Anarchistická federace

Píšou jinde : Ragtime

Toto je kopie článku uveřejněného na anarchoctenar.noblogs.org.
Postrádá obrázky, formátování a zejména mohla být mezičasem aktualizována. Pokud možno, přečtěte si jej z originálního zdroje, prosím:
https://anarchoctenar.noblogs.org/post/2022/11/27/ragtime/

Formanův film Ragtime jsem viděl ještě jako teenager a v hlavě mi uvízl jako příběh černošského klavíristy, který se snaží domoci spravedlnosti a důstojnosti poté, co mu banda křupanských rasistických dobrovolných hasičů znečistí auto výkaly. Když jsem si teď přečetl stejnojmennou knihu E. L. Doctorowa, byl jsem překvapen, o jak rozmanité a mnohovrstevnaté dílo se jedná, kolik postav a příběhů se autorovi do knihy (která není nijak rozsáhlá) povedlo vtěsnat. Ještě víc mě zaskočilo, že jednou z těchto postav je i Emma Goldmanová.

Kniha je (na rozdíl od filmu) pestrou mozaikou, ve které těžko budete hledat nějakého hlavního hrdinu. Roli ústřední postavy a ústřední dějové linie do značné míry přejímá éra, ve které se kniha odehrává a jejíhož ducha a náladu Doctorow skvěle zachycuje. Atmosféru počátku dvacátého století popisuje právě pomocí spousty drobných historek o známých osobnostech a událostech té doby. Dočteme se tak třeba o kouscích Harryho Houdiniho, o Freudově návštěvě USA, o Pearyho expedici k severnímu pólu, o tom, jak z výrobní linky sjel první Fordův Model T nebo o Evelyn Nesbitové, která byla toho času americkým sexuálním idolem a jejíž bohatý a potrhlý manžel Harry K. Thaw zavraždil ze žárlivosti jejího bývalého milence a významného architekta Stanforda Whitea. Tyto jednotlivé střípky se Doctorowovi zajímavě daří spojovat jak mezi sebou, tak s osudy fiktivních postav (ty se často v knize objevují jen pod rodinnými přízvisky jako Matka, Chlapec, Mladší bratr atd.). V jeho podání tak třeba Nesbitová za poněkud zvláštních okolností navštíví meeting Emmy Goldmanové. Emma zkušeně vyvede Evelyn do bezpečí, když schůzi napadne policie a pak ji vypráví svůj příběh o tom, jak s Berkmanem naplánovali atentát na „tu zmiji vykřičenou Henryho Claye Fricka“, který měl na svědomí masakr stávkujících dělníků. Evelyn později finančně podpoří vydávání anarchistického časopisu Mother Earth (tohle se snad dokonce zakládá na pravdě, i když v reálu prý Nesbitová peníze věnovala Goldmanové natruc svému bývalému manželovi, protože nebyla spokojena s nízkou částkou, kterou po rozvodu s Thawem dostala).

S Emmou se setkáme znovu, když redakci Mother Earth navštíví Mladší bratr, odvržený milenec Nesbitové. Anarchisté právě pořádají shromáždění na podporu mexické revoluce. I když je pro něj asi hlavní motivací snaha přijít na jiné myšlenky po nešťastné lásce, Mladší bratr (který Goldmanové připomíná Czolgosze) se pod vlivem tohoto setkání v závěru knihy vydá do Mexika, kde se přidá k Zapatovi. Předtím se ovšem ještě zapojí do guerrilly černošského klavíristy Coalhouse Walkera, kterého jsem zmínil v úvodu, Walker totiž po marných snahách dosáhnout po rasistickém útoku hasičů spravedlnosti a satisfakce legálními prostředky, přejde k ozbrojenému boji.

V Ragtimu je zmíněna i slavná stávka v textilním městě Lawrence (o té mimochodem psal i Sinclair v knize Boston, o níž pojednává jeden z mých starších příspěvků). Tato stávka hrála v dějinách dělnického boje v USA významnou roli a stojí za to, aby byla připomínána. Protože byla situace pochopitelně náročná hlavně pro rodiny s dětmi, zrodil se tenkrát plán, aby děti stávkujících přešly do opatrování do jiných měst, k rodinám, které se stávkou sympatizují. První stovka byla poslána do New Yorku. „Na nádraží Grand Central Station v New Yorku dorazily jako svatá armáda. Dav lidí je čekal a v tu chvíli se každému vryl do očí obrázek dětí, které stály ruku v ruce a upřeně hleděly kamsi kupředu, jakoby vstříc strašlivému osudu, který jim připravila průmyslová Amerika. Ohlas v tisku byl nesmírný. Továrníci z Lawrence si uvědomili, že tato dětská kruciáta je pro ně ze všeho, co dělníci ve své strategii dosud vymysleli, to nejzhoubnější.“ Když pak měla další skupina dvou set dětí odjet do Filadelfie, policie průvod rodičů s dětmi brutálně napadla. „Pokyn k akci dal náčelník městské policie, který vyhlásil, že žádné dítě nesmí opustit Lawrence. Je to jen pro jejich dobro, řekl. Teď se děti skláněly k zemi a objímaly zkrvavená, zhroucená těla svých rodičů. Usedavě naříkaly.“ U podobných pasáží si vždy říkám, jestli tuto historii znají lidé, kteří se pohoršují nad antikapitalistickými hesly studentů stávkujících za ochranu klimatu.

I když se jejich styl liší, v jednom ohledu mi touto knihou Doctorow připomíná mého milovaného Kurta Vonneguta. Oba dokáží napsat chytlavý, čtivý a zábavný román, který přečtete jedním dechem a rozhodně z něj nemáte pocit nějaké laciné agitace a přitom se v jejich knihách otevírají důležité sociální otázky. V tomto případě je to samozřejmě hlavně otázka rasismu, ale nejen ta. Je tu také nakousnut pro anarchisty zajisté zajímavý problém, nakolik je legitimní a prospěšné (nebo spíše škodlivé) bojovat proti příkoří pomocí atentátů a podobných činů, tuto otázku nejprve přinese ve svém vyprávění o atentátu na Fricka Goldmanová a později se objeví znovu při rozhovoru Coalhouse s umírněným černošským reformátorem Bookerem T. Washingtonem. Ke slovu se dostane i postavení žen (opět hlavně zásluhou Goldmanové), přistěhovalců nebo dělnické třídy. Škoda, že velká část z toho je ve filmu zcela vynechána.

Do Ragtimu jsem se původně pouštěl jako do oddychové četby (a zábavné čtení to i skutečně je), že by z toho byl další zápis do černorudého čtenářského deníku jsem nečekal. Po přečtení je mi ale jasné, že si svoje místo v něm tato kniha zaslouží.

Kniha u nás vyšla už několikrát a dá se proto bez potíží sehnat v antikvariátech i za velmi lidové ceny.

Jak pomoct anarchistkám a anarchistům v Rusku a Ukrajině
Aktuální číslo měsíčníku A3

V nejbližších dnech:

IFA/IAF - Internacionála anarchistických federací
Web Nakladatelstvi Anarchistické federace

Píšou jinde

Odkazy

Promítání a diskuze o současné situaci na polském pohraničí

26. 2. 2023, Děčín

Prezentace kolektivu No Borders Team …(více)

Nikdo není ilegální

27. 2. 2023, Plzeň

Kolektiv No Borders o situaci na polsko-běloruských hranicích …(více)

Anarchistický festival knihy

26. - 27. 5. 2023, Praha

10. ročník pražského Bookfairu, tentokráte na Žižkově. …(více)