Nastal čas prolomit mlčení o společenských dopadech podnikání a politickém vlivu Petra Kellnera a jeho společnosti PPF.
Václav Drozd

V posledních měsících jsme se zabývali dluhovou a exekuční epidemií, která zachvátila Českou republiku. Problém exekucí jsme rozebrali dopodrobna ze všech možných úhlů, pojmenovali jsme příčiny, dopady i možná řešení dluhové krize. Jedna podstatná kapitola celého příběhu ale zatím zveřejněna nebyla a seriál Exekuce: Černé svědomí Česka bez ní nebude úplný. Jakou roli v zadlužení téměř milionu lidí a v udržování celé dluhové hydry sehrál v současnosti největší světový poskytovatel nebankovních úvěrů – firma PPF a její tajemný vlastník Petr Kellner? Příběh nejbohatšího Čecha a jeho globálního úvěrového byznysu představuje největší dluh české žurnalistiky, který je potřeba splatit, abychom pochopili vývoj a geopolitické směřování České republiky od devadesátých let. Zaměření pozornosti na společnost PPF může také vrhnout jiné světlo na současnou kauzu Huawei a roli, jež v ní hraje Miloš Zeman.

    Měli bychom se ptát, jestli rozšiřování technologií, které mohou sloužit ke špionáži a kontrole dat ze strany Číny, není výsledkem nějaké obchodní dohody mezi PPF a čínskou vládou posvěcenou z Hradu.

Při pohledu do mediálního archivu zjistíme, že o Petru Kellnerovi a jeho aktivitách nebyl napsán v posledních letech žádný hlubší analytický nebo investigativní text. Stejně tak o něm mlčí akademické texty zabývající se soukromými aktéry v politice. O oligarších s výrazně menším majetkem – Andreji Babišovi nebo Zdeňku Bakalovi – toho díky trvalému zájmu novinářů i veřejnosti víme mnoho a v podstatě neexistují významnější bílá místa v jejich biografiích. O Petru Kellnerovi naproti tomu nevíme skoro nic. O jeho vlivu se dozvídáme jen z občasných zpráv o akvizicích a hospodářských výsledcích jeho společností, případně z příběhů s nádechem absurdity, ve kterých se podnikatelova dcera Anna prohání na koni za čtvrt miliardy a vdává se za miliardáře Daniela Křetínského. Podrobněji popsanou cestu k jeho bohatství najdeme na stránkách ruského Forbesu, ale ne v českých médiích. Nastal čas toto podivné mlčení prolomit a začít o vlivu a aktivitách Petra Kellnera psát.

Agenti Říše středu v České republice

Značný rozruch v souvislosti s Kellnerovou PPF vyvolalo neobvyklé veřejné varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) před čínskými technologickými firmami Huawei a ZTE. Podle zpravodajců jsou tyto společnosti přímo propojené se státním aparátem Čínské lidové republiky, která na našem území aktivně prosazuje svoje zájmy za pomoci špionáže. Z varování je patrné, že nejde tolik o ohrožení individuálních uživatelů zařízení této značky, ale především o ohrožení bezpečnosti státu, který instaluje technologie Huawei do strategických informačních a komunikačních systémů. Jak upozorňuje server Sinopsis, jež se dlouhodobě a podrobně věnuje česko-čínským vazbám, Huawei je jedna z firem budujících bezprecedentní systém kontroly a dohledu nad veřejností. Firma také čelí skandálu s odposloucháváním sídla Africké unie v Addis Abebě, kde měla na starost datovou bezpečnost a mezi lety 2012 a 2017 posílala veškerá data na servery v Šanghaji. Sinologové také zmiňují, že čínskou firmu založil bývalý důstojník lidové osvobozenecké armády Žen Čeng-fej a její zaměstnanci byli několikrát obviněni ze špionáže a krádeže patentů. Nabízí se otázka, kdo má zájem na mimořádně riskantním rozšiřování vlivu Číny prostřednictvím technologií v České republice a kdo na něm vydělá?

