Anarchist Federation

Written elsewhere : Každá idea potřebuje tělo

This is a copy of article published on a2larm.cz.
It lacks pictures, formatting and mainly might have been updated in the meantime.
If possible, read it from the original source, please:
http://a2larm.cz/2019/02/kazda-idea-potrebuje-telo/

Připomínáme příběh Autonomního sociálního centra Klinika, které bylo vyklizeno na počátku ledna.

Arnošt Novák

Stát v zastoupení Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) nechal 10. ledna exekutorem a najatou soukromou bezpečnostní agenturou, zpovzdálí podporovanou asi dvaceti policisty v civilu, vyklidit Autonomní sociální centrum Klinika. Přestože asi dvě stovky lidí evikci oddálily symbolicky o jeden den a pětice aktivistů vytrvala ještě týden na střeše budovy, více než čtyři roky trvající příběh tohoto unikátního prostoru dospěl ke konci. Přinejmenším skončila jedna jeho kapitola.
Vzpomínky na budoucnost

Zmíněný příběh ovšem nezačal v den, kdy skupina lidí vstoupila do pět let nevyužívaného domu a začala jej uklízet, opravovat a svými aktivitami oživovat, ale o rok a půl dřív, když v létě 2013 několik desítek lidí plánovalo událost Vzpomínky na budoucnost u příležitosti dvacátého výročí obsazení squatu Ladronka. Právě z této akce vzešel budoucí kolektiv Kliniky, jenž usiloval o vytvoření autonomního centra, které by fungovalo mimo principy zisku, soutěžení, partikulárního nacionalismu, konformismu, společenské atomizace a odcizení.

Jak už bylo řečeno, objekt ve vlastnictví státu v době, kdy ho aktivisté obsadili, tedy v prosinci roku 2014, neměl využití. Zpočátku si Klinika za podpory široké veřejnosti dokonce vybojovala smlouvu na jeden rok, během něhož dokázala, že centrum může samosprávně fungovat a ještě nabízet solidární pomoc lidem prchajícím před válkou. Tento viditelný příklad nonkonformity ovšem – nijak překvapivě – vzbuzoval nelibost především u pravicových politiků z ODS, ale i mnohých státních úředníků. Stačí si přečíst tehdejší vyjádření šéfky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřiny Arajmu, která se děsila, že po celé republice budou vyrůstat další Kliniky.

Heslo „Každé město potřebuje svoji Kliniku“ se nicméně nenaplnilo – autonomní sociální centrum se brzy stalo terčem antiuprchlického xenofobního aktivismu a stát k protisystémové iniciativě zaujal negativní stanovisko. Následovaly tři roky snahy se Kliniky zbavit, což ovšem do určité míry diskreditovala nejasnost ohledně dalšího využití objektu a také skutečnost, že stát neváhal porušovat vlastní vyhlášky, předpisy a zákony. Klinika si přitom dlouhodobě udržela poměrně širokou podporu veřejnosti. Pro mnohé představovala apel ukazující, že svobodu je třeba si vybojovat, ne ji přijímat jako benefit – že je to tudíž společná aktivita, sociální vztah, který se obnovuje v každodenním jednání.
Vynalézání nové levice

Jeden dlouholetý aktivista mi řekl, že Klinice se podařilo „zkazit“ jednu generaci. Otevřela totiž (slovy sociologa Johna Hollowaye) v kapitalismu a zejména v sociální představivosti mnoha lidí „trhliny“. Nešlo ale pouze o představivost – byly to čtyři roky potkávání, utváření nových vztahů a vazeb mezi lidmi, kteří by se jinak nepotkali. Pod tlakem státu a hrozby vyklizení samozřejmě nalezneme i spoustu stresu, vyhoření, smutku a hádek. Hlavní je však uvědomění, že jen skrze kolektivní jednání je možné prožít záblesky jiného, ale realizovatelného světa. Příběh Kliniky je v tomto smyslu příkladem politiky stávání se. V silné osobní výpovědi to vyjádřila jedna z aktivistek kolektivu pár dní po vyklizení: „Klinika vytvořila podhoubí, spojila nespojitelné. Na posledních plénech (…) seděli aktivisti, squatteři, lidi od tekna, univerzitní pedagogové, umělci, zaměstnanci, nepřizpůsobiví, studenti i lidi z ulice.“
A2 předplatné

