, kterých si jinak velmi vážíme. Jako otevřená anarchistická organizace nemůžeme zabránit tomu, že se v našich řadách čas od času objeví lidé, s nimiž jsme kvůli jejich ne zrovna dobrým osobním vlastnostem po čase nuceni se rozejít. Soudit podle takových výjimek celou skupinu není zrovna objektivní postoj. Podobně je nám při hledání konkrétních ideových a praktických cest jasné, že se můžeme dopustit dílčích chyb, které je však třeba následně reflektovat.

Jako členové a členy ČSAF chceme dát najevo, že jsme vděčni za každou konstruktivní kritiku. Její reflexe nám samotným může napomáhat v jak kvalitativním, tak kvantitativním růstu. Odmítáme však podporovat snahy vnášet mezi nás dogmatičnost, přesvědčení o jediné pravdě a sektářskou intoleranci. Nejsme bezchybní a víme, že takoví nikdy nebudeme, přesto se snažíme experimentovat a hledat cesty a spojenectví na cestě ke svobodné a samosprávné společnosti bez útlaku a vykořisťování.

Pozorně sledujeme aktivity a dění na antiauroritářské scéně a podporujeme skupiny a projekty, které podle nás mají smysl či si zaslouží vyjádření naší solidarity. Zároveň se snažíme monitorovat inspirativní momenty, které leží mimo tuto scénu, neidentifikují se s ní přímo, přesto ji mají čím obohatit.
Verze pro tisk 5.12.2009 ČSAF
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Podporujeme