Už máte knihu o Louise Landové-Štychové? Jakou upoutávku uvádíme její medailon z Almanachu národního shromáždění (1919).

Louisa Landová-Štychová se narodila roku 1885 v Ratboři u Kolína. V letech 1900 až 1906 posílala své literární příspěvky do kolínských Labských proudů. Mezitím soukromě studovala astronomii a sociologii, později se plně věnovala studiu socialistických, a zejména anarchistických teoretiků, jakož i ženské otázky ze stanoviska socialistického. Zachránila svému otci pečlivým ošetřením v nemoci život, a vyžádala si jako odměnu úplnou svobodu a část věna k založení samostatné existence. V roce 1906 vstoupila do dramatické školy mistra Želenského. Po jednoročním studiu působila pak jako recitátorka sociálních básní a próz i jako učitelka socialistické morálky mezi dělnictvem. Aby svému vytčenému úkolu mohla lépe vyhovět, vstoupila roku 1911 do dělnické organizace. Zúčastnila se založení Lidového spolku abstinentního, Svazu socialistických monistů, Českého astronomického sdružení (poté společnosti). Referovala na schůzích o otázce náboženské, mravní, sociální atd. Psala články do sociálnědemokratického Ženského listu a do anarchistické Zádruhy, dala ve Svazu socialistických monistů podnět k pořádání týdenních schůzek dětí bezvěrců, které jim nahrazovaly náboženské hodiny. Dětem byly předváděny snímky z přírody se zajímavými výklady odborníků. Sama jim vyprávěla své astronomické pohádky apod. Děti tak byly vzdělávány (aniž jim byla vnucována morálka), aby si dovedly postupem času samy vytvořit zdravý světový názor a aby z vlastní zkušenosti poznaly podmínky společenské harmonie a blahobytu. Tato prozatímní laická škola byla prvním krokem k založení „Domovin pro děti“, jak jsou nyní navrženy touto poslankyní v Národním shromáždění (tisk č. 226). Když vypukla válka, byla u ní a jejího muže vykonána policejní prohlídka. (Mnozí z jejich přátel byli internováni.) Poněvadž byli včas varováni, byla prohlídka bezvýsledná. Nyní zúčastnila se intenzivně podvratné práce proti Rakousku a dynastii. Působila nejen mezi muničním dělnictvem, kde propagovala pasivní rezistenci a sabotáž, ale i mezi ženskou inteligencí. Vyhledala si spojence k protirakouské propagandě ve všech vrstvách, všude, kam měla přístup. Mezitím pomáhala svému muži při zpracování nové velké hvězdné mapy a konala spolehlivé platné služby svým přátelům astronomům při pozorování slunečních skvrn. V roce 1915 dala podnět k uspořádání holdu českých dětí před Husovým pomníkem. V roce 1917 byla činná v Dělnické radě české, zúčastnila se dělnických demonstrací. Dne 3. února 1918 na duchcovském sjezdu Federace českých anarchistů komunistů byla jako důvěrnice spolu s dr. Vrbenským (nynějším ministrem zásobování), redaktorem Káchou, Ing. Štychem a Kovářem pověřena k vyjednávání o sloučení bývalých národních socialistů s federací anarchistů v novou stranu českých socialistů na základě společného programu. Na sjezdu nově založené společné strany byla zvolena členkou zemského užšího výkonného výboru. Při tvoření československého Národního výboru do něj byla výkonným výborem strany delegována jako náhradnice poslance Stříbrného (nynějšího ministra pošt). Na její podnět vznikla účinná akce českých socialistek, aby se ženám dostalo řádného zastoupení v Národním shromáždění a ve všech institucích, kde se rozhoduje o osudech národa. V červnu 1918 byla pro svou politickou činnost pražským policejním ředitelstvím vypovězena z Prahy. Poněvadž je ale do Prahy příslušná, byla v Praze konfinována. Tehdy organizovala podzemní ženskou armádu pro případ násilného převratu – neboť byla článkem spojujícím revoluční ženské hnutí (organizované při Ústředním spolku československých žen, jehož činnost byla tehdy také policejně zastavena za starostování paní Elišky Purkyňové) s revolučním hnutím dělnickým a studentským (to organizoval Ing. Štych). Přes svoji konfinaci pokračovala tiše a opatrně ve své činnosti – jezdila na schůzky nejen v okolí Prahy, ale i na venkov, kde jako členka Zemské hospodářské rady pracovala proti loupežné vídeňské taktice. V říjnu roku 1918 byla Socialistickou radou na návrh ministra Klofáče volena do akčního komitétu, který měl na 14. říjen zorganizovat generální stávku jako protest proti drancování českých zemí. Na její návrh bylo toho dne zároveň proklamováno republikánské smýšlení socialistického lidu. V den převratu 28. října podala při večerní poradě Národního výboru návrh na bezodkladné osvobození všech politických vězňů v českých zemích. A od toho dne se zase vrátila k své kulturně politické činnosti, jak ji konala před válkou, nyní hlavně mezi svými proletářskými sestrami, a sice nejen v krajích Čech, ale i na Moravě a ve Slezsku. Spolu se svými kolegyněmi ve straně se chystá i na Slovensko. Vstupem do zákonodárného sboru se nevzdává svého anarchistického přesvědčení. Považuje účast anarchistů v politice za nynějších poměrů za nutnou přímou akci směřující k přestavbě společenských řádů, a tím i k obrození a osvobození národa a lidstva vůbec. Návrhy, které vypracovala (tisk 176, 226 a 487), jsou toho dokladem. Jako členka Národního shromáždění tiše, ale neúnavně pracuje také pro to, aby práva žen na čestné uhájení existence, jakož i spravedlivá zásada stejného platu za stejnou práci byly uplatňovány i v praxi. Jako členka zdravotního výboru je zapisovatelkou a zpravodajkou tohoto výboru.

(Almanach národního shromáždění, sestavil JUDr. Michal Navrátil, Praha 1919, s. 174–176)

V červnu 2025 vydalo nakladatelství Anarchistické federace knihu Luisa Landová-Štychová revoltující (144 stran A6, doporučený příspěvek na pokrytí nákladů 140 Kč). Seženete ji na distribučních místech nebo online na e-shopu Roleta2.

8.9.2025 Nakladatelství AF

Чехия Люди