Kanada se pře s původními obyvateli Britské Kolumbie o území, na kterém chce stavět plynovod. Místní národ Wet'suwet'enů odmítá i přes tlak policie ustoupit. Železnici napříč zemí ochromily solidární blokády.

Britskou Kolumbií zmítá střet mezi původními obyvateli Kanady z národa Wet'suwet'en a státními složkami. Předmětem jsou dlouhodobé plány na výstavbu plynovodu Coastal GasLink společnosti TC Energy. Plynovod má vést přes tradiční území některých wetʼsuwetʼenských klanů, které spornou oblast blokují branami a improvizovanými tábory. Policie proti původním obyvatelům podnikla v posledních měsících několik tvrdých razií a zadržela desítky lidí.

Pořádkové síly se snaží zajistit zónu pro plynovod na základě soudního příkazu z konce minulého roku. Spor ale není zdaleka čerstvý a hlavní opěrné body obránců v podobě dřevěných bran vymezujících teritoria wetʼsuwetʼenských kmenů Unistʼotʼen a Gidimt’en stojí v trase plánovaného Coastal GasLinku již léta.

V první polovině tohoto měsíce nicméně situace eskalovala, když po vojensku vybavení policisté vnikli před úsvitem do jednoho z improvizovaných táborů Gidimt’enů a zadrželi šest lidí. Při zásahu se snažili bránit přítomnosti novinářů a vyhrožovali jim zadržením. Obdobně policie postupovala i později.

I když stání složky tvrdí, že nechtějí vyvolávat další konflikt, v oblasti ke značné nelibosti původních obyvatel zůstávají. Ti kladou celý spor do kontextu kolonizace a dlouhodobého porušování základních práv včetně nároku na alespoň částečnou územní suverenitu. „Kanada se pokouší dělat to, co vždy: užívá násilí proti původnímu obyvatelstvu, aby mohla vydělávat na jeho zemi,“ uvádějí.

Dlouhodobý spor vystupňovala nedávno policejní razie v jednom z protestních táborů. Foto Jesse Winter, Twitter

Solidární protesty blokují železnice
Policejní zásah z počátku února spustil vlnu sounáležitosti v podobě demonstrací i blokád železnic, které se v posledních týdnech rozšířily napříč zemí. Okupační protesty na kolejích narušují kanadskou logistiku a zásobování tak rozsáhle, že konzervativní premiér provincie Alberta Jason Kenney označil současnou situaci za anarchii. Zastavilo se i klíčové spojení mezi Torontem a Montrealem. Do práce nechodí na 1500 železničářů.

Přestože policie blokády průběžně odstraňuje, lidé se na železnici opět vrací. Kupříkladu v Ontariu vydrželi původní obyvatelé z rezervace Tyendinaga blokovat železniční spojení takřka tři týdny. Jakmile je místní bezpečnostní složky vytlačily, protesty zahrnující obsazování kolejí se objevily jinde.

Liberální premiér Justin Trudeau se k požadavkům původních obyvatel staví diplomaticky. „Vím, že jsou [současné] protesty vážná věc. Toto je kritický moment pro naši zemi a budoucnost. Chápu, že jsou lidé na všech stranách rozčilení a frustrovaní. Je to pochopitelné, protože jde o věci, na kterých záleží. O práva, živobytí, vládu zákona, o naši demokracii,“ řekl. Zdůraznil ovšem, že je nepřijatelné, aby lidé vyjadřující solidaritu s Wet'suwet'eny blokovali železnice.

Původní obyvatelé ani ekologové ovšem premiérovi nedůvěřují. Trudeau již dříve sklidil kritiku za to, že zatímco verbálně vystupoval na ochranu klimatu, pomáhal schvalovat mnohamiliardové projekty fosilního průmyslu, a to včetně sporných plynovodů.

Vlády jednotlivých provincií naopak Trudeauovi vytýkají, že jedná příliš mírně. Bez ohledu na řešení sporu kolem plynovodu Coastal GasLink je prý zcela nezbytné, aby co nejdříve začala opět fungovat železnice, nemají-li nastat potíže se zásobováním.