Odpověď hledejme u prezidenta Miloše Zeman, hlavního mluvčího zájmů Čínské lidové republiky a jejích obchodních partnerů. „Tito dva lidé, Koudelka a Navrátil, ohrozili vážným způsobem ekonomické zájmy České republiky,“ řekl Zeman o zaměstnancích NÚKIB, kteří jsou podle něj stejní „čučkaři“ jako zpravodajci z BIS. Dále zmínil, že Čína připravuje odvetná opatření, což může ohrozit investice automobilky Škoda a společnosti PPF Petra Kellnera. Leckdo se může divit, že je to právě prezident republiky, kdo tlumočí postoje Číny a slučuje zájmy České republiky se zájmy soukromých firem. Bezděčně navíc potvrzuje skutečnost, že technologická firma zastupuje zájmy čeuínského státu. Další střípek do celkového obrazu napojení Zemana na Čínskou lidovou republiku přinesl server Echo 24, podle kterého Správa Pražského hradu opakovaně uzavřela smlouvu o propagaci firmy Huawei. Součástí smlouvy je také dodání mobilních zařízení, serverů, úložných disků, modemů v celkové hodnotě jeden milion korun, což nápadně připomíná příběh s odposloucháváním Africké unie. Byla by chyba svádět veškerou odpovědnost na Miloše Zemana, sám by totiž bez napojení na byznys byl pravděpodobně bezmocný.

Kellnerova PPF uzavřela v listopadu minulého roku memorandum o spolupráci s Huawei při cestě Miloše Zemana do Číny, které se už tradičně účastnili zástupci firem, jimž prezident usnadňuje vstup na tamní trh. Ředitel pro vnější vztahy skupiny PPF Vladimír Mlynář (dříve ministr informatiky ve vládách Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse a také bývalý šéfredaktor Respektu) podepsal takzvané memorandum o porozumění, v němž PPF přislíbila, že hodlá rozvíjet 5G síť z produkce Huawei prostřednictvím svých firem CETIN a Telco.

Podle serveru Lupa už Huawei dodává datová zařízení pro Policii ČR, Ředitelství silnic a dálnic, Správu železniční dopravní cesty nebo Dopravní podnik hlavního města Prahy. Dalším významným zákazníkem je polostátní energetická firma ČEZ, které Číňané dodali vybavení datového centra. Klíčové instituce od energetiky až po bezpečnostní složky tak vystavují Českou republiku zaváděním technologií od firmy napojené na čínskou armádu a tajné služby značnému riziku. Například na Novém Zélandu tajná služba zakázala, aby mobilní operátor Spark použil zařízení Huawei pro mobilní síť 5G, kterou chce PPF zavádět v České republice. Před používáním výrobků čínské firmy také důrazně varovalo šest ředitelů hlavních tajných služeb ve Spojených státech. Ředitel FBI Robert Wray řekl o produktech Huawei: „Poskytují kapacitu kontrolovat a vyvíjet nátlak na naši telekomunikační infrastrukturu. Umožňují zákeřně měnit a krást informace a provádět nezjistitelnou špionáž.“ Na trhu telekomunikačních technologií působí švédský Ericsson nebo finská Nokia, které však nemohou svými cenami konkurovat čínskému Huawei, jenž má výhodu štědrých státních dotací. Čína tak velmi chytře používá technologické firmy jako trojského koně pro prosazování svých politických a hospodářských zájmů, a poráží tak Západ na jeho vlastním tržním bojišti.

