Anarchistická federace

10 let od bombardování Jugoslávie a masakru v Columbine

Dne 20. dubna 2009 uplyne přesně 10 let od doby, kdy utrpělo dnešní Srbsko během celé války na Balkáně jedno z nejtěžších bombardování v historii konfliktu. Letos se Severoatlantická aliance chvástá padesátým výročí své existence a plní tak titulní stránky novin.

Dne 20. dubna 2009 uplyne přesně 10 let od doby, kdy utrpělo dnešní Srbsko během celé války na Balkáně jedno z nejtěžších bombardování v historii konfliktu. Letos se Severoatlantická aliance chvástá padesátým výročí své existence a plní tak titulní stránky novin. Podíváme-li se však na bombardování Jugoslávie podrobněji, zjistíme, že chlubit se skutečně není čím.

O zločinecké podstatě NATO již bylo na internetových stránkách ČSAF napsáno mnoho, před nedávnem třeba zde. V roce 2002 dokonce v souvislosti s pražským summitem NATO vytvořili anarchisté speciální informační portál, z jehož archivu můžete o NATO načerpat potřebná fakta [zde]. Není proto nutné podrobně rozepisovat veškeré válečné konflikty, v nichž NATO figurovalo. Zaměřme se konflikt na Balkáně.

V prvé řadě je třeba si uvědomit, že konflikt na Balkáně byl složitější, proto není možné zaujmout jednoznačné stanovisko. Charakteristickým rysem však bylo, že šlo o konflikt etnický, kdy je minoritní skupinou prosazováno právo na vytvoření samostatného území, zatímco majorita se snaží v těchto krocích bránit. Společným znakem, ať již jde o válku v pásmu Gazy či boj Ruska a Gruzie o Jižní Osetii, je vždy přítomnost silných vůdců a nacionalistických skupin, kteří často ruku v ruce z důvodů hájení vlastních zájmů burcují obyčejné lidi proti sobě. Lidská přirozenost přitom velí, aby lidé spolupracovali nezávisle na tom, jaké jsou národnosti. Příklady z praxe jsou známy i ve výše zmiňovaných konfliktech.

Konflikt na Balkáně byl složitější z toho důvodu, že nebylo možno jednoznačně říci, kdo je agresor. Proti sobě stáli separatistická Kosovská osvobozenecká armáda (UČK) a srbská vláda, přičemž obě strany se navzájem obviňovaly (většinou oprávněně) z páchání zločinů. V roce 1997 pohár trpělivosti přetekl a v rebelujícím Kosovu vypukla mezi UČK a srbskými pořádkovými silami občanská válka.

Srbský prezident Slobodan Milošević zareagoval vojenskou ofenzívou s cílem odstranit z Kosova veškeré albánské obyvatelstvo, tedy etnicky Kosovo „vyčistit“. 13. října 1998 dostal Milošević ultimátum od RB OSN, v němž měl do čtyř dnů stáhnout svá vojska z Kosova. Uposlechl výzev a válka se na krátkou dobu uklidnila, ale křehké příměří vzalo za své a už za pár měsíců došlo k dalším bojům.

Bombardovani v Jugoslavii24. března se do války zapojilo NATO v rámci Operace Spojenecká síla. Útoky na civilní obyvatelstvo si vyžádaly 2500 mrtvých a 5000 raněných. Jestliže počet albánských uprchlíků z Kosova činil za ofenzívy Miloševiće 150 000, během osmasedmdesátidenního bombardování NATO se počet uprchlíků zvýšil na děsivých 863 000. I přesto však (podobně jako v případě Iráku či Somálska) brutální útoky NATO neměly většího efektu, neboť srbská armáda stále odolávala. Situace se uklidnila až 10. června, po složitých „diplomatických“ vyjednáváních, do nichž se po dlouhém váhání vložilo i Rusko.

Datum 20. dubna je však důležité i z důvodu jiné události. Zatímco Clintonova letadla bombardovala srbské město Kraljevo a na blízkou obec Bogutovać dopadlo 22 řízených střel, které ji doslova srovnaly se zemí, v americkém Columbine došlo k obrovskému neštěstí. Dva studenti tamní střední školy Eric Hartus a Dylan Klebold přišli na vyučování ozbrojeni a během několika desítek minut postříleli 12 svých spolužáků a jednoho učitele, přičemž dalších 23 lidí bylo při útoku zraněno. Nakonec svůj život ukončili sebevraždou. Zajímavostí je, že otcem jednoho z vrahů byl veterán Války v Zálivu.

Masakr v ColumbinePrakticky ihned se v Americe rozpoutala celospolečenská diskuse o násilí na středních školách a začala štvanice na domnělé viníky. Obviňováni byli příslušníci subkultur, počítačové hry, zpěvák Marilyn Manson… avšak téměř nikdo se nezamýšlel nad tím, zda za násilím nestojí celkové společenské klima strachu, kapitalistických válek a bezcitného egoismu. Téměř nikdo se nezamýšlel nad tím, proč musely 20. dubna 1999 zemřít pod bombami NATO stovky nevinných civilistů a co vede k násilí prezidenta Billa Clintona. Toto téma mimochodem blíže zpracoval americký filmař Michael Moore v oscarovém snímku Bowling for Columbine.

Slobodan Milošević byl již v květnu 1999 obviněn z válečných zločinů. Za tytéž zločiny ovšem nikdo neobvinil Clintona! Že by tolerovatelný „přehmat“ při šíření „demokracie“ a zóny volného trhu? Zajímavostí je, že ačkoli již v březnu 1998 označila americká strana UČK za teroristickou organizaci (což bral mimochodem Milošević jako neoficiální posvěcení pro svůj zásah), nakonec zcela obrátila. Jak je to tedy s oním proslulým „bojem proti terorismu“? Nebo jde jen o prázdný pojem, který se dá vyložit jakkoli? Máte-li i vy pocit, že je zde až příliš mnoho nejasností a dosud nepotrestaní strůjci zločinů NATO by měli čelit celospolečenskému odsouzení, podpořte 4. dubna 2009 ve Štrasburku demonstraci proti summitu, který zde budou tito váleční zločinci pořádat!

Bližší informace o demonstraci budou v nejbližší době umístěny na webu ČSAF.

Odkaz ke stažení filmu Bowling for Columbine zde.

Bombardovani v Gori
Verze pro tisk 8.3.2009 Svatopluk Procházka
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Podporujeme

Benefice na azyl pro zvířata

9. 3. 2019, Praha

Pouštěčka desek a vegetariánské občerstvení …(více)

Benefice na azylový ranč

16. 3. 2019, Frýdek-Místek

Punkový koncert na podporu zvířat z azylového ranče Valkýra …(více)

Spring Zine Party vol. II

4. 5. 2019, Praha

DIY zine fest / bands / vgn food / bar / skate / čítárna …(více)

Anarchist Bookfair

18. 5. 2019, Praha

7. ročník pražského anarchistického festivalu knihy …(více)