Antti Rautiainen se zamýšlí nad možnostmi kolektivních bojů na pozadí dvou let protivládních protestů

Současná finská vláda je označována za nejpravicovější v politické historii země. Vznikla v roce 2023 jako koalice středopravicové Národní koaliční strany, krajně pravicové populistické strany Perussuomalaiset (Finové), Švédské lidové strany a Křesťanských demokratů. Integrace disidentských stran do neortodoxních koalic má ve finské politice dlouhou tradici. Za současné vlády se Finsko stalo testovacím polem pro začlenění protiimigračního pravicového populismu do národní politiky.

Od voleb anarchistvo a radikálně levicové organizace vytvořily koalice kolem společných bojů, které nová vláda ještě vyostřila. V roce 2025 se anarchistvo pokusilo obnovit protivládní protesty, ale nepodařilo se mu dosáhnout za hranice anarchistických a radikálně levicových kruhů. Otázka, která se vynořila během dvou let organizování, zní: jak společně bojovat proti podmínkám ekonomické stagnace a úpadku?

Finská politika se odehrává v kontextu ekonomiky zasažené několika krizemi najednou. Finská ekonomika se od roku 2010, kdy přišla eurokrize a zhroutila se Nokia, společnost, která generovala až 5 % HDP, nezotavila. K tomu se přidává pokračující úpadek tradičního exportního průmyslu, který ještě zhoršuje rozsáhlá válka vedená Ruskem, a nadprůměrně rychlé stárnutí obyvatelstva. V roce 2023 byla středolevicová koalice poražena s nepatrným rozdílem a neoliberální Národní koaliční strana rychle našla společnou řeč s populisty z krajní pravice, když jim nabídla kompromis: „Můžete útočit na migranty, pokud my budeme moci útočit na odbory.“ Čtyřkoalice sestavila vládní program úsporných opatření. Ten zahrnuje rozpočtové škrty ve všech sektorech kromě obrany, daňové úlevy pro bohaté a různá protimigrační opatření, která mají uklidnit pravicové populisty.

Během několika týdnů od sestavení nové vlády vypukly dvě největší protivládní demonstrace. Celostátní média informovala o nacistických vtipech ministra hospodářství Vilhelma Junnily a o jeho projevu na fašistické demonstraci. Tento skandál a obecný šok ze zařazení krajně pravicových populistů do vlády vyvolaly demonstraci „Nulová tolerance fašismu“, které se 19. července 2023 zúčastnilo 10 000 lidí. V září se 15 000 lidí shromáždilo na demonstraci „Nebudeme mlčet“ a požadovalo odstoupení rasistů a fašistů z vlády. Ačkoli Junnila rezignoval, vágní požadavek na boj proti rasismu byl elegantně vyřešen slibem vlády, že k tomuto tématu vypracuje stanovisko. Již v polovině září 2023 zmizela z ulic drtivá většina liberálního kontingentu antirasistických protestujících a od té doby nebyla vidět. Protivládní hnutí však zdaleka neskončilo.

Na zářijové demonstraci se anarchistvo připojilo s transparentem, na němž stálo „Pokud se má něco osekávat, usekněme hlavu Petterimu a Riikce“ a jenž odkazoval na úsporná opatření premiéra Petteriho Orpa a ministryně financí a předsedkyně Perussuomalaiset Riikky Purry. Slogan, původně adaptace titulní stránky britského deníku Class War „The Best Cut Of All“ protestující proti škrtům thatcherovské éry, vyvolal bouřlivou reakci médií. Negativní reakce úspěšně odsunula antirasistickou agendu demonstrace na vedlejší kolej a organizátoři protestu se veřejně distancovali od anarchistických kolektivů. Žádné jiné skupiny se příliš nesnažily vnést širší sociální otázky do liberální antirasistické nálady hnutí.

