Anarchistická federace

Zemřela zapatistka Comandanta Ramona

V mexickém městě San Cristóbal de Las Casas ve státě Chiapas zemřela 6. ledna 2006 ráno zapatistická velitelka Comandanta Ramona na následky nemoci.

Comandanta Ramona, drobná žena indiánského původu, byla aktivní členkou zapatistického hnutí od jeho počátků. Už roku 1994, tedy v prvním roce bojů zapatistického hnutí, se u ní začaly projevovat vážné zdravotní problémy. Roku 1995 podstoupila transplantaci ledviny, čímž získala deset let života, jejž zasvětila zapatistické aktivitě.

Kvůli smrti Ramony bylo na dva dny přerušeno zapatistická turné "Jiná kampaň", aby jeho účastníci a účastnice mohli přijet na Ramonin pohřeb.

Naše úcta patří všem, kdo se vzepřeli dnešnímu nespravedlivému systému a jakýmkoli vhodným způsobem mu čelili. Vzhledem k překážkám, které musí ženy ve třetím světě pro zapojení do tohoto zápasu překonávat, patří jim naše úcta dvojnásob. A ještě větší úcta patří těm, kteří se d tohoto zápasu pustili bez ohledu na těžké zdravotní problémy.

Comandanta Ramona je mrtva, udělejme však vše proto, aby její zápas za práva žen, důstojnost domorodých lidí a proti neoliberálnímu systému nebyl zbytečný a aby její odkaz přetrval.

Níže přetiskujeme překlad staršího textu Comandanty Ramony, publikovaného původně v A-kontra 2/2001.

VÝZVA VŠEM ŽENÁM

Z jakéhokoliv místa v horách jihovýchodu k vám promlouvá Comandante Ramona:

Během posledních měsíců jsme se dozvěděli, že tisíce žen a mužů z Mexika a řady dalších zemí, jež si dělají starosti o můj zdravotní stav, psali dopisy, sbírali podpisy pod petice a požadovali pro mne přístup k lékařské péči. Nemám dostatek slov, abych vám za tyto projevy náklonnosti a solidarity poděkovala. Ramona je jen jednou z tisíce domorodých žen v celé zemi, která je těžce nemocná. Většinu z těchto žen lékař nikdy nenavštívil, nedostaly ani žádné léky. Mnoho z nich díky špatné lékařské péči umírá.

Dívky z našich vesnic trpí podvýživou, příliš mladé se stávají matkami. Mnoho žen umírá při porodech a zanechává po sobě mnoho sirotků.

Když domorodá žena dosáhne věku třiceti nebo čtyřiceti let, je její tělo staré a plné nemocí.

My ženy hodně pracujeme. Vstáváme před svítáním, meleme kukuřici, děláme tortillu, chodíme na dříví, pro vodu, pereme prádlo, staráme se o děti a pečujeme o ně, když jsou nemocné, podílíme se na organizačních záležitostech našich komunit.

Nedostáváme ale žádné pořádné jídlo, nemáme školní vzdělání, neumíme mluvit španělsky, trpíme nemocemi a jsme často zneužívány.

Tohle všechno ničí naše štěstí a zdraví.

Srdečně vám děkuji za vaši podporu a za to, že mi dáváte naději dále žít a bojovat. Ale nyní vás prosím také o solidaritu a práci pro mé ostatní sestry, pro domorodé ženy z celého Mexika.

Pro mé sestry, domorodé ženy, které pracují na poli.

Pro mé sestry v domech měst, které jsou často zneužívané.

Pro ty ženy, které se nemohou vrátit do svých komunit, jelikož ty jsou stále pod kontrolou armády.

Pro mé domorodé sestry, které musí odcházet do měst, aby zde prodávaly své zboží nebo žebraly a především pro všechny ženy, které jsou nemocné a bez lékařské péče stejně jako já.

Bojujeme za spravedlnost a demokracii.

Za zemi, ve které ženy, děti a muži nebudou žít v bídě, která je zabíjí.

Za zemi, ve které bude lékařská péče, dnes žádaná pro Ramonu, dostupná všem ženám, dětem a mužům.

Za zemi, ve které bude lékařská péče zajištěná bezpodmínečně pro všechny a nebude nástrojem diskriminace.

Za zemi, ve které bude to, co žádáme v revolučním ženském zákoně, dostupné všem ženám v Mexiku.

Toto všechno bude možné jen tehdy, když dosáhneme spravedlnosti a demokracie v celém Mexiku.

My ženy víme, že je čas se spojit, začít sebeorganizovat a udělat mnoho pro to, abychom dosáhly míru, spravedlnosti a svobody.

Tisíce žen z našich komunit nyní prožívají těžké časy. V našich komunitách je armáda. Ženy a děti mají strach.

Nemohou jít k řece, aby se v ní vykoupaly, nemohou chodit na dřevo nebo zasévat.

Armáda zničila potraviny a semena, odnesla nářadí, a proto nyní nemůžeme zasévat. My ženy neuvěříme slovům o míru tak dlouho, dokud nás vládní armáda nepřestane ohrožovat. Vládním slibům míru uvěříme, až armáda přestane mířit na hlavy našich dětí.

Ať žijí zapatistické ženy! Ať žije Comandante Trini! Ať žije ženská solidarita!

Que Viva el Ejército de Liberación Nacional!

Comandante Ramona, 1995
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Podporujeme