Vrásky by nám mělo dělat především sbližování Huawei s Kellnerovou firmou Česká telekomunikační infrastruktura (CETIN), která provozuje největší datovou a komunikační síť pokrývající celou Českou republiku. Spravuje mobilní přístupovou síť, páteřní síť optických i metalických kabelů a zajišťuje pokrytí republiky sítěmi 2G, 3G a 4G LTE. Společnost CETIN vznikla v roce 2015 odštěpením ze společnosti O2 a v roce 2017 vygenerovala zisk asi 2,6 miliardy korun. Služby této společnosti využívají všichni uživatelé telefonů a internetu, protože kontroluje klíčovou datovou infrastrukturu. V posledních letech CETIN zavádí do sítě technologie právě z produkce Huawei. Je zcela na místě podezření, že některá z těchto zařízení mohou sloužit k únikům dat na servery kontrolované bezpečnostními složkami Čínské lidové republiky. Zavedení páté generace bezdrátového připojení na infrastruktuře Huawei by výrazně zvýšilo bezpečnostní ohrožení České republiky – podle varování amerických bezpečnostních služeb i NÚKIB je možné, že čínské bezpečnostní složky mohou kontrolovat a monitorovat datové toky na síti 5G.

Měli bychom se ptát, jestli rozšiřování technologií, které mohou sloužit ke špionáži a kontrole dat ze strany Číny, není výsledkem nějaké obchodní dohody mezi PPF a čínskou vládou posvěcenou z Hradu. Kromě toho nejsou ještě známé dopady působení dalších radiofrekvenčních elektromagnetických polí. Podle Světové lékařské organizace totiž patří mezi možné karcinogeny. Další výzkumy hovoří o možných dopadech na reprodukční a metabolické funkce organismu a na nervový systém. Vědci, kteří se vlivem elektromagnetických polí zabývají, vyzývají k předběžné opatrnosti při zavádění technologií 5G, jejichž dopady na lidské i nelidské organismy nejsou dostatečně prověřeny.

A2 předplatné

Jak upozornil Petr Koubský v Deníku N, technologie se stále citelněji stávají nástrojem geopolitického zápasu velmocí, ve kterém postupně země globálního Severu začínají tahat za kratší provaz. V souvislosti s firmou CETIN by se mělo hovořit nejen o bezpečnostním riziku spojeném se zaváděním čínských technologií, ale obecně o privatizaci základní síťové infrastruktury, která se ocitla mimo kontrolu státu.

Dluhové impérium

Při listopadové cestě Miloše Zemana do Číny podepsala PPF dohodu také s čínskou skupinou CITIC, která stojí za nechvalně známou firmou CEFC. PPF by měla od CITIC získat další zdroje pro rozvoj úvěrové firmy Home Credit, která tvoří většinu obratu i zisků Kellnerovy korporace. Připomeňme si, že v roce 2015 jmenoval Miloš Zeman předsedu CEFC China Jie Ťien-minga svým poradcem. Okamžitě se v médiích objevily informace o jeho možném napojení na čínskou vojenskou rozvědku. Místopředsedou CEFC byl tehdy Jaroslav Tvrdík, který dříve působil jako ministr obrany ve vládách Miloše Zemana a Vladimíra Špidly. Podle serveru Sinopsis se CEFC v roce 2016 snažila zabránit veřejné diskusi o propojení představitelů firmy na čínskou rozvědku. Využila k tomu služeb advokátní kanceláře Pokorný, Wagner & partneři, která posílala předžalobní výzvy redakcím. Advokát Radek Pokorný má blízko k bývalému předsedovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi a patří mezi vlivné zákulisní hráče české politiky. „Vliv CEFC v ČR je vnímán jako kontroverzní; neprůhledná korporace v sobě pojí bezpečnostní, geopolitické, energetické, finanční a obchodní zájmy, které se nedají jasně rozlišit ani oddělit,“ píše Sinopsis.

