Report z 12. ročníku Anarchistického festivalu knihy

O víkendu 14. a 15. června se v pražském Žižkostele konal již 12. ročník Anarchistického festivalu knihy. Naše federace u toho samozřejmě nemohla chybět. Jako vždy jsme nabídlx naše síly k výpomoci pořadatelstvu, zúčastnilx se se stánkem publikací od našeho nakladatelství a přispělx do programu jednou z prezentací.

Prostor Žižkostela je na tento druh akcí jako dělaný a dozajista přispívá k dobré atmosféře, přičemž přehledně odděluje výstavní prostor vyzdobený transparenty Anarchistické federace (AF) a Kolektivu 115 (K115) od sálů, kde se konaly přednášky. Před hlavním vchodem byl po celou dobu stůl, kde se každý*á mohl doptat na vše potřebné, obdržet program na oba dny a přispět dobrovolnou částkou. Díky tomu se také s přehledem vybralo na pokrytí nákladů festivalu, a to i navzdory skutečnosti, že návštěvnost byla nižší než v předchozím roce. Nechyběla samozřejmě zahrádka, kde si účastnictvo mohlo v klidu posedět a odpočinout nebo zbaštit něco z přilehlé venkovní kuchyně Food not Bombs Praha.

Jelikož nám všem moc chutnalo, rádx představíme připravené menu, jež bylo vskutku excelentní. Vedle množství různých sladkostí, jako byly lotuskové a miso-čokoládové sušenky, rumová bábovka, mandlové muffiny či čoko řezy bylo na sobotu připraveno zeleninovo-hrachové kari s rýží, přičemž alternativní volbou mohl být hot carrot dog s různými druhy přísad. Coby svačinka posloužily obložené chleby s pomazánkou nebo slaní šneci z cibule, mrkve a neklobásy. V neděli si mlsné jazýčky mohly pochutnat na fazolovém burritu či sojovém guláši s pečivem.

Od potravy těla se přesuňme k potravě ducha a představme si některé stánky, na něž tu bylo možné narazit a něco u nich pořídit pro obohacení domácí či komunitní knihovničky (ale i šatníku). Když to vezmeme od toho našeho, kde se objevila (a také byla nejžádanější položkou) knižní novinka o anarchofeministce Luise Landové-Štychové, bylo nejblíž ke stolu Active Distribution s anglickojazyčnými knihami, ale také množstvím různých tematických puzzle. Vedle stál kamarád z holandské federace Vrije Bond, s níž plánujeme realizovat společné akce na podporu kamarádstva bojujícího na Ukrajině. Dále tu bylo k vidění Salé distro s velkým množstvím českých i anglojazyčných publikací od různých vydavatelství. Nakladatelství Neklid představovalo zejména svou nejnovější knihu od Václava Štěpána Český anarchismus na přelomu století. Sousední stůl patřil nakladatelství Utopia Libri, které nabízelo vedle dřívějších titulů zcela nově knihy Zůstat u nesnází a Morální panika a represe a brožuru Nehledáme kompas, který ukazuje na statický severní pól, ale k tomu, po čem nejvíc toužíme. Nebo nikam, pokud to nevíme. Pokračovalo nakladatelství Alarm (nově s Dvojnicí od Naomi Klein), stánek Anarchist review of books, vydavatelství Pravěk, Archiv českých a slovenských subkultur, nakladatelství Centrala a Rubato. U stánku nakladatelství Broken Books byla po delší době k vidění nové kniha, a to Duchové mého života od Marka Fishera, ale také tu bylo možno zakoupit mýdlo z Palestiny. Jako vždy mile potěšilo distro kvír kolektivu Dekonstrukce s množstvím benefičních samolepek a plakátů. Odtud krok ke stánku K115 a pět kroků k naditému stolu Anarchist Black Cross Belarus, kde vedle publikací bylo v nabídce množství benefičních triček, plakátů, pohlednic, nášivek a přívěsků. Ze stánků ve středu sálu byl nepřehlédnutelný zejména ten patřící Solidarity Collectives hned naproti vchodu. Obsahoval hlavně benefiční merch – trika a mikiny (ale i plakáty, obaly či nášivky). Pokud jste váhalx se zakoupením či se na bukfér nedostalx, nezoufejte. Merch SolCol bude k dostání i během akcí pořádaných pražskou skupinou AF v nuselské Trhlině. Následoval stánek vydavatelství Nevim a distra brněnských 3 ocásků s novinkou Svět je les, les je svět od Ursuly K. Le Guin, na nějž navazoval stůl plný brožur a bulletinů skupiny Kolektivně proti kapitálu, stánky měsíčníku Plav, jenž se věnuje světové literatuře, hudebního magazínu Telepatie, nezávislého kulturního čtrnáctideníku A2… Stranou pak byla malá místnost v režii Spink distra. Pokud jsme někoho opomenulx, budiž nám to prominuto.