V létě 2023 také rychle vznikla koalice pěti ultralevicových skupin se sídlem v Helsinkách. Patřily k nim A-ryhmä (místní anarchistická skupina působící od roku 2006), Extinction Rebellion a tři skupiny inspirované autonomním marxismem. Extinction Rebellion, založená týden po původní britské skupině, přilákala více aktivistva než všechny ostatní dohromady. Společně zorganizovaly demonstraci „Ruce pryč!“, která se konala v době jednání vlády o rozpočtu 19. září 2023. Čtyři hlavní požadavky byly: zastavení rozpočtových škrtů, obrana práva na azyl, obrana práva na stávku a ochrana biodiverzity.

Demonstrace přilákala 600 účastníků a účastnic a byla považována za neúspěšnou. Nejpravděpodobnějšími důvody, proč se nepodařilo oslovit podobný počet lidí jako na demonstraci „Nebudeme mlčet“ o týden dříve, byly nekonzistentní sliby o zablokování vládní budovy, zúžení koalice, špatné počasí a nedostatečná propagace.

Je to také příklad roztříštěnosti protivládních protestů. Den akce „Ruce pryč!“ byl rovněž dnem, kdy studentstvo obsadilo hlavní budovu Helsinské univerzity na protest proti škrtům ve vzdělávání a sociálních dávkách pro studenty. Hnutí se nakonec rozšířilo na 16 vysokých a 10 středních/odborných škol. Nepodařilo se jim však vznést požadavky přesahující jejich bezprostřední vlastní zájmy a okupace nedosáhla svých cílů.

Kromě toho se protivládní protesty zaměřily také na solidaritu s Palestinou. Ačkoli křesťanské sionistické hnutí bylo ve Finsku tradičně silnější než podpora Palestiny, dnes tomu tak už není. V roce 2023 se téměř každý týden konaly demonstrace proti genocidě v Gaze, které ani po dvou letech vlády pravice neutichly. Protesty vyvolaly vládní krizi ohledně uznání palestinské státnosti, ale pod tlakem křesťanských demokratů a Perussuomalaiset ji premiér nemohl prosadit. Vzhledem k velkému počtu mobilizací se účastnictvo rozptýlilo a jednota byla nedosažitelná. Mezitím vláda pokračovala ve své agendě.

Jednou z největších výzev pro pravicovou vládu byly odbory. V prosinci 2023 odbory zahájily kampaň přímých akcí „Painava SYY“ (Vážná věc), která odmítala mnoho vládních reforem, včetně: škrtů v dávkách v nezaměstnanosti, omezení politických stávek na jeden den a smluvních změn, které by omezily zvyšování mezd a oslabily jistotu zaměstnání. Ze tří centrálních odborových svazů – SAK, STTK a Akava – pouze SAK podnikl vážné stávkové akce a organizoval jednodenní stávky v různých odvětvích. To vyvrcholilo měsíční stávkou v přístavech v březnu a dubnu 2024. Očekávalo se, že to zastaví zahraniční obchod a bude to mít vážné dopady, ale k žádnému významnému zastavení výroby nedošlo. Vzhledem k poklesu podpory stávkové akce v průzkumech veřejného mínění a neochotě skutečně rozvířit vody ukončil svaz SAK kampaň před vyhlášením generální stávky a dosáhl jen pár změn v pracovních smlouvách zaměstnanců.

Zatímco odbory couvly, anarchistvo pokračovalo ve volání po generální stávce. Koalice „Ruce pryč!“ uspořádala akci, na které se diskutovalo o historii generální stávky ve Finsku, a shromáždila 400 lidí v bloku za generální stávku na prvomájových pochodech odborů a levicových stran. Akce oslovila širší publikum než obvyklé anarchistické kruhy, ale generální stávku se jí podnítit nepodařilo.