Právě expanze úvěrové firmy Home Credit do Číny je možné zařadit mezi průlomové úspěchy Petra Kellnera a jeho společnosti PPF, díky kterým se mohl zařadit s majetkem v hodnotě 319 miliard korun na 88. příčku na seznamu nejbohatších lidí na světě. Majetek společnosti, která působí ve 22 zemích na třech kontinentech, vzrostl meziročně o 41 procent na 38 miliard eur a zaměstnává 170 tisíc lidí. Kellner v úvodu výroční zprávy PPF za rok 2017 zmiňuje, že v zemích, kde jeho firmy působí, odvádí miliardy na daních. PPF samotná má však sídlo v Nizozemí, které představuje hlavní evropský daňový ráj. Za rok 2017 skupina vygenerovala čistý zisk 16,5 miliardy korun, většinu z toho pak v rozvíjejících se ekonomikách se slabými daňovými systémy, které se potýkají se značnou chudobou.

Největší podíl na výkonu společnosti má úvěrová firma Home Credit, která má na celém světě třicet milionů zákazníků a expanduje především v Asii. Zaměřuje se na zákazníky, kteří nemají šanci získat půjčku od banky, jinými slovy na chudé lidi, kteří jsou pro banky příliš rizikoví. Jen v Číně má v současnosti kolem 19 milionů aktivních zákazníků a 230 tisíc prodejních míst v 312 městech. Získání licencí a rychlý rozmach firmy umožňuje také silný politický lobbing, do kterého se aktivně zapojil především prezident Miloš Zeman. Ten létá do Pekingu po boku Petra Kellnera i jeho společníků a pomáhá jim zprostředkovávat obchody. PPF může působit jako významná motivace pro prezidenta dál otáčet kurz zahraniční politiky směrem k Číně.

Víc než čtyři miliony zákazníků má Home Credit v Rusku a Kazachstánu, kde také firma výrazně expanduje a za rok 2017 vygenerovala zisk 222 milionů eur. V Rusku začal Home Credit jako první úvěrová firma sbírat biometrické údaje zákazníků, aby usnadnila půjčování přes chytrý telefon. Rusko je další zemí, kam rád a často cestuje prezident Zeman – v mnoha ohledech ze své pozice zastupuje a hájí zájmy této země. Za prezidentovou čínsko-ruskou zahraničněpolitickou orientací můžeme hledat pragmatické zájmy nejsilnější české finanční skupiny, která v posledních deseti letech expanduje právě v těchto zemích. Jsou to navíc autoritářské režimy, které si klíčové sektory své ekonomiky přísně střeží, a proto se vstup zahraničních firem na tamní trhy neobejde bez politického a diplomatického krytí z nejvyšších míst.

Vysoké účty, vysoké zisky

Další významnou složkou portfolia PPF je největší tuzemský operátor O2. Podle Českého telekomunikačního úřadu funguje na našem trhu silný oligopol trojice velkých mobilních operátorů. Podle spotřebitelského sdružení dTest je možné, že se firmy domlouvají na cenách služeb. „České telekomunikační služby dlouhodobě patří mezi nejdražší v Evropské unii. Ceny tarifů se navíc u jednotlivých operátorů téměř neliší. Zatímco korporátní tarify atakují stále nižší a nižší cenovou hranici, neexistuje zde žádný náznak konkurenčního boje o zákazníky z řad spotřebitelů,“ argumentuje mimo jiné sdružení. Tomuto podezření nasvědčuje také evropské srovnání cen mobilních telekomunikačních služeb, podle kterého jsou ceny v České republice nejvyšší vedle Maďarska, Kypru a Řecka. Za sto megabajtů dat, třicet minut volání a třicet sms Češi platí v průměru 24,49 eur. Ve Francii za stejné služby platí jen 4,20 eur a evropský průměr je 17,62 eur. Za balíček O2 zahrnující pět gigabajtů dat, sto minut telefonování a 130 sms zaplatil český zákazník 58,43 eur. Evropský průměr za stejné služby je 31,80 eur. Nabízí se otázka, jaký podíl na tomto alarmujícím stavu má největší operátor O2 ve vlastnictví PPF.

    Vzhledem k dominantnímu postavení PPF v sektorech nebankovních půjček i telekomunikací je namístě vnímat podnikání společnosti jako systém spojitých nádob. Klienti operátora ve vlastnictví PPF si tak mohou na zaplacení předražených účtů půjčit od stejné společnosti.