Jelikož většina z nás, co byla za AF přítomna, měla na starosti nějaké úkoly, nepovedlo se nám tentokrát pořádně dostat na přednášky, které se během obou dní konaly. A tak tedy provedeme jen malou rekapitulaci toho, co se v tomto směru událo. V sobotu se mluvilo o „sportovním kapitalismu“, o „biologii, rodičovských stylech a vzdělávání ve zraněné kultuře“, o „odporu vůči genocidním základům národních států“. Kolektiv ABC-Belarus zhodnotil situaci v Bělorusku pět let po povstání roku 2020. My jsme pak připravilx prezentaci ke „30 letům Anarchistické federace“. Netěšila se sice velké účasti, ale rozhodně nechybělo dost zajímavých dotazů z publika. Větší návštěvnost v tu samou chvíli zaznamenala přednáška uvádějící již zmíněnou knihu Morální panika a represe o zneužívání boje proti antisemitismu v Německu a nejen tam.

V neděli byl program zahájen prezentací aktivit sítě Solidarity Collectives na podporu ukrajinského odporu proti ruské invazi a v druhém sále mobilizační přednáškou iniciativy Limity jsme my. Dále proběhla přednáška organizace IuRe (Iuridicum Remedium) o přítomnosti dystopických metod sledování a byl představen průvodce Partyzánská stezka mapující historii antifašistického odboje na Horácku v letech 1943–1945. Autor, Martin Pfann, popsal, jak multimediální projekt vznikal, a přiblížil i některé konkrétní příběhy, které se mu ve dvojdílném průvodci podařilo nasbírat. Dílo tvoří jak tištěná mapa, tak webová stránka, kde se o historii protinacistického odboje můžete dozvědět mnohem víc, a to často prostřednictvím skvěle zpracovaných audionahrávek. Partyzánská stezka reflektuje i silný příběh romského partyzána Josefa Serinka, který se k odboji přidal po útěku z koncentráku v Letech u Písku. Pokud se chcete vydat po stopách partyzánek a partyzánů a dozvědět se víc o polozapomenuté historii antifašistického hnutí, vřele vám průvodce doporučujeme. My už balíme krosny.

Vedle toho byla na programu dvě promítání – v sobotu šlo o snímek Crass: The Sound of Free Speech o anarchopunkové kapele Crass a v neděli o dokument A State of Passion o válce v Gaze. Zapomenout také nesmíme na doprovodný kulturní program, jenž se konal v nedalekém klubu Tunel a kde vystoupil sbor Prague Revolutionary Choir a kapely Dissipativ, S.P.O.T.S. a Anti-Corpos.

Celkově proběhl festival ve skvělé atmosféře. Podařilo se během něj navázat nové kontakty a domluvit potenciální spolupráci. Byla možnost prezentovat nové i starší (nejen) anarchistické publikace a účastnit se řady zajímavých přednášek a prezentací. Jedním z hlavních přínosů je komunitní charakter akce v kombinaci s její otevřeností a možností na ní různými způsoby spolupatricipovat.

25.6.2025 AF

Z domova Akce Kultura