Blokády zastavily i klíčové železniční uzly a působí nemalé ekonomické ztráty. Foto ToWetsuweten, Twitter

Právní aspekt nejednoznačný
Přestože úřady i soudy stojí za tím, že je blokování trasy plánovaného plynovodu nezákonné, řada kritiků poukazuje na nejednoznačnost právní situace. Patřičná legislativa je totiž komplikovaná, stejně jako rozhodovací procesy domorodých samospráv.

Na jedné straně stojí kmenoví náčelníci s dědičným titulem, z nichž v tuto chvíli žádný stavbu nepodporuje. Na straně druhé jsou volené domorodé výbory, které zřizuje speciální „Indiánský zákon“. Ty naopak z naprosté většiny plynovod vítají s tím, že přináší ekonomické příležitosti. Tradiční wetʼsuwetʼenští lídři ale volené zástupce kritizují a uvádějí, že právo rozhodnout o případném podstoupení země mají oni.

Za obránce území původních obyvatel vedené náčelníky se postavila část občanské společnosti. Na kanadskou vládu se s apelem na zklidnění situace a respektování teritoriálních práv Wetʼsuwetʼenů obrátilo i několik set právníků a právních vědců. Ti poukazují na to, že kanadský právní systém ve sporech o plynovody dlouhodobě upřednostňuje zájmy korporací a vlády. Zabírání rezervací pro stavbu fosilní infrastruktury podle nich porušuje deklaraci OSN o právech původních obyvatel.

„Kanadská legislativa a právní instituce – od opatření typu ‚Indiánského zákona‘ [stanovujícího mimo jiné institut volené reprezentace původních obyvatel] po soudní rozhodnutí legitimizující porušení smluv s původními obyvateli rasistickými stereotypy – dlouho sloužily jako nástroje kolonialismu. V tom pokračují a zaštiťují násilné zabírání půdy i kriminalizaci domorodých obránců země a vodních zdrojů,“ píší právníci v otevřeném dopise.

Pro Kanadu nic nového
Pro Kanadu nejsou spory o území původních obyvatel ničím novým. Především v devadesátých letech se takřka pravidelně opakovaly na různých místech země, přičemž několikrát přerostly v násilnosti.

Kupříkladu pře o oblast u Gustafsenského jezera v Britské Kolumbii roku 1995 vedla k polovojenské operaci, během které po sobě dlouhé týdny policisté s původními obyvateli dokonce stříleli. Navzdory tomu, že příslušníci zásahových jednotek vypálili téměř osmdesát tisíc nábojů a použili i výbušniny, jedinou obětí bitvy se stal pes.

Zřejmě největším konfliktem mezi státem a původními obyvateli byla takzvaná Okaská krize na začátku devadesátých let. Vedení městečka Oka v Ontariu se tehdy rozhodlo rozšířit golfové hřiště na území místních Mohawků a pokácet jim symbolický borovicový háj. Původní obyvatelé se s městem soudili a protestovali, ovšem neúspěšně.

Mohawkové sporné území nakonec obsadili barikádami. Stát zareagoval nasazením zásahové jednotky, která se obránce pokusila vytlačit slzným plynem a omračujícími granáty. Za nejasných okolností se strhla přestřelka, při níž zahynul jeden policista. Konflikt pokračoval další měsíc a půl za nasazení tisíců vojáků, dokud Mohawkové blokádu neukončili. Z plánu na rozšíření golfového hřiště sešlo a sporné území vykoupila kanadská vláda.

Další informace:
Vice What You Need to Know About the Wet'suwet'en Crisis
It‘s Going Down Offices Occupied & Ports, Freeways, and Railroads Shut Down Across Canada As RCMP Reaches Unist’ot’en Camp
It‘s Going Down This Is America #107: Reach for the Sky
The Guardian Exclusive: Canada police prepared to shoot Indigenous activists, documents show
MacLean‘s Justin Trudeau’s speech in response to anti-pipeline blockades: full transcript

25.2.2020 denikreferendum.cz