Stranou by neměla zůstat ani otázka, jak telekomunikační firmy patřící pod PPF nakládají s tzv. velkými daty (big data), která vytěžují ze sítí. Právě data jsou nejhodnotnější komoditou 21. století a O2 či CETIN představují zlatou žílu, pokud jde o informace o uživatelích internetu a telefonních služeb. Měli bychom se ptát, jak s našimi daty tyto firmy zachází, jestli s nimi obchodují a komu je poskytují. Inspirací pro Českou republiku může být současné vedení Barcelony, které se dohodlo s největším operátorem Vodafone, že každý měsíc odevzdává uživatelská data městu. Ne však za účelem dohledu a kontroly obyvatel, ale pro zkvalitnění služeb a zlepšení demokratické správy města. V rámci projektu DECODE (zkratka pro decentralizované datové ekosystémy vlastněné občany) navíc mohou sami obyvatelé spravovat svá uživatelská data a rozhodovat se, komu je chtějí poskytnout. Takto může vypadat demokratizace vlastnictví ve 21. století.

Z výzkumu exekucí, který pro Alarm zpracovala agentura Median, vyplývá, že skoro polovina respondentů se zkušeností s exekucí mělo půjčky od velkých nebankovních institucí, jako je Kellnerův Home Credit. Pětačtyřicet procent účastníků výzkumu si půjčilo na zaplacení závazků, jako jsou nájem, energie nebo telefon. Právě poplatky za telefon dostaly do exekuce asi sedmnáct procent dotazovaných lidí, což souvisí mimo jiné také s vysokými cenami za služby operátorů. Pravděpodobnost přechodu do exekuce u tohoto typu půjček je sedmdesát procent. Autoři výzkumu z agentury Median k tomu dodávají: „Z těchto čísel však nelze přímo usuzovat na rizikovost a predátorský charakter půjček jednotlivých typů poskytovatelů, protože nevíme, kolik tito poskytovatelé vydali půjček domácnostem s příjmy nad medián a kolik lidem, kteří se nikdy do exekucí nedostali – tedy mimo námi zkoumanou populaci.“ Vzhledem k dominantnímu postavení PPF v sektorech nebankovních půjček i telekomunikací je namístě vnímat podnikání společnosti jako systém spojitých nádob. Klienti operátora ve vlastnictví PPF si tak mohou na zaplacení předražených účtů půjčit od stejné společnosti.

Vekslák bourá Prahu

Do skupiny PPF v současnosti nepatří žádná média, takže se nabízí otázka, jak skupina uplatňuje svůj vliv u novinářů a zajišťuje zatím ničím nerušený klid na práci. Bezpochyby nejdůležitější médium je Česká televize, kterou od roku 2011 vede Petr Dvořák, jenž je spojený s PPF už od počátku své kariéry ve vrcholovém byznysu v roce 1993. Nejprve PPF zastupoval jako předseda dozorčí rady eBanky a v představenstvu Slavie, od roku 2002 pak nastoupil do vedení televize NOVA, kterou tehdy Kellnerova společnost koupila. Je legitimní otázka, jaké vazby ředitel veřejnoprávního média se skupinou PPF udržuje a jestli se dlouholeté angažmá v ní projevuje na jeho řízení klíčového média. Bývalý ředitel pro fúze a akvizice skupiny PPF Jiří Hák je zase jedním ze zakladatelů a členů dozorčí rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, který finančně podporuje investigativní žurnalistické projekty. Kellnerův mediální vliv může dále vzrůst sňatkem jeho dcery Anny s finančníkem Danielem Křetínským, který vlastní mediální dům Czech News Center. Patří do něj desítky titulů včetně nejčtenějšího tuzemského deníku Blesk.