V letech 2023–2024 zůstaly ultralevicové koalice aktivní v protivládním a antifašistickém hnutí. Koalice mezi A-ryhmä, antifašistickou sítí Varis a Levicovou mládeží, vytvořená v roce 2016, pokračovala 6. prosince 2023 ve své každoroční protidemonstraci proti pochodu krajní pravice „612“. Pochod zorganizovala nacistická organizace Severské hnutí odporu a další finské krajně pravicové skupiny. V roce 2023 pravicoví populisté pochod opustili a nechali ho fašistům. Několik hodin okupovalo náměstí 1500 protidemonstrantů*ek, kteří pochod zdrželx a demoralizovalx fašisty. V roce 2024 se pochodu zúčastnil pravicový populistický poslanec Teemu Keskisarja, ale i přes podporu parlamentu počet fašistů opět klesal.

Také v roce 2024 se fašistická strana Modro-černé hnutí pokusila organizovat čtenářské kroužky ve veřejných knihovnách, přičemž využila právní mezeru, která knihovny označuje za volné veřejné prostory pro využití jakoukoli skupinou. V Helsinkách, kde byly čtenářské kroužky zorganizovány, vedení knihovny nejprve trvalo na tom, že fašistická setkání povolí. Kvůli hlasitým antifašistickým protestům uvnitř knihovny však knihovna přehodnotila výklad zákona a fašistická setkání byla z veřejných knihoven po celé zemi vytlačena. Kromě toho v dubnu koalice „Ruce pryč!“ zorganizovala „Neposlušnou Street Party“, na které se sešlo 400 lidí a která pokračovala squatingem v bývalém panském sídle poblíž rezidencí vládních úředníků. Dům byl po sedmi týdnech vyklizen, ale další bývalé panské sídlo bylo obsazeno dále od centra města a zůstalo obsazeno až do prosince.

Aktivní demonstrace a protesty proti pravicové vládě v průběhu roku 2024 ustaly. Odbory ukončily svou kampaň přímých akcí a koalice „Ruce pryč!“ se rozpadla, zatímco Extinction Rebellion pokračovala v kampani za „ekologičtější“ škrty. Levicová strana vyhrála volby do Evropského parlamentu v červnu 2024, když získala 17 % hlasů. Poté se většina levicových aktivistů*ek zdála být spokojena s čekáním na další parlamentní volby.

V dubnu 2025 anarchistvo obnovilo protivládní protesty tím, že vytvořilo frontu na chleba před sídlem předsedy vlády v Helsinkách. Protest se nešířil mimo kruhy anarchistva a radikální levice a zúčastnilo se ho asi 300 demonstrantů*ek. Navzdory dvouletým snahám anarchistva a radikální levice o vytvoření koalic kolem společných bojů je zřejmé, že různé organizace a skupiny sledovaly vlastní cíle, aniž by se pokoušely sjednotit v boji za společné věci.

I přesto lze z anarchistických a antifašistických koalic a širších protivládních protestů v letech 2023–2024 vyvodit pozitivní závěry. Fašisti byli úspěšně marginalizováni a vytlačeni z veřejných knihoven, odbory prokázaly svou sílu a dosáhly menších ústupků a solidarita s Palestinou prokázala vytrvalost a vyvolala vládní krizi.

Přesto zůstávají některé velké otázky, protože finská ekonomika stagnuje a pravicová koalice zůstává u moci. V roce 2024 na tom byla finská ekonomika nejhůř v Evropě a v současné době je míra nezaměstnanosti 9,9 % – druhá nejvyšší po Španělsku. Jak lze organizovat rostoucí počet nezaměstnaných? Jak mohou anarchisté zasahovat do odborových bojů, když jsou nepřátelští k vnějším intervencím? Jak sjednotit antirasistické a sociální boje a zastavit jejich fragmentaci?

Demonstrace „Nebudeme mlčet“, 3. září 2023

Demonstrace „Ruce pryč!“, 19. září 2023

Kaaoskartano, squat obsazený 19. dubna 2024

Tento článek vznikl z přednášky přednesené na anarchistických dnech v Drážďanech 21. září 2024. Byl aktualizován o nejnovější vývoj. Přednáška je k dispozici v angličtině na YouTube a Spotify.

Zdroj:
https://freedomnews.org.uk/2025/10/08/finland-struggles-against-the-right-wing-government/

22.10.2025 Antti Rautiainen

Ze světa Protesty