V žádném případě tedy nejde a nikdy nešlo jen o skupinu lidí, jež se „opevnila“ v jednom domě na Žižkově. Klinika se snažila být příkladem a inspirovat k politice zdola založené na přímé akci a osobní participaci. Tento přístup byl postaven na univerzalistických hodnotách solidarity, rovnosti a volnosti, což se projevovalo třeba ve vztahu k lidem bez domova, sociálně vyloučeným nebo uprchlíkům před válkou. V tomto ohledu byla Klinika pokusem o vynalézání nové levice, která se neohlíží do minulosti, ale snaží se postavit čelem novým výzvám. I proto byl na Kliniku vyvíjen tlak prostřednictvím předpisů a vyhlášek, ale také lží a výmyslů především ze strany pravicově konzervativní ODS v čele s bývalým místostarostou Prahy 3 Alexandrem Bellu a političkami Janou Černochovou a Alexandrou Udženijou. Bylo jim jasné, že Klinika představuje pravý opak toho, co už od devadesátých let reprezentuje ODS. Došlo to i poslancům Václavu Klausovi mladšímu a Janu Skopečkovi, jenž v době vyklízení centra napsal: „Příběh Kliniky potvrzuje, že vážným soupeřem pravice nebude uvadající a odcházející KSČM, ale mladí, extrémní levičáci, neomarxisti a různé další odstíny levice z prostředí Klinik.“

Po evikci sociálního centra se objevilo heslo „Myšlenku nevyklidíš“. S tím sloganem mám ovšem trochu problém. Historie totiž už mnohokrát ukázala, že různé formy otevřené nebo sofistikované represe jsou schopny progresivní myšlenky skutečně potlačit anebo na dlouhou dobu umlčet. Každá idea totiž potřebuje tělo, které ji bude uskutečňovat, a lidé zase potřebují fyzický prostor, kde se mohou potkávat. Pokud se myšlenky nemohou materializovat, mizí zpravidla v zapomnění. Jestli se mají naplnit noční můry poslance Skopečka a dalších, je třeba psát příběh Kliniky dál. Musíme zůstat aktéry dění.

Autor je členem kolektivu Klinika.

Text vyšel v A2 č. 3/2018. Toto číslo s tématem Migrantský rap je nyní v prodeji.

Print version 3.2.2019 a2larm.cz
Aktuální číslo měsíčníku A3

Next events:

Public Assembly

23. 4. 2019, Praha

D-Zona collective will host a public assembly, open to everyone interested in learning more about our activities. Propositions and suggestions of those interested in actively collaborating are welcome. …(more)

IFA/IAF - International of Anarchist Federations
Web of Anarchist Federation Publishing House

Written elsewhere

We support

Critical Readings - Franz Fanon

25. 4. 2019, Praha

čtení v D-zóně …(more)

Benefiční odpoledne za Kliniku

26. 4. 2019, Brno

Připravili jsme si pro vás promítání, tetovací workshop a benefiční tetovačky s tématickými motivy od skvělé Elišky JEN SEN Tattoo! V průběhu celého podvečera navíc bude Bajkazyl plný veganských chálek. …(more)

Netancuj, jak Duka píská

27. 4. 2019, Praha

Taneční demo proti Pochodu pro život …(more)

Benefice na Anarchistický festival knihy

2. 5. 2019, Praha

Punctum (Krásova 27, Praha 3), vystoupí: Sestry Maschinovy, Neřvi mi do ucha, Shakk-Attack, Ejczka …(more)

Benefiční bazar pro Kliniku

11. 5. 2019, Praha

Na sobotu 11. května svoláváme k účasti na benefiční akci na podporu kolektivu autonomního sociálního centra Klinika. Zaplníme prostor Studia Paměť různým second hand / recyklovaným zbožím: oblečení, květiny, LP desky, vetešnictví, autorská tvorba. Primárním motivem je věnovat výtěžek na podporu kolektivu. Přijďte si k nám pořídit nějaké pěkné kousky za dobrovolný příspěvek a podpořte tím dobrou věc. …(more)

Anarchist Bookfair

18. 5. 2019, Praha

7. ročník pražského anarchistického festivalu knihy …(more)

Benefice pro SOL!S

18. 5. 2019, Plzeň

Na jarní Garáži zahrají BAESTIEN, DISAVOIR VIVRE, INTERPUNKCE a DOMLUVA. …(more)

Jarní bezpeněžní zóna

25. 5. 2019, Plzeň

"Dej co nepotřebuješ, vezmi co se hodí“. Chystáte-li se na BZ přijít, projděte svou domácnost a vezměte s sebou věci, které nepoužíváte, ale jiní by je mohli plnohodnotně užívat. …(more)

Klimakemp Limity jsme my 2019

1. - 7. 7. 2019, bude upřesněno

…(more)