Způsob, jakým si Petr Kellner podmaňuje své okolí a uplatňuje moc, je dobře patrný v tom, jak bezohledně zachází s architektonickými památkami, které vlastní. V roce 2014 nechal zbourat výjimečnou modernistickou budovu Hotelu Praha v pražských Dejvicích. K demolici došlo i přes protesty, které uspořádala iniciativa Vekslák bourá Prahu. Kellnerovi se nakonec (překvapivě) nepodařilo získat potřebná stavební povolení pro stavbu plánované soukromé základní školy a gymnázia Open Gate II, takže na místě hotelu je dnes přísně střežený soukromý park, hřiště a venkovní galerie. Brzy půjde k zemi také hodnotná budova, kde dříve sídlil CETIN. Společnost PPF budovu na Žižkově prodala developerské firmě Central Group, která na jejím místě hodlá postavit bytové domy.

Na prvních stranách výroční zprávy PPF za rok 2017 najdeme „zakázané“ portréty Petra Kellnera a dalších představitelů společnosti od fotografa Salimy Issy. Jsou laděné do temných barevných tónů a dávají tváři zakladatele a hlavního vlastníka skutečně démonický nádech. Sám Kellner to v úvodním slovu komentuje: „V letošní výroční zprávě PPF jsou lidé z vedení Skupiny zachyceni v rámci umělecké nadsázky na fotografiích v trochu temném tónu. Skupina PPF však nemá důvod dívat se do budoucnosti v černém. Naopak.“ Jak asi vidí budoucnost miliony lidí, kteří Home Creditu dluží peníze?

Když se o nás rozhoduje jinde

Ze sociologických výzkumů zabývajících se odmítáním migrace a příklonem voličů k nacionalismu vyplývá, že rozhodující je pocit ztráty kontroly nad vlastním životem a nebezpečně se rozrůstajícího ohrožení. Lidé pociťují, že jsou pouhými figurkami na šachovnici mocných, vnějších a odosobněných sil, že ve svých životech hrají jen party podle scénáře předepsaného někým nad nimi. Tento pocit ale nezažívají jen ti nejchudší a nejohroženější, ale stále častěji také lidé patřící k vyšším středním třídám. Jako diváci v sedačkách, jejichž pohodlnost odpovídá společenskému postavení, pozorují okolní dění, v němž naprosto klíčové věci mohou jen stěží ovlivnit. Politika se tak zdá být jen přehlídkou vyprázdněných frází a vyčpělých ideologií, když může ovlivnit jen drobné socioekonomické parametry. O skutečných finančních tocích a legislativě, která má vliv na osudy celých zemí, se rozhoduje mimo sféru demokratické politiky na úrovni velkého byznysu, bank a investičních skupin, jako je PPF. Možná proto se tak uchytilo odmítání pravolevého dělení politických aktérů, když oproti síle finančního kapitálu jsou strany a politici čím dál bezmocnější.

Nejbohatší a také nejmocnější našinec Petr Kellner představuje velké bílé místo ve vyprávění dějin porevoluční republiky, šedou skvrnu na zornici hlídacích psů naší demokracie. Nemůžeme pochopit vlastní postavení ve světě, když toto bílé místo nezaplníme obsahem. Nepodaří se nám změnit podstatné věci v naší politice, když pořádně nepopíšeme příčiny její krize, které nutně souvisí s bezprecedentní koncentrací kapitálu a vlivu ve skupině PPF a v rukou Petra Kellnera. Zpracovat tak rozsáhlé a zatím v podstatě nedotčené téma je práce pro několik novinářů na měsíce nebo možná roky. Odměnou může být získání dávno ztracené důvěry těch, kteří se nevědomě stali obětí byznysu Petra Kellnera, protože si například někdy půjčili peníze od firmy Home Credit, a kvůli nelegálnímu rozhodčímu řízení musí do konce života splácet nesmyslnou částku. Takových lidí mezi námi žijí desítky až stovky tisíc a jejich bezmoc a frustrace ovlivňují životy nás všech.

Autor je publicista.

17.1.2019 a2larm.cz